Ctenarova Podebradka bez hacku a carek

5.8.2002
<p>Minuly rok sem o tom cet reportaz v nejakem casopise. Podle vyzneni reportaze jakesi reaktorky anebo prispivatelky to vypadalo jako slet uchylnych kotlikaru, co se chtej projet v lese na kole. Nicmene tak to neni, jaxem spravne tusil. Je to docela dost vyzivnej zavod. Byl sem tam se svou miloustarou Zuzanou. Vytvorili sme smiseny par. Dost me to dostalo, i kdyz mouchy by se na tom daly teda taky hledat .....</p>

Zatim nejsilnejsi bajkovaci zazitek sezony.
Byl to orientak a bylo to v severozapadnim okoli Plzne. Jelo se na casovy limit po kontrolach v podobe orientackejch lampionu s klestickama na pichani (kontrol do papiru), co sou rozpraseny v okruhu tak 30 km od startocile. Maji ruzne bodove ohodnoceni a spociva to v tom, ze do casoveho limitu (sobota 6 a nedele 4 h) mas privezt co nejvic bodu.
Prvni dojmy v patex byly teda zly. Okolo nas sami krasni mladi perspektivni outdoorovi lide. Vsichni si uzasne vypraveli. Vypadalo to, jakoby vsichni zrovna houfne slezli z Mt. Everestu nebo prichvatali z Crocodile Trophy. Rikali sme si, co tam vubec delame, a meli sme z toho teda tezky FROJDY a sli sme s nima spat. V noci byla bourka presne nad nasim stanem, coz zpusobilo pochyby zdali vubec z neho rano vylezt. Ale jejikoz sme meli vysoky startovni cislo a cas startu 11 h 20 min, taxe to nejak samo podarilo. Hlavne kvuli potrebe odpousteni telnich tekutin …
Ale k veci: Prvni den sme natocili 99,1 km za 5 h 50 min a privezli sme domu 310 bodu, coz nam vyneslo prubezne 17te misto z asi 90ti paru. Docela sme to povazovali za uspech a radi sme zaplasili nase FROJDY … Vylili sme do nas nekolik dcl sponzorske Podebradky a nesponzorskych asi Gam6rinusu, vyposlechli nekolik starejch flaku typu „I can´t get no satisfaction“ (Rolingstouni) a „How does it feel“ (Bobandylan) hranych prekvapive dobrou kapelou a sli spat.
Druhy den sme se rano nazrali, co se do nas veslo. Okolni krajina totiz neobsahuje zadne obcerstvovacky. Jakmile sme obdrzeli bodove ohodnoceni kontrol, taktika byla jasna: jedem si minimalne pro 250 bodu a za ty 4 hodiny limitu to pravdepodobne stihnem, pokud se neco nepodela … Napred sme se honili s dvojickou nejakejch Sasiku, kery meli pravdepodobne podobnej fahrplan. Byli hrozne legracni, nebot strasne makali, vzdycki nas predjeli a na krizovatce se tak intenzivne orientovali, ze sme je zas vzdycki predjeli my. A pak se to stalo: Sasikum sem ukazoval jaxe ma jet poradne do kopce v hustym bahne a ja kreten URVAL SEM SALTR. Chvilku sem zkousel z myho Garryho udelat Ukraiiinu na pevny prevod, ale zjistil sem, ze bez toho napinaciho raminka saltru to jaxi vubec nefunguje. Takze sem celej zabahnenej zased do hospody v Dolní Bělé, dal sem si pivo, fernet a doutnik a cekal sem na svou staroumilou, az dojede sama do prostoru startocile a prijede pro me autem…
Neslavny to konec, kery me silne trapi, ale presto musim kokokokonstatovat, ze se mi to ukrutne libilo. Pristi rok jedem znovu a DO PRVNI DVACKY! Mozna sem se definitivne zamiloval do MTBO.
 

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu