Úvod » Články k časopisu » Tak málo?!

Tak málo?!

Toto vydání Vela přináší poločas dlouhodobého testu fullů z kategorie trail bike. Po představení v listopadu je tu přímý srovnávací test a měření tuhosti rámů a jejich zadních staveb v laboratoři, tedy jsou tu pocity i exaktní čísla. 

Osobně jsem z celého projektu byl chvíli tak trochu rozpolcený. Na jednu stranu jej vnímám jako to nejlepší, co můžeme čtenáři nabídnout pro jeho dobrý výběr (proto jsme s ním ostatně také přišli), na druhou jsem se sám sebe ptal, co vlastně přinese navíc v porovnání s klasickým srovnávacím testem. Zkoušíme tu přece kola za 60 000 Kč, a to už je cena, která by měla dát záruku životnosti a odolnosti. A funkčnost takové týdenní ježdění už prověří dostatečně. Nebude to tedy ve fi nále stejný výsledek, jen rozdílný počet najetých kilometrů? 

Rozpolcení naštěstí (i když jak pro koho, pro zákazníka zřejmě ne…) trvalo asi 250 km. Jedna vidlice byla nízkými zimními teplotami často paralyzována ve funkci (u kola za 60 000 Kč a v Čechách, kde chlad panuje několik měsíců, docela zásadní zjištění), na reklamaci putovaly tři vyteklé tlumiče a dvě vidlice, z domněnky, že spodní vedení bovdenů je u horského kola rizikové, se stal technickými problémy potvrzený fakt, rozborka kol pro laboratorní měření ukázala první rozdíly v kvalitě utěsnění čepů, hlavových složení i středových pouzder. Tenhle výčet není malý – jen zopakuji, že testujeme kola z vyšší cenové kategorie. Slabší okamžiky jsme měli i my – zatím jsme stihli zničit ráfek, sedlo, přehazovačku i s rámovou patkou a brzdu. Ten hlavní objem kilometrů nás teprve čeká a mé obavy dávno vystřídalo těšení se, co vše se ještě objeví. 

Co může při zběžném pohledu čtenáře v článku v tomto čísle zarazit, je rozpor mezi postřehy redakce ve srovnávacím testu a pocity z kola u konkrétního jezdce, který má „natočit“ kilometry. Zde jsme se jen utvrdili v tom, jak důležité je pro porovnání kol (a vlastně čehokoliv) mít je v jeden čas na jednom místě a střídat je mezi sebou i v kratších intervalech. Jedině tak vyplují rozdíly nejlépe na povrch. Někdo v blogu věnovaném na www.iVelo.cz právě dlouhodobému testu popisuje nadšení z toho, jak kolo jede, to samé se pak z jeho úst objeví i v časopisu, a ejhle – přijde na přímé srovnání a je to nejpomalejší kolo v testu! Chudák ten, kdo takto procitne… 

(Napadá mne – a teď odpusťte trochu reklamy, k níž mne opakované zkušenosti nutí –, že kdo si chce sám nejlépe vybrat kolo, měl by vyrazit na akci, kde jich může za den protočit více. Samozřejmě nejlépe na Velem pořádaný Test Fest – informace o něm jsou v tomto vydání.) 

Já sám coby „ničitel“ Treku mám s dlouhodobým testováním spojeno ještě jedno nepříjemné zjištění – výrazně ovlivňuje mou radost z vyjížděk. Co je to za nesmysl? Uvedu velmi názorný příklad. Čtyřhodinová víkendová vyjížďka s kolegy, následná kontrola kilometráže a zjištění, že máme jen 25 km. Cože?! Mám najet tři tisíce! Koho bude v závěrečném zúčtování zajímat, že těchhle 25 km mělo převýšení 1184 m, že na Třeboňsku jsem za stejný čas dal 105 km a že v okolí mého bydliště prostě nejsou roviny… Vzpomněl jsem si, jak mne za mé závodní kariéry někdy štvalo, že zrovna dle plánu musím jet objemovou dvoustovku na silnici, když bych si radši zablbnul v terénu. Ač jsem měl kolo rád, tohle lehce bralo radost. A teď se mi to trochu vrátilo. Tím vás ale nebudu zatěžovat, ty kilometry v červnu prostě budou! 

Přeji hezké jaro!