Úvod » Články k časopisu » ZKLAMÁNÍ ČEMBOU A NOVÁ CESTA K NÍ

ZKLAMÁNÍ ČEMBOU A NOVÁ CESTA K NÍ

K domácí bikové asociaci ČeMBA mám specifi cký vztah. Když začínala, byl to pro mne důležitý okamžik, protože jsem vnímal potřebu zástupce naší terénní „zájmové skupiny“, pomocníka, ochránce, lobbistu. Do té doby neexistovalo nic podobného, což rozhodně nebyl dobrý stav. Psal jsem na toto téma úvodník, dělal jakousi osvětu, skoro by se dalo říci nábor, a také velký rozhovor s jejím tehdejším předsedou a zakladatelem. Věřil jsem a šířil s dobrým úmyslem víru dál. Měl jsem tehdy radost, ale s odstupem mohu říci, že mi byla dopřána zřejmě jen proto, abych postupně mohl docházet stále většího rozčarování. 

Posléze došlo k nevyhnutnému, tedy odchodu původního vedení, jež sešlo ze směru, který jsem evidentně nejen já čekal, a já se záměrně vyhnul psaní článků na toto téma. Cítil jsem se stále až příliš podvedeně na to, abych zůstal objektivní, nezaujatý. Ostatně potvrdil jsem si to – pustil jsem se do článku shrnujícího nešťastný konec jedné etapy asociace. Ten článek byl velmi špatný, neudržel jsem odstup, který bych měl mít. Smazal jsem jej a požádal kolegu o pomoc namísto trápení. 

Nyní, poučen zkušenostmi a zralejší v úsudku, píši opět řádky týkající se ČeMBA – mimo úvodníku i v jednom z článků v tomto vydání Vela. A před pár měsíci jsem oprášil legitku zahozenou před „velkou revolucí“. Po několika měsících útlumu pramenícího ze zákazu činnosti to totiž snad vypadá, že se ČeMBA bude moci nadechnout a znovu pustit do práce. Cyklisté by o tom měli vědět. Stejně tak o tom, že za stagnací stojí soudní pře vyvolané zejména dřívějším předsedou, jež naznačují snahu o jediné – když ne my, tak nikdo. Bez ohledu na cyklisty. 

Má motivace pro řádky o čembě je stále stejná – bikeři potřebují svého zástupce. Sdružením dostává jejich hlas sílu. Důkaz nutnosti existence podobného bikerského orgánu najdete například i v tomto Velu v článku o XC ježdění ve Whistleru, kde – věřte, nebo ne – stálo MTB před lety na samotné existenční hranici. Tento a podobné případy by nás znovu měly přesvědčovat o této potřebě. 

Středem zájmu ČeMBA se opět stal především biker. Pro mne je to dobré znamení. Možná i vy řešíte svůj vztah k asociaci. Možná jste se i vy stejně jako já cítili podvedeni a máte nyní obavy. Nechcete už vstupovat do stejné řeky. Zkuste si ale získat dostatek informací. Zdá se, že v oné řece nyní teče zcela jiná voda. Zamyslete se pak prosím nad tím, zda a jak vnímáte asociaci jako potřebnou. Pak jí na základě vlastního uvážení případně dejte druhou šanci. Potřebuje základnu, o niž se může opírat při všemožných jednáních v zájmu bikera. 

Podruhé jsem vyrazil s kůží na trh a tak trochu to možná i nyní vyzní jako verbování. Není to tak. Snažím se pouze o připomenutí toho, že kvůli lidskému zklamání jednotlivců není dobré zanevřít nad dobrým záměrem, aniž bych si nebyl jist, že konečně nemůže dojít k jeho naplnění. Více udělat nemohu, což je svým způsobem i vyjádření obdivu těm, kdo se ve svém volném čase snažili čembu zachránit a dokázali to. 

Volba je na vás. Držme si palce.