Úvod » Zprávy » Hlavní zprávy » Martin Bína o sezóně
Hlavní zprávy

Martin Bína o sezóně

krátký rozhovor s Martinem Bínou a jeho sezóně

Martin Bína – Sezona sotva skončila a já už se těším na tu příští

Definitivní tečku za TOI TOI Cupem 2012/13 učinilo slavnostní předání hlavní ceny premiantovi seriálu. Největší česká automobilka dlouhodobě podporuje český cyklokros a tak Martin Bína dnes v jejím Zákaznickém centru v Mladé Boleslavi převzal od ředitele Škoda Auto Česká republika Petra Pečenky do ročního bezplatného užívání vůz Superb Combi 4×4 TDI 103 kW s automatickou převodovkou DSG.

Během slavnostního odpoledne za přítomnosti dalších zástupců společnosti Škoda Auto a novinářů jsme si našli chvilku na následující rozhovor pro Cyklokros.cz. Martin Bína zakončil sezonu sobotním vítězstvím v závodě první kategorie UCI v nizozemském Valkenburgu a nyní má v plánu asi třítýdenní odpočinek. Bez kola ovšem nevydrží. „Jezdím na něm dál každý den. Pořád mě to baví, navíc si nedokážu představit, že bych vysadil ze dne na den. Je to asi divné, ale cyklokrosová sezona sotva skončila a já už se těším na tu příští.“

Poslední únorový den pro něj zároveň znamenal derniéru v ČEZ CT Tábor, od prvního března bude hájit barvy belgického týmu Kwadro – Stannah.

Se značkou Škoda tě asi není nutné seznamovat.
Vozy značky Škoda používám již přes deset let a s jejich provozem a vysokou kvalitou jsem dobře obeznámen. TOI TOI Cup jsem vyhrál už potřetí. Toto je to můj druhý Superb. Po prvním vítězství jsem si vybral ještě Octavii Combi.

Kolik dokážeš najet autem měsíčně za závody během cyklokrosové sezony?
Dost, i deset tisíc kilometrů.

V právě uplynulé sezoně jsi si připsal spoustu úspěchů. Kterého výsledku si ceníš nejvíce?
Určitě vítězství na svěťáku v Hoogerheide, o tom není pochyb.

Počítal jsi na začátku, že ti sezona takhle vyjde? Závěrečné umístění v žebříčku Mezinárodní cyklistické unie asi potěšilo.
Neměl jsem žádné plány, po tom všem, čím jsem předtím za poslední dva roky bez cyklokrosu prošel. Když jsi začátkem týdne zveřejnil na Cyklokros.cz článek s titulem, ve kterém se objevilo „Nash, Šimůnek a Bína v top ten žebříčku UCI“, říkal jsem si, co to je za blbost. Musel jsem si ověřit, že to tak skutečně je. Je to pro mě ocenění za celou sezonu. Potvrdilo se tím, že celá ta práce měla nějaký smysl, a že moje výkony měly vzrůstající tendenci. Z posledního místa bez bodu se dostat na desítku je skvělé.

Co stálo za rozhodnutím přestoupit do velké belgické stáje? Jenom peníze v tom určitě nebyly.
Za prvé finanční stránka, která je jasná, a za druhé možnost poměřovat se pravidelně v Belgii proti nejlepším cyklokrosařům světa. TOI TOI Cup jezdím rád, ale když člověk vyhrává o minutu, moc ho to pak už neposouvá dál. Když ale jezdíš s těmi nejlepšími a dostaneš s prominutím na prdel, tak jenom to tě nakopne dál. Tato skutečnost hrála velkou roli. Po mistrovství světa jsem závodil ještě v Belgii a Nizozemí a ty tři týdny mi hodně pomohly. Člověk tam je s těmi nejlepšími, závodí s nimi a získává si jejich respekt. Poznal jsem, že se s nimi dá jezdit, dají se porazit. Předtím jsem se pořád něčeho bál. Bylo to důležité pro hlavu a motivaci do dalšího tréninku.

Nabídka angažmá v Kwadro – Stannah přišla jako rána z čistého nebe. Belgie byla vždycky můj sen. V mém věku už není na co čekat. Jak dlouhá kariéra mě ještě zbývá, pět nebo sedm let? ČEZ CT Tábor mi nabízel hodně dobré podmínky, ale v té Belgii je to pak zase o něčem úplně jiném, když se daří.

Všechno se to semlelo rychle, ale máš už nějakou představu, jak se ti teď změní život? Co se týká bydlení, cestování za závody, přípravy, a podobně.
Přes letní sezonu to bude stejné jako dosud. Budu trénovat doma v Mladé Boleslavi. Když budu chtít, tak můžu jet jednou za měsíc do Belgie na závody, ať už na nějaké rychlé jednorázovky, ale i na etapáky. V České republice chci jezdit to, co vloni, hlavně český pohár na silnici.

Co se týká cyklokrosové sezony, nechci být v Belgii celou zimu, ale závody jsou každý víkend, takže tam budu asi trávit hodně času. Přesto se chci vracet. Jednak tu mám trenéra Vojtu Červínka a pak fyzioterapeutku Zuzku Malou, a s těmito lidmi potřebuji spolupracovat dál.

Závodní program se tedy bude skládat vedle světového poháru ještě hlavně ze Superprestige a bpost bank Trofee?
Jeden ze šéfů týmu dělá i manažera závodů, dohodl mi třeba i všechny ty starty po mistrovství světa, takže bude záležet na tom, co všechno se mu podaří domluvit pro příští sezonu.

Světový pohár je jasný. Já bych chtěl samozřejmě objet také nějaké TOI TOI Cupy. Rád bych i obhájil vítězství v celém poháru, ale bude mě živit belgický tým, to znamená, že se budu muset snažit zajet výsledky především tam. Pokud to jen trošku půjde, určitě si chci zazávodit doma.

Ještě se vraťme k Vojtovi Červínkovi. Jeho náročné tréninkové plány, kterým jsi uvěřil a řídil se jimi, tě dostaly tam, kde jsi. On vždy preferoval těsnou spolupráci. Jak do bude teď?
Spolupráce by měla pokračovat jako doposud. Je opravdu každodenní. Trénink se nedá naplánovat ani na týden dopředu. Každý den je jiné počasí, člověk se může cítit jinak nebo na něj něco leze, proto se ty plány musí upravovat. V případě, že za mnou někam nepřijel autem, slyšeli jsme se aspoň po telefonu. Určitě chci s Vojtou pokračovat, je to cesta, která se vyplatila.

Text a fotky: Martin Bali-Jenčík

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře