Úvod » Zprávy » Bleskovky » GIANT 2012 a testování v trenýrkách
Bleskovky

GIANT 2012 a testování v trenýrkách

Když koncem jara dorazila do redakce pozvánka na Press camp, znamenalo to jediné – tchajwanský Giant (anebo klidně také Gigant) chystá opět něco nového pro nadcházející rok. Giant totiž nedělá press kempy každý rok, ale jen při výjimečnějších příležitostech. A tak jsem zabalil kufry a vyrazil za obrem na Mallorku.

Ještě před kempem odhalujícím novinky proběhly médii kusé zprávy o jezdcích týmu Rabobank, testujících na závodě okolo Švýcarska nový model TCR Advanced SL. A hned prvním strojem, který jsme my, vybraní novináři z celého světa, měli možnost shlédnout, byl právě top model nesoucí shodné označení jako letos. TCR Advanced SL 2012 se ale může pochlubit řadou nových technologií.
Tou nejzásadnější je použitý materiál, který je přes shodné označení T-800 díky použití Continuous Fiber Technology (průběžná vlákna) ve spojení s Nanotube Technology (nanotrubičky v pojivu pro jeho lepší vlastnosti) výrazně lehčí a zároveň odolnější. Řečí čísel a katalogů to znamená stogramovou dietu při současném 14% navýšení odolnosti proti poškození.

 

Kompletně větší hlava atd.
Není to ale vše. Dále je tu konstrukce OverDrive 2, jež značí nárůst průměru ložisek hlavového složení. Ano, čtete dobře – obou ložisek! Ložisko s průměrem 1 ¼”, které bylo dosud ve spodní části hlavy, se stěhuje nahoru a u můstku vidlice je nahrazeno širším 1 ½”. Původně běžný standard 1 1/8″ je tedy, alespoň u nejvyšších dvou řad silničních Giantů, minulostí.
Snaha o docílení požadovaných vlastností rámu vedla i k dílčím úpravám průřezu spodní rámové trubky MegaDrive. Pro další inovaci se stačí podívat na horní trubku protknutou trubkou sedlovou. Integrovaná sedlovka sice byla využívána již dříve, tvarování ale doznalo velkých konstrukčních úprav pro navýšení tolik potřebného komfortu bez nutných kompromisů. A když je již řeč o novinkách, nesmíme zapomenout na zcela nový projekt u rámů značky Giant, jímž je integrovaný snímač rychlosti a kadence RideSense – vychytávka, jež se zrodila u Treku, našla v Giantu dalšího příznivce.

 

Top model TCR i Defy
Nenechte se však zmýlit tím, že by byly nové benefity určeny pouze pro jediný vyvolený model. Prakticky stejné je to i u rámu Defy v nejvyšším provedení. Oba rámy s přídomkem SL se liší pouze v zaměření, zatímco TCR je nekompromisním rychlíkem, Defy nabízí o poznání vyšší komfort doplněný o tomu odpovídající zkrácení horní rámové trubky s vyšší hlavou. Ta je u velikosti XL vyšší o 25 mm než u TCR.

 

A ti další
Hned pod touto řadou je dvojice strojů, opět TCR i Defy, s označením Advanced. Těm posloužil jako základ karbon řady T-700 a současně se nehonosí integrovanou sedlovkou. Geometrií však za vyššími provedeními nijak nezaostávají. Všem strojům obou těchto řad současně nechybí konstrukční prvky (tedy spíše otvory) pro možnost využití elektronických sad Shimana. Tento fakt byl velmi zajímavým zejména v kontextu s uvedením na trh nové řady Di2, tentokráte v úrovni Ultegra, které se dokonale krylo s uvolněním embarga na její zveřejnění. Jedno z kol zde totiž bylo novou Ultegrou ostrojeno a v očích mnoha zúčastněných to vyvolalo otázku, jestli se její fotografie nedostanou ven dříve, než to Shimano oficiálně posvětí.

 

Zapletená kola a pláště Giant!
Pro rok 2012 značka představila i kolekci silničních zapletených kol. Ta pro začátek zahrnuje čtyři modely. Na vrcholu nabídky stojí provedení P-SLR1 Aero disponující ráfky o výšce 50 mm. Na jejich výrobu bylo využito kombinace scandia (brzdné plochy) a karbonu. Ve spojení s ocelovými plochými dráty a náboji z produkce DT Swiss činí hmotnost příznivých 1575 gramů.
Druhým z modelů je pak P-SLR1 pak využívají služeb pouze scandia, při výšce ráfků 21 mm je hmotnost setu 1390 gramů.
V jejich sledu stojí dva modely tréninkových kol P-SL0 a P-SL1. Se stejným základem v podobě nábojů a drátů z DT švýcarské produkce jsou zaměřeny vedle výkonu i na dlouhou životnost a odolnost. Hmotnost je tak vyšší, 1595/1775 gramů.
Trochu skoupá je značka na informace o vlastní produkci plášťů. Spoléhat tedy musíme na tvrzení konstruktérů o speciální konstrukci pro využití na předním i zadním kole. Podle toho je optimalizováno i složení směsi. K praktickým doplňkům patří indikátory opotřebení v podobě malých prohlubní ve vzorku – ve chvíli, kdy tato prohlubeň zmizí, plášť je zralý na výměnu. Dodávány budou v šíři 23 mm a maximální doporučený tlak činí 120 PSI.

 

Testovací jízda v trenkách
Po kolotoči technických přednášek jsme se už všichni těšili na praktické prověřování strojů v severní oblasti ostrova. Jestli já ale nepojedu v trenýrkách a pantoflích! Přes několikerou urgenci jsem stále čekal na svoje zavazadlo, které se při přestupu ve Frankfurtu do našeho letadla nedostalo a doposud bloudilo někde po Evropě. Zcela náhodou se mi kolega novinář z Jihoafrické republiky zmínil o tom, že si při přípravě na kemp automaticky přibalil i MTB boty. Sláva, z možnosti testování tedy nejsem vyřazen, navíc máme náhodou i stejnou velikost nohy! O pár hodin později již vyrážíme západním směrem na Esporles.
Mallorca je zcela neopakovatelná svou atmosférou a na rozdíl od naší domoviny je jen málo cyklistů, kteří by se tady netěšili do kopců. Nám se jich poštěstilo dosáhnout po tři čtvrtě hodině právě za hranicemi tohoto městečka. Najednou je to tady, konec tlachání, každý se soustředí na vlastní dech a pozorování krajiny. Horizont pak slibuje nejen konec zakusující se bolestivě do svalů, ale i další za srdce beroucí výhled. Vzápětí vykresluje spolu s pohledem na oceán přecházející v oblohu i panorama bílých vrcholků. Nemůžeme se shodnout, zdali jsou to zasněžené hory Andory, která je od nás něco přes tři sta kilometrů, nebo jen fata morgana. Na dlouhé rozjímání ale není čas, usedáme zpět do sedel a svištíme si to k městu Deiá.
Ostré serpentiny, prudké změny sklonu, ale i vrozená soutěživost mezi jezdci z tohoto zpočátku výletního tempa dělají pěkný kvapík. Po další porci kilometrů pak čeká výzva dne. Z dálky už totiž vidíme střechy přístavu Solér a hned za ním tyčící se stoupání na Puig Mayor, nějakých 14 kilometrů dlouhé. Žádný strach, není třeba si dělat starost o zdraví a plnohodnotnou funkci kohokoli ze spolujezdců, sportovní novináři jsou totiž i v takovém terénu jako doma. Ač to pro každého znamená trochu jiné tempo, do hodiny jsou všichni nahoře.
Odměnou za šplhání do nebeských výšin je všem následný sjezd kolem dvou nádherných jezer až k rozcestníku cest. Každý znalec ostrova ví, že doleva vede silnice na Sa Calobru. Pro dnešek se jí ale vyhýbáme, čas přece jen tlačí a oněch deset kilometrů sjezdu, končících u moře může znamenat z následné nutnosti návratu proti vrstevnicím nesmazatelné vzpomínky nejen na svalových partiích, ale i morálce nejednoho z nás. Stáčíme tedy pohledy doprava a pouštíme se směrem na Selvu. Silnice, klikatící se nesčetným počtem zatáček snažících se zamotat hlavu i ruce, je dokonalou prověrkou naší jízdní techniky, ale současně i všech součástí strojů. A ty v ní dokonale obstávají.
Jen několikeré zapískání přehřátých brzd dává na vědomí, že je zde dnes teplota kolem 35 stupňů a špalky dostávají citelně zabrat. Než ale stihneme brblat na případné změny v brzdných vlastnostech, je zde konec sjezdu a my stáčíme pohledy a přední kola k západu. Vybělené střechy města Alaró, lesknoucí se v podvečerním slunci, slibují blízkost našich klimatizovaných pokojů. Já zrovna svádím boj s malým peklem v půjčených botách, a tak se již upínám k představě smočení chodidel ve studené vodě. I toho se mi nakonec dostává, další den doráží dokonce i taška s veškerým oblečením. Můj příběh má tedy šťastný konec, v den odletu navíc stíhám ještě propotit i pár vlastních cyklo svršků.
Rudý kotouč zapadajícího slunce jako by oznamoval i konec mého výletu za poznáním, za novinkami značky Giant pro následující rok. Pokud jste čekali i něco z vlastností stoje, více najdete již zanedlouho ve speciálu Tour de France časopisu 53×11 (vydání 4/2011 vychází těsně po královně závodů, tedy 3. 8. 2011).
Text: Eda Pinkava
Foto: autor a Giant

 

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře