Úvod » Články k časopisu » Objevení Ameriky

Objevení Ameriky

Doslova a do písmene jsem „objevil Ameriku“. Asi se mi budou smát všichni ti osvícení zelení, ekologové, sociální anarchisté či lidé, kteří mají silné národní cítění, kteří už „To“ vědí dávno, ale přiznám se. Nikdy jsem u žádných výrobků moc neřešil zemi původu, nedíval se po visačkách u oblečení a nehledal to magické „Made in…“. Bylo mi to jedno. Nedával jsem přednost českým produktům jen proto, abych podporoval českou zaměstnanost a tržby firem, které u nás odvádějí daně, zvyšují prosperitu naší země a nás všech. A problémy s tím, jestli je „Made in Thaiwan“ známkou vyšší nebo nižší kvality kol mi připadaly směšné. Stejně směšné a malicherné, jako když se někdo jiný pyšní tím, že jeho kola jsou „Hand made in U.S.A.“ – ručně vyráběny ve Spojených Státech. No a? Říkal jsem si… Teď už ale odpověď znám.

Když bylo pořadatelství olympijských her přiklepnuto Číně, hodně jsem se vztekal. Ve jménu peněz, ve jménu nekonečných kapitálových možností, ve jménu investic a obrovského trhu pro Coca Colu, McDonald a další naše slavná vyspělá euro-americká společnost zapřela sama sebe a tváří se, jako že v Číně neexistuje komunistická diktatura, věznění a popravy, nerespektování základních lidských práv, pohrdání člověkem, svobodou, demokracií i právem vyvražděných národů (v čele s Tibeťany) na existenci a vlastní kulturu. Najednou jako by nic z toho neexistovalo. Takovou olympiádu hodlám, alespoň za sebe a pro své čisté svědomí, bojkotovat.

A najednou, při návštěvě jedné vyspělé americké výrobny kol, mi došly širší souvislosti, které byly iniciátorem zásadně nových a zlomových pocitů a postojů. Mohl jsem srovnávat to, co jsem viděl, s tím, co jsem slyšel o asijské, (důležité je dodat ono materialistické – levné!) výrobě. Veškerý provoz ve zmíněné americké továrně je maximálně ekologický, včetně balení a nakládání s odpadem, jsou respektovány nejpřísnější zásady bezpečnosti práce a člověk je zde váženým partnerem, jsou respektovány všechny jeho základní potřeby a práva. A Čína? Její průmysl z ní dělá nejvážnější ekologickou hrozbu pro celou planetu, řeky protékající nejhustějšími průmyslovými aglomeracemi jsou již úplně mrtvé a hodnota člověka je většinou menší než hodnota stroje. A podle toho vypadá ochrana jeho zdraví a úroveň bezpečnosti práce. Jediným cílem je generování zisku. Jako důkaz celému světu, že komunistická diktatura má v Číně opodstatnění! Na úkor člověka, na úkor celé naší planety, na úkor nás všech. Můžeme si za to sami, jsme krátkozrací a jediné, co vidíme, je náš příjem teď – dnes! Co nejnižší cena. Ale už nás nezajímá, co je za tím a co bude zítra. Jednou nás převálcuje nejen muslimské náboženství, ale také čínská ekonomika, tedy pokud se dřív nezhroutí přírodní rovnováha celé Země. Anebo pokud se konečně neprobereme.

Netvrdím, že teď začnu prohledávat každé tričko a hledat zemi původu a informovat se o tamním státním zřízení a podle toho vždy vybírat. Navíc, kdo si dnes mezi regály prodejny Adidas přesně uvědomí, kde je Macao, Bangladesh nebo Barbados?! Ale po návštěvě v Cannondalu už vím, jaká pozitiva má, když je něco vyrobeno ve vyspělé zemi, a že dost možná stojí za to trochu si připlatit. Člověku to normálně nemusí dojít a o globálních záležitostech nepřemýšlím každý den, teď už ale vím, co stojí za „Hand Made in U.S.A.“, co to obnáší. A celá tato causa ve mě vzbudila i zájem o výrobky české – Czech made. Vím koho a jaké životní a společenské principy podporuji tím, když kupuji věc čínskou, a stejně tak si uvědomuji, jak kontraproduktivní je nakupovat u Vietnamců na tržnici, kteří do naší státní pokladny sotva kdy něco odvedou. Ještě že „naši Vietnamci“ nevyrábějí kola… Ale to je zase úplně jiné téma.
A tak mě napadá: Kdybych se chtěl držet výše nastíněných myšlenek – mám vůbec šanci koupit si u nás kvalitní kolo a vybavení?