Na Martina Horáka i Ondřeje Fojtíka si dnes, po jejich včerejším úniku, už především elitní španělští jezdci dávali pozor. I dnešní etapa byla velmi rychlá a Martin Horák s Ondřejem Fojtíkem se hned po startu opět probojovali do vedoucí skupinky. Martina Horáka však pronásledovala neuvěřitelná smůla v podobě tří defektů, ale o přesto se vždy dotáhl na vedoucí skupinku. Posledních zhruba 35 km na prázdném kole a posléze na ráfku. Přesto zabojoval a dojel do cíle ve slušném čase, necelou hodinu za vítězem!
Výrazně lépe se vedlo Ondřeji Fojtíkovi. Poté co Martin odpadl zůstal sám čele vedoucí skupinky, kterou postupně roztrhal a do cíle dojel jako první (03:08:07), 25 sekund před ambiciózním Robertem Heraz Hernandezem. Jeho průměrná dnešní rychlost dosáhla hodnoty 33,1km/h, z čehož je patrné že dnešní úsek byl rychlejší oproti včerejšímu.
Martin stráví odpoledne opravou a výměnou zadního kola, doufejme, že se vše podaří. Po dnešním katastrofickém dni je na 13. místě, takže pořád ještě má šanci jet o velmi dobré umístění. Ondřejovi samozřejmě patří zatím první příčka.
I přes Martinovu hodinovou ztrátu drží nadále tým Nissan CEE1 první místo i po druhé etapě. Ve tříčlenném týmu jede s oběma čechy ještě maďar Petre Hasenfratz, který dneska dojel v těžkém terénu na 33.místě.
Na zítřek se chystá nejobtížnější etapa z celého závodu. Nejen svou délkou, nekonečným stoupáním až do 2 200 m, ale i tím, že se závodníci musí vypořádat s nočním kampováním v horách bez jakékoli asistence, a proto musí jet celou etapu na těžko. Jelikož teploty v noci klesají lehce nad nulu zítra bude každý závodník hodně dobře zvažovat co si na cestu vezme aby přečkal noc a zároveň aby nevezl zbytečně moc věcí, které by jej brzdili.
Martin Horák: „Včera jsem si v první etapě asi vybral velkou dávku štěstí, dnes jsem od začátku více bojoval s kolem než se slunečníkem,nebo pouští. Asi na 40km jsem píchnul poprvé, závadu jsem vytěsnil poprvé sprejem ale stejně mně zadní kolo pořád unikalo, když jsem stáhnul ztrátu tak mně kolo začalo znovu unikat, tak jsem použil ještě druhý sprej, ale vůbec se to nezlepšilo. Znovu mně všichni z čela závodu ujeli, pokusil jsem se ještě situaci zachránit, že jsem dal pod bez bezdušový plášť duši, jenže plášť už byl tak prodrbaný, že ani to nepomohlo. Žel nikdo mně nemohl pomoci, to by znamenalo diskvalifikaci, každý je tady v poušti odkázán sám na sebe. Posledních 30kilometrů jsem jel pouze na ráfku, což bylo dost úmorné – pohyboval jsem se sotva rychlostí 10km/h a cítil jsem každý kámen a trochu jsem se i bál, jestli najdu cíl. Dnes jsem rozhodně moji babičku neposlechl, ta mi před odjezdem říkala: nepij uřícenej a moc se nehoň.“
Ondřej Fojtík: „Dnes to bylo mnohem náročnější než v úvodní etapě, poté co jsem ztrratil společnost Martina Horáka, zůstala na mě a na Francouze Laurena Jalaberta velká přesila asi 15 Španělů, pak jsem zbyl mezi nima úplně sám, protože ani Jalabert se zkušenostmi z Tour de France, Gira, nebo Vuelty neudržel tempo.Španělé se na mně pořád střídali a neustále s blížícím se cílem nastupovali, hodně spolupracovali. Pak mě to přestalo s nima bavit, už jsem byl naštvanej a nastoupil jsem já, nejdéle se mnou vydržel předloňský vítěz Heras Hernandez, ten byl zase na mě naštvanej v cíli, ani mně ruku nepodal. Ještě to tady budeme mít hodně těžký.“
(tz)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT