Inspiraci hledej u motorů
Pobídka k vytvoření bezdušových gum přišla k cyklistům ze světa motorových vozidel. U automobilů jsou dnes bezdušové pneumatiky samozřejmostí a nejinak tomu je i mezi silničními motocykly. Bikera však překvapí zjištění, že motokrosový či soutěžní stroj spoléhá na kombinaci duše a pláště. Jak to, že tolikrát za vzor předestíraný terénní motocykl nesdílí moderní technickou inovaci s motorovými kolegy? Jednoduše, v rozbitém terénu totiž není možno zaručit optimální profil ráfku a tudíž stoprocentní utěsnění vzduchu. Problematická může být také výměna plášťů, protože ten bezdušový vyžaduje rychlé nahuštění kompresorem a ten nemusí být vždy po ruce.
Teoretické plusy jasné
I navzdory neuchycení se bezdušového konceptu u terénních motorek je jeho teoretický přínos pro bicykl zřejmý. Nejméně polovina defektů pneumatik je totiž tvořena tzv. zmijákem, tedy dvojitým procvaknutím duše o ráfek, k němuž je přitlačena překážkou. Pakliže duše ze sestavy vypadne, je rázem možno škrtnout příčinu poloviny defektů. Současně lze snížit tlak v pneumatice a tak přidat na komfortu, tedy jedné z primárních funkcí pneumatiky, ruku v ruce se zvýšením přilnavosti vzorku k podkladu. Zní to dobře, co říkáte?
XC závody: Tubeless mašíruje pro vavříny!
Teoretickým závěrům odpovídá i praxe. Přinejmenším by se to mohlo zdát při pohledu na startovní pole závodů v cross-country. Na nejvyšší úrovni v podstatě všichni vozí bezdušová zapletená kola. Dominantní pozici Mavicu, který si tento prostor uzurpoval typem Crossmax, poslední dobou narušuje Shimano XTR. Ať již ale pod francouzskou trikolorou či vlajkou země vycházejícího slunce, koncept je stejný a dušové pneumatiky zde k vidění nejsou. Samozřejmě můžete namítnout, že jde o sponzorskou záležitost. Jistě, ale závodník XC je nejnáročnější čeleď druhu bikerů a hned tak něco by jen z reklamních důvodů nevozil. Stačí vzpomenout, jak dlouhou cestu muselo ujít zadní odpružení či kotoučové brzdy, než začaly být bikovými chrty aspoň částečně brány vážně. Bezdušová kola tu prostě fungují a snižují riziko noční můry z odstoupení z klání pro defekt výraznou měrou.
Hlas lidu
Výrazného aplausu se bezdušovým pneumatikám dostává také v hodnocení řadových jezdců. Pravděpodobně největší světový internetový server sloužící k hodnocení bikových výrobků – Mountain Bike Review (www mtbr.com) je u tohoto tématu naladěn na velmi příznivou notu. Desítky až stovky výpovědí bikerů převážně z Ameriky obodovaly bezdušová kola nejvyššími známkami – většinou tři a více bodů z pěti. Pochopitelně, najdou se i jasně záporná hlášení na koncept bezdušového kola anebo stížnosti na konkrétní typ gumy či kombinace se zapleteným kolem, v globálu ale zní Óda na radost. I když každý zúčastněný musí vyplnit kolonku podmínek, v nichž produkt jezdil, délku trvání provozu, ostatní vybavení, jízdní styl atd., míra objektivity zde může být zavádějící. Nicméně určitá výpovědní hodnota je nezpochybnitelná. Takže další body pro tubeless.
Vítejte v reálném světě aneb terén a bikeshows
Tak, a teď z trochu jiného konce. Kolik z vašich vyjížďkových parťáků bezdušová kola používá? Anebo jak často v průběhu švihu či během následné siesty u kávy či půllitru v osvěžovně na bezdušové kolo narazíte? Žádné velké počty, viďte? A podobný dojem získá návštěvník některého z velikých kolařských veletrhů, kde jsou kola všech výrobců pěkně pohromadě a možnost srovnávání a celkového hodnocení se tu přímo nabízí. Bezdušová kola nejsou ani tady rozhodně zastoupena masově. Někdejší vize o prosáknutí konceptu i do střední či dokonce nižší třídy se rozhodně nenaplňují. Logo Tubeless se objevuje jen v nejvyšších patrech nabídky cross-countryových a enduro kol, a to ještě ani ne zdaleka u všech značek. Zatímco třeba mezi tradiční členy fan clubu jízdy bez duše patří Cannondale, francouzské značky jako Lapierre či Commencal a někteří malosérioví výrobci, s duší, klasicky a postaru s klidným svědomím vystupují takoví hráči jako Kona, Scott, GT, Merida či Specialized, který nám svůj krok kdysi zdůvodnil třeba nižší hmotností. Bezdušové řešení nenajdeme ani u domácích stálic Author či Kelly~s, naopak Rock Machine na top modelech na tubeless vsadil. Ojedinělý je postoj Treku, který na bicykly leckdy montuje bezdušové ráfky a klasické pneumatiky a volbu do budoucna nechává na jezdci. Plošný pohled tedy o velkém vítězství rozhodně nesvědčí. Spíše naopak.
Mělká stopa ve sjezdu, nulová ve freeridingu
Je to s podivem, ale je to tak. A přitom byste řekli, kdo jiný dává pneumatikám více zabrat než sjezdaři řítící se přes kamenná pole či série kořenů anebo freeridisté skákající z nehorázných výšek? Mavic sice nabízí zapletená kola Deemax pro bezdušové pláště plus dva ráfky pro tento účel a je pravdou, že jedna z nejprogresivnějších gumařských značek, Maxxis, sponzorující i evropský sjezdový pohár a mezinárodní tým, nabízí hned několik bezdušových DH plášťů, o velkém rozšíření filozofie prázdné pneumatiky ve sjezdu ale mluvit nemůžeme. Snad je to i tím, že na poli sjezdových kol již není Mavic tak dominantní jako v XC a že ostatní výrobci ráfků vyrábějí produkty kompatibilní jen s klasickými patkami gum. Pneumatiky některých dalších velkých hráčů, jako je Michelin či Tioga, jsou sice k dostání také bezdušové, závodníci ale často preferují klasiku s tlustostěnnou duší (třeba od Intense a konec konců i Maxxisu), objevují se i kity měnící díky pásku na ráfek a těsnící směsi pro plášť klasiku v tubeless. Naprostá většina freeridistů pak spoléhá na tlustostěnné duše a speciální profily ráfků eliminující procvaknutí.
Zkrátka, ne každého šálek čaje
Jak je vidět, bezdušové pojetí pneumatiky rozhodně ani za těch několik let nenašlo cestu ke všem jezdcům sdruženým pod označení bikeři. A k mnohým ji pravděpodobně ani nenajde. To ale neznamená, že pro další nemůže být báječným řešením. Vždyť jezdců ochotných na systém přísahat, zase není tak málo.
Budeme-li pátrat po příčinách nízké oblíbenosti mezi běžnými cyklisty, začneme asi u peněženky. Bezdušová pneumatika je zhruba dvakrát tak drahá jako její kolegyně pro duši. Ano, i dušové gumy stojí to, co bezdušovky, bezdušový koncept ale stále nenabízí cenově přijatelnou alternativu. A většina z nás nejezdí super drahé obutí. Problémem je také přítomnost bezdušových ráfků jen u drahých zapletených kol, i samostatně prodejné ráfky také patří k vyšším cenovým patrům nabídky.
I pokud obejdeme cenové hledisko, mnoho bikerů prostě není ochotno trávit čas obtížnější montáží za pomoci mýdlové vody a nutnosti přesnějšího usazení. A třeba prostě nejsou mechanicky tak šikovní. V případě defektu v terénu potom některé kombinace bezdušového ráfku a pláště znamenají při snaze o instalaci duše v lepším případě pár zlomených montpák a krušné chvilky. Ani bezdušová pneumatika přitom není nesmrtelná a velký trn ji probodne jako jinou. Pak stejně přijdou ke slovu duše.
Lovci gramů zatím stále udělají lépe nasazením superlehkých duší a pneumatik na lehké ráfky – klasika stále drží hmotnostní rekordy. A to je společně s nákupní cenou také důvod, proč výrobci jako již vzpomínaný Specialized, ale co jsme viděli tak i Merida či Scott, obouvají i top modely dušovou kombinací.
Odradit dokáže také tu a tam se stále objevující postupné unikání vzduchu z tubeless systému. Je protivné před každou vyjížďkou dofukovat kola. A nabídka bezdušových pneumatik a ráfků na trhu stále nemůže konkurovat kombinacím nabízeným pro klasiku (takový pneumatikář jako Ritchey si bezdušové cesty cení pro příští rok za pouhé dva pláště v nabídce, další populární gumaři, WTB, na pneumatiku jedinou).
A konečně, velmi podstatným argumentem jsou postupná vylepšení patek a konstrukce plášťů vůbec, která spolu s chytřejším tvarem ráfků, všeobecně více užívaným větším objemem a šířkou gum a také díky rozšíření odpružení snižují počet defektů i u dušových pneumatik na minimum.
Kdo tedy dnes nachází v bezdušových řešeních zalíbení? Kromě již vzpomínaných XC profesionálů jsou to především hardtailoví fajnšmekři, kteří nemají hluboko do kapsy a přejí si přeci jen větší ochranu proti procvaknutí současně se zvýšením komfortu jejich pevného rámu.
UST a ti druzí
Pozitivem je maximální unifikace systému. Ačkoliv třeba řešení Maxxis TST s plastovou vložkou do ráfku bylo lákavé nižšími pořizovacími náklady, jeho montáž byla poměrně náročná. Pro sezonu 2005 již Maxxis nabízí jen bezdušové verze UST. Zmizela i alternativa Rigida/Nagesti a veškeré tubeless pneumatiky dnes jsou kompatibilní s UST patentem, s nímž přišlo francouzské trio Mavic, Hutchinson a Michelin. Tím se výrazně zpřehlednila nabídka a odpadly kompatibilní otazníky a rozdílné nároky na montáž.
Pomocníci i soupeři
Bezdušovou jízdu nemusí notně přinést jen UST systém. Ve Spojených státech si získává velikou oblibu hit No Tubes. Díky užití těsnícího roztoku tvořícího na pneumatice latexovou vrstvu a pásky na ráfek lze prakticky každou klasickou kombinaci proměnit v tubeless. A to při zachování rozmanitosti nabídky plášťů i kol. Časopis Mountain Bike Action přípravek letos pasoval na stříbrnou příčku v hodnocení deseti největších inovací století. Prakticky stejný trik nabízejí i Švýcaři ze značky Eclipse, narozdíl od amerického výrobku ale doporučují užití bezdušového pláště. Jejich produkt používá i Thomas Frischknecht. Ten však spoléhá na klasické pláště. Oba roztoky navíc pomohou i originální bezdušové kombinaci tím, že zcela zamezí možnému drobnému unikání vzduchu a navíc, dle výrobců, jsou s to zacelit až 2,5 mm veliké proražení pláště. Část roztoku se totiž nabalí na stěny, zatímco část zůstane uvnitř kapalná a působí tak jako pohotovostní těsnící směs. Tutéž pomoc slibuje také kdysi proslulý výrobek firmy Slime, který nyní zaznamenal revival právě při užití s bezdušovými pneumatikami.
Budoucnost?
Pokud vše zůstane, tak jak je, bezdušové pneumatiky budeme dále vídat jen na vrcholu nabídkového ledovce, podobně jako třeba sadu XTR. Pokud by s tímto osudem Mavic a spol. nebyli spokojeni a hodlali zacílit i na řadového bikera, vylepšení ve smyslu negací tvrzení o současných nevýhodách UST jsou nasnadě. Veliké rezervy má systém také ve světe downhillu a freeride. Možná také, že budoucnost patří naposledy vzpomínaným konverzním kitům. Vždyť v Americe stojí 30 dolarů a to je pořád méně než cena kvalitního pláště. A užívají jej jak cross-country závodníci, tak i sjezdaři.
Ani u bicyklu není v podstatě problém udělat bytelnou pneumatiku, podobně jako u automobilu. Její hmotnost ale bude závažím pro celý bike. Kompromis mezi životností a počtem defektů proto musí zohlednit jak vlastnosti kola jako celku, tak i snadnost opravy. A zatím současná pneumatika s pláštěm a duší se zdá plnit tento úkol dobře a bezdušový koncept nenabízí propastné výhody.
Tomáš Taich
Foto:Sterling Lorenc, Jerry Efeb a autor
————————————————————
Názory na bezdušové pneumatiky se mohou lišit jako den a noc. Poslechněte si coby koření textu názory a postřehy z praxe od dvou řadových bikerů.
Dan Horák – sporťák tělem i duší, pravidelný účastník maratonů
“Pro mou švihovou jízdu s nárokem na pohodlí a adhezi je bezdušová pneumatika v kombinaci s hardtailem trefou do černého. A to tvrdím poté, co jsem si vyzkoušel špičkové XC fully i softaily. Je to rychlé, komfortní a bezpečné řešení. Shodou okolností jsem teď donucen opět sedlat kola s dušemi a jiné slovo než kostitřas mne při srovnání nenapadá. Nasazování bezdušového systému je jen věcí zručnosti, podle návodu jej lze rychle a úspěšně provést napoprvé. Při ambicích na rychlou jízdu s přilnavostí na kořenech i kamenech říkám UST jednoznačné ano. A soudím, že smysl má i na fullu, zvláště při užití současných méně citlivých tlumičů.”
Dan Kovařík – biker vyznávající XC ježdění, ani on se maratonům nebrání
“Důvodů, proč se s bezdušovým pojetím kol zřejmě rozejdu, je více. Ty, které jsem zkusil, lehce utíkají, bez pěnové lázně je montáž nemožná, přitom mýdlo ztěžuje případnou možnou opravu defektu pláště. A ty jsem myslel, že budou méně časté. S nasazenou duší potom plášť házel, až to bylo znát i na jízdě. Navíc se konkrétní model při ceně přes 1000 Kč opotřeboval na můj vkus příliš rychle. A to nemluvím o sníženém výběru dezénů nebo občasném obtížném vymontování ventilku v terénu. Nejsem profík s dokonalou pilotáží, rád ale jezdím v náročnějším terénu a zde mne bezdušovky zklamaly.”