Kona a já III – Jaro budiž pochváleno

<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2011-04-11T11:18:53 --> <p>Tak už je to konečně tady, letos ten velký den připadl už na neděli 3. dubna. Poprvé v „krátkym". Jen tak, volný – v kraťasech, dresu, bez rukavic a brýlí… Užíval jsem si vyjížďky doslova s větrem ve vlasech. Vím, že se to teď nenosí, nebo vlastně nosí, ale když já ve svých junáckých letech závodil, helma nebyla helmou, jen pár řemínků, a vozila se stejně jenom na závodech. Snad tedy budu mít právo volby i nadále.Již otřepané téma „helma" ale není tématem mého aktuálních blogu. V tento čas se u mě tradičně dostavuje euforie a soudě podle jednostopého provozu po silnicích, luzích a hájích, nejsem v tom zdaleka sám. Jsem rozhodně zastáncem pouze letního času, a ještě bych ho posunul. Je mi jedno, v kolik se ráno rozednívá, chci, aby bylo co nejdéle vidět večer. Není nic horšího, než když se stmívá ve čtyři a já přijdu z práce v pět. V pro mě cyklisticky „jalovém" období se můžu těšit jen na víkendy a doufat, že je nezkazí počasí.</p>