Podobně
odvážná akce obvykle nemívá v závěru na Milán-San Remo šanci na
úspěch, ale Cancellara jednak využil výhody, že těch
atakujících jezdců se letos sešlo více (Rebellin, Gilbert, Bertolini,
Ballan, Gasaparotto, Nocentini) a jednak se potkal se skvělou formou. Odmítal
sice před startem roli favorita, nicméně přesně takový útok, jaý nakonec
realizoval, se od dvojnásoobného mistra světa v časovce a úžasného
tempaře se silou lokomotivy očekával. Takhle dokáže ostatním z již tak
vysokého tempa odjet snad jen on. Vždyť chvíli před ním se o něco
podobného pokoušel Španěl Landaluze (Euskaltel), ale sotva zrychlil natolik,
aby se od vedoucí skupinky oddělil. Cancellara se otočil, aby zhodnotil
situaci a ještě přidal na síle do pedálů. Rázem byl sám…
…ještě pár
zákrut a pak už na něj čekalo sladké vítězství v cíli na Corso
Cavalotti.
Paolo
Bettini se letos zatím hledá, nicméně dal o sobě vědět na
Cipresse (stoupání 27 km před cílem), kde vyprovokoval únik se Švédem
Lovkvistem (na snímku druhý zleva, High Road, třetí na
nedávném Tirreno-Adriatico), aby se k ním zájy připojili čelní
protagonisté z etapových podniků posledního týdne, další Švéd Niklas
Axelsson (první zleva, Serramenti PVC Diquigiovanni) a Davide Rebellin (na
čele skupiny, Gerolsteiner), který byl v závěru velmi aktivní, ale
žádnou výhodu na Cipresse ani v závěrečném stoupání na Poggio
nezískal.
Aby závod
dospěl do obvyklého hromadného spurtu, se naštěstí letos na startu
italské klasiky sešlo příliš mnoho borců, kteří takové finále
odmítli. Erik Zabel (Milram) přivedl za zadním kolem
s kolegou Petacchim první skupinku sprinterů až na 17. místě. Peloton byl
na tradiční poměry „Primavery“ nevídaně rotrhán do mnoha menších
skupin. Jaký balzám oproti tak trochu nudě posledních let na
Milán-San Remo!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT