Úvod » Články k časopisu » Strava dle ročního období

Strava dle ročního období

Na pokraji zimy možná nejednoho nejen cyklistu napadne otázka: Měli bychom se v tomto období stravovat jinak než v létě? Z pohledu čistě biologických potřeb má tělo opravdu jiné požadavky na přísun výživných látek a tekutin v mrazivých dnech a jiné v parném létě.

S tekutinami je to jednoduché. Čím více vody v podobě potu ztrácíme, tím více musíme pro udržení dostatečné hydratace organizmu tekutin přijmout. Nemusí se však jednat pouze o viditelný podíl tekutin v podobě nápojů. Na jaře, v létě a na podzim přispívá k celkovému příjmu vody také ovoce a zelenina. Pokud je tedy v zimním období ve stravě zeleniny a ovoce méně, musíme tuto ztrátu dohnat v podobě nápojů. Jelikož jsou požadavky těla na přísun vody v zimě nižší (v létě můžeme v průběhu sportovního výkonu vypotit až dvakrát více vody než v zimě), projeví se to na nižší spotřebě nápojů. Přirozený signál žízně by měl napovědět. Stoprocentně se však na něj spoléhat nemůžeme. Žízeň přichází většinou až po výraznějších ztrátách tekutin v těle. Zvláště pak v zimě tato signalizace selhává a při fyzické aktivitě může docházet velmi snadno ke stavům dehydratace. Je-li velmi chladno, popíjejte na kole jen lehce teplejší nápoje, nikoliv horké, které by byly pro tělo přílišnou zátěží. Iontové nápoje mohou mít v zimě lehce vyšší koncentraci cukrů než v teplém ročním období.

Pokud se podíváme do přírody, většina vyšších živočichů si vytváří na zimu energetické zásoby v podobě podkožního tuku. Ten slouží zároveň jako tepelná izolace. Velmi podobně tak činil v dobách ne dávno minulých i člověk. K tomu, aby naši předkové přežili chladné a velmi často i hladové zimní měsíce, snažili se upřednostňovat ve stravě energeticky vydatnější potraviny. Spíž plná sádla, másla, slaniny, škvarků, tučného masa či ořechů byla předpokladem k přežití. Dnešní člověk zažívající mírné zimy, chráněn izolačně dokonalými oděvy, s nízkým energetickým výdejem (nesportovci) nemusí ve svém zimním jídelníčku množství energeticky bohatých potravin vůbec navyšovat. Jelikož i dnes konzumujeme méně čerstvé zeleniny a ovoce v zimě než v letním období, bývá kalorická hodnota zimní stravy o trochu vyšší. Přičteme-li k tomu menší pohybovou aktivitu (v případě cyklistů nižší kilometráž), nemůžeme se divit, že tělesná hmotnost, respektive tukové zásoby se mezi prosincem a březnem obvykle zvyšují. Hlídejte si své kilogramy, ještě lépe obvody tělesných partií (nabírání tuku se výrazněji projevuje v centimetrech než v kilogramech) a nedovolte významnější změny těchto antropometrických ukazatelů. Při plánování jídelníčku je třeba vycházet z aktuálního energetického výdeje, přiměřeným příjmem se snažit o zachování vyrovnané energetické bilance. Je-li rozdíl mezi zimním a letním energetickým výdejem výrazný, mělo by se to projevit i na stravě. Musíte-li snižovat příjem kalorií, vybírejte nízkotučnější potraviny a zmenšete velikosti příloh.

Zima je obdobím častých respiračních onemocnění, nachlazení a chřipek. Organizmus vyžaduje vyšší přísun ochranných látek. Vedle režimových opatření (dostatek spánku, nekouření, vyhýbání se prostorům s nachlazenými osobami) je třeba zvyšovat sílu imunitního systému též vhodnou pohybovou aktivitou a stravou. Vyšší přísun antioxidantů v podobě vitamínů C, E, beta karotenu, selenu či zinku je pro obranyschopnost těla velmi přínosný. Dostatečný příjem bílkovin je pro imunitu též důležitý. Velmi dobré je podpořit imunitní systém užíváním glutaminu v podobě doplňku stravy.

Základem pro dodávku živin a mikronutrientů jsou a vždy budou přirozené potraviny. Není-li však možné jenom pomocí stravy zajistit vše, co tělo potřebuje, je nezbytné vypomoci si potravinovými doplňky. Jejich užívání však musí být racionální. V opodstatněných případech užít ve správnou dobu s ve správném množství ten správný přípravek. Výhodné je konzultovat tuto problematiku s odborníkem (lékař, nutriční poradce), který vám pomůže zmapovat situaci, určit, jak konkrétně stávající stravu upravit, a v případě potřeby doporučit, které výživové doplňky použít.

Mgr. Vlastimil Chadim