Na závod jsem nechtěl jet sám (přítelkyně zrovna pracovala – v sobotu?!), a tak jsem přemluvil kamaráda Petra. Vzhledem k tomu, že nejsme žádní chrti, ale radši jezdíme techničtější terény, v naší výbavě jsou pouze kola s vyššími zdvihy. Já měl Specialized Enduro Expert (160 mm zdvih) a Petr si vzal své RB Monster na 140 mm. Musím říct, že naše kola mezi XC a trekovými koly působila malinko nepatřičně.
Start závodu byl v 9:00 hod a provázel jej drobný déšť. Ten se nás držel pár hodin, ale po poledni se už vyčasilo a konec závodu provázelo již sluníčko. Vzhledem k podstatě závodu (viz samostatný odstavec O závodě) jsem nám stanovil přibližnou trasu a vyrazili jsme. Vzhledem k našim bajkům jsme se rozhodli (a to je ta krása na scorelaufech), že trasu primárně zvolíme terénem a silnicím se budeme zhusta vyhýbat. Účastníci na krosových kolech zase mohli většinu závodu jet po silnicích či zpevněných cestách.
O závodě
Závod byl poprvé uspořádán na podzim roku 2004 jako klasická „akce pro
pár známých”, jimž organizátoři chtěli zpestřit víkend a ukázat
zajímavá místa v okolí. Tehdy dorazilo asi 30 lidí, start a cíl byl na
zahradě na Pšovce. Postupně se počet účastníků zvyšoval, tak jak
známí přivedli své známé… Na letošním jarním cyklotreku byla účast
zatím nejvyšší, dorazilo 255 lidí.
Závod probíhá formou takzvaného scorelaufu – účastníci mají časový
limit (max. 8 hodin) a do tohoto limitu musí objet co nejvíce kontrol
rozmístěných v oblasti Kokořínska. K dispozici mají mapu se
zakreslenými kontrolami. Kontrol je obvykle 30 a jsou bodově ohodnoceny podle
náročnosti. Účastníci jezdí v malých skupinách, sami si volí trasu a
určují, na která stanoviště pojedou. Na stanovišti se pak podle azimutu a
vzdálenosti dohledává úkryt. Na stanovišti jsou klasické orienťácké
kleště, kterými si procvaknete kontrolní průkazku. Vypsány jsou dvě
kategorie soutěžících: chrti a romantici. U chrtů se nepředpokládá, že
by se příliš kochali přírodními krásami, touha po vítězství jim nedá
odpočinout a požene je přes nejvyšší vrcholky a nejblátivější údolí
s hlavním cílem – získat co nejvíce bodů a obsadit místo na stupínku
vítězů. Romantici oproti tomu při napjatém sledování přírodních krás
občas šlápnou do pedálů a mimoděk tak posbírají i pár bodů za
navštívená stanoviště.
Organizátoři opravdu hýřili nápady a na některé kontroly bylo potřeba i baterku (neměli jsme) a byla i šance, že budete muset do vody (pokud na danou kontrolu vůbec pojedete). Na jiných jsme vyžili své lezecké umění a ten, kdo nechtěl jen dupat, tak jednu kontrolu nalezl pouze po vyluštění šifry.
Do Kokořína jsme vjeli od Mělníka po červené, pak už následovala samá pěkná místa – Pramen svatého Vojtěcha, Špičák u Střezivojic, Skalní místnost u Brocna, Hlučovský mlýn (tunel ve vodě), Skalní lavice u Štampachu a další. Kompletní seznam stanovišť i s popisem naleznete zde. Mapu i s kontrolami zde.
Do cíle jsme dorazili v čase 7 hodin a 56 minut. Vzhledem k tomu, že za pozdní příjezd je penalizace ve formě ztráty bodů, tak jsme dojeli taktak. Původně jsme se přihlásili do kategorie Romantiků (jak jinak, jedeme se přece projet na endurech, ne?), ale vzhledem k tomu, že jsme zavítali i na dvě nejobtížnější kontroly, nás pořadatelé přeřadili do kategorie Chrtů. Ani bez přeřazení by to na bednu nebylo…
Každopádně jsme si závod parádně užili a stejně jako na podzim 2009 mě potěšila příjemná rodinná atmosféra závodu (už i pro to, že se jej účastní i děti) i přes účast skoro 260 lidí. Občerstvení po závodě zahrnovalo výborný guláš, chleba se sádlem a tradičně bylo zpestřeno i domácími výrobky (koláče, buchty, bábovky). Na závěr nezbývá než jen pozvat vás na další závod, který se koná v sobotu 2. října 2010.
Více informací najdete na http://intranet.zas-me.cz/cyklotrek/
Daniel Klotz
Foto: účastníci cyklotreku
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT