Úvod » Zprávy » Hlavní zprávy » 1000 mil – příprava na fyzický i duševní restart
Hlavní zprávy

1000 mil – příprava na fyzický i duševní restart

Již tento týden v neděli 29. 6. 2014 v 15:00 hod. odstartuje v Hranicích u Aše extrémní ultramaraton Craft 1000 Miles Adventure. Jeho délka letos překoná 1600 km, celkové převýšení bude okolo 40 km. Názory na přípravu jsou různé, pokud bychom oslovili všech 120 startujících závodníků, dostali bychom 120 různých tipů, triků a doporučení. Jeden se věnuje fyzickému tréninku, druhý se soustředí spíš na psychické rozpoložení.

Aby si fanoušci závodu i úplní laikové dokázali představit, jak probíhají poslední týdny a dny před samotným startem, vyzpovídali jsme samotné závodníky. Za kategorii MTB ochotně odpovídal Štěpán Stránský – vítěz letošního ročníku Loudání (extrémní bikový nonstop závod) a (možná) jeden z horkých favoritů 1000 mil – a Silvie Štenclová, bikerka, která absolvuje 1000 mil již poněkolikáté. Svojí troškou do mlýna přispěli také dva nováčci z kategorie Běžec/Chodec Jan Frolík a Petr Klos, kteří nás nechali nahlédnout do sbírky dosavadních běžeckých, potažmo chodeckých úspěchů.

Závod Craft 1000 Miles Adventure jedeš již po několikáté. Co Ti na něm přijde nejatraktivnější?

Silvie: Zážitky!

Štěpán: Bojovně-přátelský duch závodníků, atmosféra, Honza Kopka a Yvča (pozn. redakce Yvona Kotyková – zdravotnice, pravá ruka a přítelkyně Honzy Kopky) i skvělý celý team 1000miles, vzdálenost a typ terénu/trasy.

Máš nějakou historku, která se Ti okamžitě vybaví, když se řekne 1000 Mil? Něco opravdu nezapomenutelného?

Silvie: Jak jsme si zpívali ve Šluknovském výběžku v noci v bouřce:-)

Štěpán: Nezapomenutelné je to, že schránka tvého těla dostane šíleně zabrat, ale tím že z těla vypotíš úplně všechno včetně myšlenek, které tě trápí apod. tak si dokážeš věci utříbit. Prostě tvoje mysl se restartuje a nainstaluje nový čistý systém bez virů a zbytečných aplikací, které ti zpomalovali operační systém/mysl.

Jak ses tehdy o závodu dozvěděl/a? Byla to náhoda, nebo něčí doporučení?

Silvie: Od přítele, který už jel rok předtím.

Štěpán: Už nevím přesně od koho, ale mezi specifickou sortou lidí, co jezdí ultramaratony (které zde byly dříve než 1000miles) se prostě hned rozkřiklo, co Honza Kopka chystá.

Už začala příprava na závod? Pokud ano, jak probíhá?

Silvie: Snažím se vymyslet lépe naložení kola, hlavně pití. Jinak vše beru stejně. Rozhodně nemůžu zapomenout na velmi podstatnou věc – krém na zadek.

Štěpán: Připravuji se teď tak, že regeneruju a před 14 dny jsem jel Loudání. Jinak se připravuji velice pečlivě, trénoval jsem půl roku na tyto dlouhé vzdálenosti, největší přípravu dělám ohledně kola a vybavení s sebou. Už jsem trochu ostřílený, takže do posledního gramu a šroubečku vím co s sebou. Postavil jsem bika na galuskách (dříve výhrada jen silničních kol, dnes i mtb) a do posledního detailu kolo přizpůsobuji potřebám tohoto závodu.

Letos se jede z ČR na východ Slovenska. Trasa je víceméně hotová. Už sis prohlížel/a její nástin? Je nějaký úsek, na který se těšíš a naopak, kterého se obáváš?

Silvie: Těším se a doufám, že dojedu až na Slovensko, trasu jsem neprohlížela, určitě to bude zase brutalita:-)

Štěpán: Prohlížel jsem zcela sporadicky, je to méně šťastná volba vzhledem k tomu, že člověk nekončí „doma“, ale na východě Slovenska. Na druhou stranu je to z hlediska koncepce celé trasy lepší, neboť na východě Slovenska už nejsou takové kopce.

Jak jsi byl/a v minulých letech spokojená s podporou na trase? Nejen ze strany našich dobrovolníků na checkpointech ale i ze strany úplně cizích lidí (např. při hledání noclehu, vody, jídla)? 

Silvie: Překvapivě jsem potkala jen samé dobré lidi, kteří ochotně pomohli:-)

Štěpán: Všechno v pohodě, možná až moc velká podpora na checkpointech (ale v tu chvíli to člověk přijme samozřejmě moc rád!). Negativní zážitky s lidmi jsem ani moc neměl. Když první ročník vedl přes sociálně slabší komunity vesnic, byl jsem na pozoru a snažil se být neviditelný. Podobným způsobem jsem reagoval kdykoli jindy, kdy mi to intuice poručila.

Měl/a bys nějaký vzkaz pro potencionální závodníky, kteří stále ještě váhají, jestli se závodu 1000 mil v budoucnu zúčastní?

Silvie: Je to drsný, ale stojí to za to. Nikdy se na to nedá zapomenout!!

Štěpán: Kondička je jasná věc, kterou musíš mít. Další věc je technická připravenost (včetně věcí s sebou). Třetí věc je, jak trénovat hlavu, aby to dala. Jestli máš tyhle věci vyvážené, tak neváhej a zkus to, pak se to pro tebe stane neskutečným zážitkem. V případě, že tyto tři aspekty na tak dlouhý závod vyvážené nemáš, tak si počkej ještě rok a makej na tom, v čem máš handicap.

Jak ses dostal k běhání?

Jan: S běháním (atletikou) jsem začal v osmi letech s tím, že jsem se nejprve profiloval na závodní chůzi a poté na tratě 1500 a 3000 metrů. Posléze, cca v 15 letech, jsem začal běhat tratě od 15 km po maraton a v 18 jsem absolvoval svůj první ultramaraton.

Petr: Před 3 lety jsem vyzkoušel závod B7 (pozn. Beskydská sedmička) a tento typ závodů mě docela nadchl. Vážněji jsem to vzal až v loňském roce, kdy jsem začal intenzivněji trénovat.

Můžete zmínit své dosavadní závodní zkušenosti, ať už běžecké či jiné?

Jan: 24hod na kladenském letišti s uběhnutou vzdáleností 102 km, 12h na brněnském výstavišti s uběhnutou vzdáleností 103 km. Krom běhání se věnuji také triatlonu, dálkovému plavání a trekovým výpravám absolutně bez pomoci. Můžu zmínit Špicberky, poznávání vysokohorské jungle na Západní Papue nebo přechod Pyrenejí od Středozemního moře k Atlantiku s plnou polní (856 km).

Petr: Absolvoval jsem závody B7 2011, 2012, 2013. Dále jsem se zúčastnil závodu 5BV (5 beskydských vrcholů) 2013, Kysucká stovka 2014. Mám za sebou také 24hodin na Lysé Hoře 2012, 2013, 2014, Ponitranskou Stovku 2013, Střechu světa 2014.

Oba jste přihlášeni na dlouhou trasu. Petře, na kolik si věříš, že závod dokončíš? Máš připravenou nějakou taktiku?

Petr: Odhodlání vyrazit na trať a dokončit bylo mým cílem již při přihlášení na tento závod. Kratší variantu si připouštím pouze v případě zdravotních problémů, jinak jsem připraven udělat pro úspěšné absolvování vše, co bude třeba. Věřím tedy, že dokončím. A taktika? Vyrazit jako Forest Gump na začátku na hranice města, a pokud se mi bude chtít, tak dále na hranice okresu. No a pokud to půjde, tak až na hranici kraje. A když mě to nepřestane bavit, tak až na hranice ČR. No a pak? No Alabamy neběžím 🙂 max. do Sedlice. Jinak 15 h pohybu 3 h strava a 6 h spánek.

Honzo, proč sis vybral rovnou delší trasu, ačkoliv jsi v podstatě „mílařský nováček“?

Jan: Vím, že když jsem o závodě začal přemýšlet, tak jako o 1000 mílích a ne o 500. Člověk nemá mít nízké cíle. Asi je to možná i proto, že o mnoho věcech přemýšlím až později a ne hned od začátku. Už ve mně jsou hlasy, které mi říkají, že jsem se absolutně zbláznil. Ale jiná část mne se těší na to, co bude.

Je vidět, že tito čtyři závodníci nejsou žádnými nováčky ve světě ultramaratonů. Pojďme jim i všem ostatním držet palce, ať se s letošními Mílemi poperou co nejlépe. Čeká je boj s nimi samotnými. Protože jak zaznělo z úst běžce Jana Frolíka: „Přeci jen dálka je to značná a to, že nohy řeknou ano, neznamená, že hlava neřekne ne“

(tz)

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře