Úvod » Články k časopisu » Táhne mě to do terénu

Táhne mě to do terénu

Meze jsou ještě prohřáté, ale vzduch už umí pěkně štípat a zalejzat pod windstoperku, když se slunce schová za mraky. A mě to už zase táhne do terénu. Už je to skoro rituál, že v létě rád jezdím na silnici, kde jedu rychleji a vzduch pokožku za velkých veder pěkně osvěžuje, a na podzim se stahuji do terénu, na horské kolo. Vím, že ne každý může kola kombinovat – silniční, horské, zimní s blatníky, zimní na sníh. Ne, ani já jich nemám zas tak moc, ale jsem přece jen takzvaně od fochu a na kole jezdím pěkných pár let, pro různou náladu a do různého terénu přece jen výběr mám. Není však tak úplně nezbytné mít kol mnoho. Stačí na témže rámovém setu kombinovat různá kola nebo aspoň různé obutí. Sám jsem si ze starých součástek postavil takový rychlý mountainbike na pevném rámu a s relativně úzkými pneumatikami – na rozbité silnice nebo do hladkého terénu. A ejhle – výrobci kol na to jdou z druhé strany – největším trendem současnosti je silnička do terénu, x-road, gran fondo road bike, jak chcete. Silnička se širšími ráfky, z níž si za pomoci pneumatik se vzorkem uděláte něco jako cyklokrosku, přičemž šíři vašich pneumatik nemusí limitovat regule UCI, ale jen a pouze konstrukční rozměry rámu. Za pomoci hladkých a tenkých pneumatik si naopak postavíte kolo blízké silničnímu speciálu. Je to důmyslné. Člověk by nečekal, že právě tady je ještě díra na trhu.
Mě to ale žene opravdu do terénu a do přírody, a hodně hluboko. Nevím, jestli tam už nezůstanu nadobro. Taková iluze silničního kola, jaká se dnes nabízejí, by mi mohla pomoci překonat letní silniční absťák na polňačkách. Na silnici plné aut se čím dál tím víc bojím. Po rozloučení s naším kolegou Michalem Třetinou, jehož auto smetlo v protisměru jen pár kilometrů od jeho domova, se mi mezi auta opravdu nechce. Všechno mě žene do terénu, do lesů a mezi pole. A svou silničářskou vášeň můžu nakrmit na průsmycích, v zahraničí, kde se řidiči k cyklistům chovají s úctou a respektem, a kde to měl Michal tak rád.
Přeji všem cykloturistům silné cyklistické babí léto, úrodnou cyklozimu a těším se na shledanou 3. 2. u prvního čísla 2016. Pokud si ten termín nechcete pamatovat, předplaťte si časopis na celý rok a nejpozději třetího února jej najdete ve své schránce.