Škrábeme se do kopce, blankytně modrá hladina jezera Faaker See občas mezi stromy probleskne pod námi a je stále menší. Je to trochu paradox. Celkem dlouho stoupáme do kopce, abychom se dostali na základnu trail centra Baumgartnerhof, jehož traily se vinou na kopci nad ním. Neklesají až dolů. Rodinná dovolená v Korutanech začíná tím, že si tatínek zcela nerodinně vyrazil zablbnout. Ale holky se dole u jezera určitě nenudí.
Korutany jsme takhle ve třech s koly poprvé navštívili loni (reportáž jste mohli číst zde). A tam, u Klopeinského jezera, nás dostaly, takže jsme letos zpět. Jen na jiném místě. Tentokrát jsme vyrazili víc na západ, do regionu Villach – Faaker See – Ossiacher See (www.visitvillach.at), který se nachází na pomezí tří zemí – Rakouska, Itálie a Slovinska. Kdykoliv bychom chtěli, mohli jsme se vydat za hranice, bylo to kousek. Z Villachu do italského Tarvisia je to 30 km, půl hodinka autem, do slovinského Podkoreně ještě o trochu blíž. Jenže my jsme nechtěli, neměli jsme důvod. Navštívili jsme totiž region, kde jsou krasné alpské velikány, teplá jezera, město Villach, a dokonce i termální koupele Warmbad Villach. Spousta zábavy a krásy.
Dojde nám to tu u Villachu hned. Korutany jsou nejen velké, ale taky hodně pestré. Jednotvárnost je tu cizí slovo. U jezera Faaker See je to úplně jiné, než to bylo loni. Víc alpské, chtělo by se říci. A tak nám dojdou ještě dvě věci. Že sem můžeme jet klidně ještě několikrát a pokaždé to bude trochu jiné. A že tahle oblast vlastně může růst s naší dcerkou Emičkou, co jsou jí letos při naší návštěvě necelé tři roky. Loni jsme byli v rovinatějším kraji, i naše zábava se lišila, letos jsou kolem nás hory. Ale jezera jsou všudypřítomná.
Zadání našich dovolených s kolem se oproti loňsku nijak nezměnilo. Spíš jen upřesnilo. Dál platí, že nevyrážíme trénovat, slepě polykat kilometry s tím, že dcerce se to určitě taky líbí. Jasně že nelíbí. Lidově řečeno ji nechceme zničit, ale aktivně s ní trávit čas. Je na prvním místě. Tomu odpovídá kilometráž i zařazení aktivit bez kola.
Na trailech
Jo, nepopírám, jeden je prací v cyklistickém časopisu definitivně postižený. Takže není vůbec náhoda, že se do toho kopce na základnu trail centra Baumgartnerhof škrabu po boku Raphaela. Je to místní guide, ale hlavně (z mého pohledu) stavitel trailů. Nejen těch místních. Chtěl jsem ho potkat, zjistit, jak krajíc právě tohoto chleba chutná u našich jižních sousedů. Abych mohl připravit článek do časopisu Velo. Šplháme
Základ je tady nad Faaker See vlastně stejný jako u nás. Impulz tu taky vzešel „odspodu“, od bikerů. Setkal se s pochopením a vstřícností pana Baumgartnera, hospodáře, co mu patří zdejší louky a lesy. Souhlasil s postupným vybudováním trailů, kterých tu nyní je na výběr od modrých přes červené po černé. Dají se různě propojovat, kombinovat. Trail centrum je součástí projektu lake.bike, který má v podtitulu „jízda na jihu Alp“. Jízda na kole, samozřejmě.
Projekt lake.bike
Ucelená síť trailů a stezek pro kola v oblasti Villachu, Ossiacher See a Faaker See, součástí jsou také tři pumptracky, z toho jeden dokonce zastřešený. Zatímco okruhy po cyklostezkách jsou přístupné zdarma, pro traily a pumptracky je nutné zakoupit vstup. Jednodenní přijde pro dospělého na 9,50 eura, platí pro celou oblast. K dispozici jsou i další varianty, čtyřdenní, sedmidenní apod. Pro cyklisty je aktuálně připraveno dvanáct základen s nářadím a dalším zázemím. Projekt celkem čítá 45 MTB trailů, 11 túr, tři pumptracky, rodinné hřiště a dětský bikepark Kids Bike Park na Gerlitzen Alpe. V infocentrech či na ubytování je dobré vyzvednout si mapku, možností je hodně a jsou pestré. Projekt letos oslaví deset let existence a stále roste.
Více informací na www.lake.bike
S Raphaelem jsme to vzali nejprve přes vrchol Bleiberg, odkud dolů vedla parádní přírodní stezka, místy prudká, místy kořenitá (ten kluk to tu zná, a tak jsem do toho na začátku musel jít i trochu srdcem). Přes Ledenitzen a Untergreuth jsme pokračovali na Baumgartnerhof a z něj nahoru na start trailů – po úbočí Karavanek, v pohraničním pásmu se Slovinskem. Směrem dolů jsme si dali nejprve modrý trail na rozjetí, klasicky jednodušší, hladký, a pak směs červených a černých. Byly skvělé, jeden jak druhý – hodně přírodní, zábavné. Bez lanovky, pěkně za své. V našem případě na elektrokolech, což situaci hodně usnadnilo.
„Tohle už tu nikdo neřeší. Všichni chceme to samé, užít si traily. A je přece jedno na jakém kole. Přes 80 procent lidí sem jezdí na e-biku, ten zbytek se brzy přidá,“ směje se Rapha, když mu popisuju situaci u nás doma.
Tohle jedno parádní „prodloužené“ dopoledne jsem měl vyhrazené lehce sobecky pro sebe. Stálo mi za to jen kvůli tomu táhnout navíc i enduro. Ale máme to doma takhle nastavené. Když někam jedeme s koly a jsou tam traily, odskočím si a holky si najdou svoji zábavu. A i když bych sem nejraději jel ještě zítra a pozítří, nepojedu. Rád budu s nimi.
Potkáme se v jednu hodinu v Markt Café ve Finkensteinu am Faaker See. Krásné místo. V přilehlém mlýně tu vyrábějí těstoviny a ty pak nabízejí i ve vlastní restauraci. Těstoviny a Rakousko? Jasně, proč ne. A hlavně – Itálie je odsud doslova pár minut.
Odpoledne si uděláme hezké – cachtáme se ve Faaker See, projdeme okolí, dovádíme na dětském hřišti. Začalo to dobře.
Okolo Ossiacher See aneb jak jsme si rozbili dítě
A dobře to i pokračovalo. Tedy až na drobnost způsobenou naším, hlavně tedy mým, časovým a kilometrovým optimizmem. Naplánovaný jsme měli cyklistický den s cílem objet Ossiacher See a navštívit městečko Villach. Celkem 60 km po rovině, se zastávkami nám to přišlo pohodově zvládnutelné. S tím, že zůstane čas na další věci. Noo… No nezůstal. Ale co jsme asi tak čekali.
Vyrazili jsme k Drávě, v St. Ulrichu si udělali první zastávku pod mostem, říkejme jí cákací a hazecí (kamínky do vody). Vše šlo podle plánu, zastávka po nějakých deseti kilometrech, žádný spěch, máme dost času. Svěží jsme pak kopírovali Drávu do St. Magdalenu a pak odbočili podél říčky Seebach, co nás dovedla do Sankt Andrä na břehu Ossiacher See. Byla to příjemná cesta po malých asfaltkách a polních cestách, voda nám šuměla po boku, průjezdy obcemi po cyklostezkách byly taky fajn. Tady je jednomu na kole vážně dobře.
Od jízdy po břehu Ossiacher See jsme čekali trochu víc. Tedy takhle. Je to krásné kolem jezera – jen mezi ním a námi po celou dobu byla zástavba a soukromé pláže. Chtěli jsme mít hladinu na dosah. Jeden ale nemůže mít všechno.
Celkem brzy nám došlo, že objet celé jezero už je moc. My dva dospělí se celou dobu díváme kolem sebe, ááách a ááááách, tady je to parádní. Jenže malá sedí v přední sedačce (přesněji řečeno v té na horní rámové trubce) a naše nadšení logicky tak úplně nesdílí. Jakkoliv se s ní snažím celou dobu brebentit, je čím dál jasnější, že celý okruh na ni bude moc.
A tak měníme plán. Z Ossiachu jezdí lodě a my máme v kapse Kärnten Card. Kouzelnou kartu, co nám umožní svézt se lodí zdarma (platí se jen nepatrný poplatek za kola). Zajdeme na zmrzlinu, na dětské hřiště, vyplníme čas čekání. Cesta lodí je pro dceru zážitek, který ji probere. Zas trocha šlapání, už na druhém břehu, a zastávka na oběd. Jo, a na zmrzlinu taky.
Jsme zpět v Sankt Andrä, loučíme se s jezerem. Chvíli se svezeme po stejné trase, po níž jsme sem přijížděli, jen u Drávy odbočíme na druhou stranu. Tahle modrá korutanská tepna nás dovede do Villachu. Je vedro. Na periferii s vděkem zahodíme kola do trávy na dětském hřišti, co je z větší části ve stínu. Na té menší, co není, se nedá ani sjet skluzavka. Hoří sluncem, spaluje zadek i ruce.
Emička si tu najde kamarádku, holkám je úplně jedno, že jedna žvatlá česky a druhá německy. Ležíme, sledujeme je, smějeme se. My česky, místní mladá maminka německy.
O něco později už popíjíme kávu a limonádu v centru Villachu, u kostela. Nádherné město, tady by se dal strávit den. Jenže my začínáme mít problém. Emička už někdy přes den nespí. Ale někdy zas jo. Je vidět, že dnes jo. Vykličkujeme z města, hlavička začne plandat ze strany na stranu se stále menší kontrolou, až ji najednou držím v ruce a druhou řídím kolo. Chci jen popojet někam do stínu.
Sedačka na horní trubku je skvělá. Dítě drží vlastní řídítka, může zvonit na zvonek, jsme spolu na rozdíl od zadní sedačky v kontaktu, zaleháme společně nad řídítka ve sjezdech, máme z toho srandu. Ale opora pro podobné chvíle chybí.
Strom na kraji vesnice, pod ním trávník, stín. Zastavujeme, uleháme. Víme, že odpor je zbytečný. Minimálně půl hodiny ji nic nevzbudí. A pokud ano, do konce dne to s ní bude těžké. Co teď? Kolem projíždí cyklista, směje se: „Á, kinder kaputt?“ Smějeme se taky: „Jáááá.“ Ale krásně kaputt, když spí, je ještě víc rozkošná. Jenže to neřeší náš problém. Nakonec je plán jasný. Sedám na kolo, jedu pro auto. Zabere mi to asi třičtvrtě hodiny, Emička do sedačky, pěkně se dospí.
Stane se. Je to pro nás další poučení. Ještě pořád máme příliš smělé plány.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Rodinný park místo kola
Byl by nesmysl druhý den zas táhnout Emičku na kolo. Tohle jsme nechtěli, obzvlášť ne po včerejšku. Dnes to bude její den.
Nejdřív se koupeme v jezeře, co u něj bydlíme, ve Faaker See, stavíme hrady z písku a borových šišek. A pak se vracíme k Ossiacher See, tentokrát autem, do rodinného parku Familywald. Tady opět sáhneme do kapsy pro Kärnten Card, její pořízení se nám vzhledem k našim aktivitám začíná vyplácet. Máme vstup zdarma, připlatíme si pouze za zábavu navíc.
V lese je tu ráj pro děti všeho věku – tedy včetně nás dospělých, co v sobě to dítě máme napořád. Chodníčky, prolézačky, skluzavky a další atrakce, lávky vysoko v korunách stromů, pro větší děti lanový park a pro všechny možnost svézt se v zavěšení po speciální dráze (něco jako bobová dráha, ale ve vzduchu) dolů na základnu. Ve stínu je příjemně, zdržíme se dlouho, po návratu domů už je na nebi vidět měsíc, i když je ještě světlo.
Procházka kolem jezera, limonáda, pivo, čaj-rum-bum spát. Z pošetilé představy, že uspíme a budeme si ještě číst nebo hrát dospělé hry, se probudíme ráno.
Výlet pro nápravu
Je čtvrtý, poslední den našeho pobytu tady. Dneska se přesouváme; jak je naším zvykem, máme týden rozdělený na dvě zastávky. Ještě před tím ale vyndáváme kola a chceme napravit náš první den na nich tady. „Dneska to konečně dobře naplánujeme a zkusíme si to uložit do paměti.“ Cílem je objet jezero Faaker See, u kterého bydlíme, zčásti po břehu, zčásti si od něj trochu zajet.
Povedlo se, konečně jsme dobře naplánovali a plánu se udrželi. Po pěti kilometrech odbočujeme k vodě. Nejsme přímo u jezera, ale u takové malé tůně potoka Faakerseebach. U přítoku, takže voda je tu trochu chladnější, než jak ji známe ze samotného jezera (už na konci června, kdy sepisuji tenhle článek, hlásí Faaker See 27 stupňů). Rozprostřeme deku, natáhneme plavky. Přes ulici cukrárna, na zmáchance v plavkách jsou tu zvyklí, kafe dobrý, zmrzka dobrá, všechno dobré. K autu s věcmi to máme 15 km.
Tak možná zas za rok, Korutany „naše“. Jo?
Ležíme v trávě u vody, je nám fajn, ale taky teskně. Uteklo to, je krásně, zítra už takhle být nemá. Ale hlavně je krásně tady, v Korutanech. A tak jsme smutní. Možná víc než jindy. Tenhle kraj vás nedostane na první dobrou jako alpské štíty, o to intenzivněji ale potom, co ho prožijete. Panuje tu neskutečná pohoda.
Rudolf Hronza
Foto: autor a Eva Svobodová
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
KORUTANY | TIPY A PRAKTICKÉ ODKAZY
Villach
Druhé největší město Korutan, bohaté na historii, s krásným historickým centrem a příjemnou atmosférou. Rozhodně stojí za návštěvu.
Region Villach – Faaker See – Ossiacher See
Kärnten Card
Pokud chcete dovolenou v Korutanech prožít aktivně, tedy mimo jiné navštívit zajímavá místa, muzea, ZOO či další atrakce, vyplatí se přemýšlet o slevové kartě Kärnten Card. Dokáže ušetřit, nabízí okolo stovky volných vstupů a slevy až 50 %. Týdenní karta pro dospělé začíná na 64 eurech, cena se odvíjí dle sezony.
Více informací na www.kaerntencard.at.
Oficiální turistický portál Korutan
Možností vyžití je v Korutanech hodně, jen jejich výpis je nad rámec možností tohoto článku. Proto doporučíme navštívit přehledný web oblasti.
Rodinný park Familywald
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT