„Letos nějak nestíhám“, se stává frází asi mnoha lidí a zná ji a
používá skoro každý. Vždy se něco najelo, ale letos je to se mnou bída.
Proto když jsem se 14. července postavil na klatovské náměstí abych si
vynuloval kilometry , smálo se mi najetých 250 km.,kam že se to chci vydat.
Z loňské ankety vyplynulo,že zájemci o malého krále se chtějí podívat
více do Šumavy a nebrázdit jen v podhůří.Budiž vyhověno, postavili jsme
úplně nové trasy 160 a 250 km. Většinu kopců znáte z minulých
ročníků a nebo se pojedou z jiné strany. Společně ( obě trasy ) si
vyjedete na 63.km Šimanov a rozdělíte se až na 99.km,ale o tom až
později.
Odhodlaně jsem vyrazil zažít malého krále 160 km, abych si jej (nebo on
mě) pěkně vychutnal. Vyjel jsem sám, abych nikoho nebrzdil a zatím co
sluníčko slibovalo pěknej den spíše k vodě, já začal šlapat do
pedálů.Vyráží se stejným směrem jako vloni, ale hlavní silnice se
opouští již na 5.km kde se odbočí na Chlistov. První kopečky na 2.,6.,a
12.km přejedete plni elánu jako nic a na 15. Km bude železniční přejezd.
Velhartičák na 16. Km patří k těm, kdy už po 200 m. nemáte kam
přeřadit a vršek pořád před sebou. Sjezd si zato vychutnejte a zároveň
pohled na Buškův hrad Velhartice. Dole jste hned a opět dostane
příležitost malá placka a to na příštích 5 km. Kdo si i po tomto
výjezdu bude vychutnávat krajinu, tak asi po 500 m při výjezdu z lesa
(26.km) bude přímo před vámi nejvyšším vrcholem Sedlo (za kterým se
skrývá Šimanov) a vpravo masiv Javorníku. Ale POZOR! Věnovat se sjezdu!
Obcí Zámyšl se jezdí osmdesátkou a v prvním ročníku nám zde přeletěl
cyklista přes automobil! Příští kilometry Vás nechají trochu odpočinout
a silnice se začne zvedat až na 35.km do Hartmanic. Nevím proč ale mně se
tenhle kopec jezdí dobře a tak věřím, že to bude platit i pro Vás.
Krásný sjezd dolů k Otavě a za mostem netradičně doleva směr Sušice,
kde bude na 49. km první občerstvovací stanice. Já si zde dal tyčinku,
vokouk místo a pokračoval dál. Za Sušicí je tak pěkná cesta, že ani
nepostřehnete, že jedete do kopce. Následujících 10 km Vás tak trochu
ukolébá, že ten letošek je nějak slabší,ale znalci loňské dlouhé trasy
budou vědět kolik uhodilo, když se objeví obec Rozsedly a ukazatel Šimanov
3 km. Už to stoupání k Šimanovu je pěkné a mně se navíc povedlo, že
horkem se dělaly na asfaltu bubliny jak pinponpongové míčky a tak jsem byl
sám zvědav co to se mnou udělá. Na 63. Km se silnička zvedne a je to na
vůli. V minulosti zde mnoho borců doplatilo na podcenění krále vybaveno
jen jedenadvacítkou. Když jsem prvně do tohoto „údolíčka“vzal
Ogara,tak pravil. „Tož kurňa! Poprvé sem v kopcu brnkal bradou
o řidítka“. Nahoře se dáte vlevo a vlastně se přesunete pod další
krásný kopec z dřívějších ročníků, Javorník. Na 8 km zde
vystoupáte 400 výškových metrů. Ve stínu lesa jsem máčel hlavu do
potoka a nebyl jsem sám. Dále se jelo ve dvou a hlavně těšení na pivo nás
stmelilo a tak se ten Javorník nějak zpříjemnil. Pivo, káva, tatranka,
krásný sjezd, Kašperské Hory a znova sjezd,prostě paráda! Otava a blíží
se 98. Km kde bude v Rejštejně druhé občerstvení. S velkou chutí jsme
zasedli za stůl na zahrádce a s velkou chutí jsme doplnili vše potřebné.
Proti logice nasedáme opět na kola a vyrážíme vstříc dalším
kilometrům. 1 km za Rejštejnem se pomyslně loučíme s borci, kteří zde
budou odbočovat doleva do nejtěžšího královského kopce na Horskou Kvildu.
Nám se také pomalu začíná silnice zvedat a proti proudu Otavy, přes
Čeňkovu Pilu, stoupáme serpentinami nad údolím Vydry na Srní. Výjezd na
Srní bude určitě bonbonkem kratší trasy,jak náročností, tak nádhernou,
pravou šumavskou přírodou. Zde opět pomyslně přivítáme zleva
přijíždějící borce z dlouhé a společně pokračujeme na Prášily
krásnou cestou, pro zmněnu nad údolím Křemelné. V Prášilech jsou
výborné hospody a nová cukrárna Pampeliška,ale při maratonu budete mít
jen 5 km na občerstvovačku na Skelné kde o Vás bude perfektně postaráno.
Ještě před tím ovšem musíte zdolat kilometrový úsek poctivých kostek.
Po jejich zdolání (čím rychleji tím lépe ) jsme s kolegou nevydrželi
sluneční atak a ponořili pomalu zmírající těla do Křemelné. Nádhera!
Výborně osvěženi pokračujeme dál, míjíme Skelnou ( O.S. 122 km a
145 km ) a začínáme najíždět do posledního velkého kopce na kratší
trase na Vysoký Hřbet. Po sjezdu odbočíme doleva a budeme pokračovat
„neprůjezdným úsekem“ pro automobily, přes bývalé Zhůří ( vesnice
srovnána se zemí v roce 1956 ),kterou Vám připomene jen kaplička a
pomník. Při výjezdu na hlavní silnici na Starém Brunstu bude opět dělení
tras tak, že dlouhá pojede doleva na Železnou Rudu,Špičák, Nýrsko,
Všeruby, Kdyni, Koráb, Koloveč a Poleň do Klatov. Doprava odbočí
šťastlivci z kratší trasy, kam jsme také odbočili my a další jízda má
již blahodárné ůčinky,protože je dolů a my nenecháváme nic náhodě a
stavíme pro jistotu ještě v Čachrovské hospodě. S vidinou posledních
20 km skoro pořád z kopce a po rovině již nikam nechvátáme a zanedbaný
pitný režim dostatečně doplňujeme. Vlastně ještě jeden kopec, který
musí být, a to cílový, ale ten určitě znáte. Tak abych to shrnul,
žádná sláva pro cyklisťáky, ale já byl s průměrem 24 km velmi
spokojenej a rád, že to tělo vydrželo. Nejlehčí převod mám 39/24 a
Šimanov byl akorát na hraně. Ještě se v anketě objevil názor,proč
kratší trasa nestartuje déle. Tak hlavně by se zdvojnásobil počet
regulovčíků,kteří takhle zajišťují více křižovatek, doprovodů a
prodloužila by se doba omezení provozu. Můj názor je, že kdo krátkou trasu
ujede za 4 – 5 hodin a stěžuje si, že je brzo v cíli, by měl jet
velkého krále a malého nechat těm, pro které je i trasa 160 km velkým
králem!
Doufám že jsem nikoho neodradil, a že 8. Září bude Šumava patřit cyklistům!
Těší se Franta.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT