Úvod » Články k časopisu » S mapou na cestách – nový seriál

S mapou na cestách – nový seriál

Mapa bezpochyby patří do základní výbavy každého turisty. Nezáleží na tom, zda se vydáváte na jednodenní výlet, nebo na několikadenní dálkovou cestu. Mapa pomáhá s přípravou, ukazuje aktuální polohu i cíle dalšího putování. Může pomoci dostat se z nesnází. Dokonce i při cestách do zdánlivě známého terénu je dobré mít mapu s sebou. Náhoda je nevyzpytatelná a jeden nikdy neví, kdy bude muset změnit sebelépe připravenou trasu. Mapa je zkrátka základ úspěšného cestování.

Co je to vlastně mapa a jak ji dobře používat? Jak se pozná dobrá mapa od špatné? Jaká mapa je důvěryhodná a co rozhoduje o jejím výběru? Na tyto a na spoustu dalších otázek se pokusím odpovědět v novém seriálu o mapách a lidech, kteří je používají. Hned na úvod musím uvést, že nejsem profesí kartograf. Mapy jsou mým koníčkem a možná tak trochu vášní. Mapy a atlasy zabírají několik polic mé knihovny, jsou důležitým průvodcem všech mých cest. A právě o své zkušenosti s mapami bych se rád podělil. Nerad bych zahlcoval čtenáře odbornými výrazy, projekcemi a vzorečky, které najdou v každé odborné učebnici kartografie. Těm se možná někdy nevyhnu, protože jsou leckdy důležité pro lepší pochopení problematiky, avšak mým hlavním cílem bude popsat laikům důležité praktické znalosti a dovednosti pro práci s mapou, aby jim byla opravdu užitečným pomocníkem.

Čtení mapy
Často se setkávám se dvěma odlišnými přístupy k mapám. Jedna skupina osob říká, že se ztratí i s mapou a že se v ní vůbec nevyzná. Dobrá, není každý vybaven orientačním smyslem, který je pro práci s mapou jistou výhodou. Osobně si ale myslím, že na vině je ve většině případů spíš neznalost nebo nezkušenost. Na druhém pólu jsou konstatování těch, kteří jsou přesvědčeni, že mapám rozumějí a s mapou nemají žádný problém. Troufnu si říct, že v mnoha případech tomu tak není, a už jsem se o tom mnohokrát přesvědčil. Když se někdo naučí pár slov z cizího jazyka, také to neznamená, že ho ovládá. I mapa má svůj jazyk, kterým k uživateli hovoří. Mapu je tedy potřeba naučit se číst. Tak jako nestačí znát písmenka, ale pro čtení textu je třeba umět spojit je do slov, slova do vět a následně porozumět obsahu, tak přesně takto je potřeba umět interpretovat obsah mapy, abychom mohli hovořit o jejím čtení. Jen prostá znalost významu značek mapy nestačí. Ke správnému čtení mapy musí obsah podvědomě splývat uživateli mapy v model terénu.
Mapa je zmenšené a zevšeobecněné znázornění geografických objektů a jevů na Zemi, jak praví zestručněná definice mapy v pojetí, v jakém si ji představí většina běžných uživatelů a jak o ní budu i nadále psát. Na způsobu, jakým jsou výše zmíněná zjednodušení kartografy pojata, závisí výsledná podoba mapy, a tedy i to, jak dobře je možné konkrétní mapu číst. Mapa totiž není a nemůže být věrným zobrazením reality, ale vždy bude pouze jejím modelem. Pro skutečně dobré pochopení map je navíc ještě třeba sbírat praktické zkušenosti z jejich používání, porovnávat mapy se situací v terénu a pochopit širší vztahy, naučit se číst tak trochu i „mezi řádky". Až když všechno tohle zvládnete, stanete se dobrými „čtenáři" map. Je nutné naučit se víc než mapový slabikář, protože jenom tak vám bude mapa skutečným pomocníkem.

Není mapa jako mapa
Mapy se člení podle mnoha hledisek: účelu použití, svého obsahu, velikosti měřítka, způsobu provedení, typu zpracování a dalších parametrů. Z pohledu výběru mapy je dle mého názoru vždy prvořadý účel, pro který má být použita, protože až teprve z něj vyplývají další požadavky. Pro každý účel existují mapy nevhodné, vhodnější či přímo ideální. Některá kritéria výběru mohou být přitom vzájemně protichůdná a vylučovat se. Ačkoli se výše uvedené zdá leckomu naprosto samozřejmé, mám opět osobní zkušenost s tím, že tomu tak není a uživatelé se velmi často neumějí rozhodnout pro správnou mapu.
Česká kartografie, která navazuje na tradici československé, je nesmírně bohatá a veskrze také vysoce kvalitní. Můžeme být rádi za to, že je u nás z čeho vybírat. Situace v některých zemích je o poznání horší, co se týče kvantity i kvality výběru map. V praxi se tak často musíte spokojit s úrovní map, nad kterou byste u nás ohrnuli nos. Bez ohledu na to je třeba si vždy ujasnit, jakou mapu opravdu potřebujete. A když není jiná možnost, je nutné si uvědomit omezení, která z používání méně vhodné mapy plynou.

Pokud jde o výběr vhodné mapy pro turistiku, jsou nejdůležitějšími kritérii výběru tato:
– zobrazené území
– měřítko
– topografický obsah
– turistický a jiný tematický obsah
– souřadnicový systém
– fyzické zpracování tištěných map, příp. formát digitálních map
– aktuálnost

Významnými faktory pro výběr mapy jsou také cena a přidaná hodnota, tedy zda s mapou obdržíte něco navíc. Podrobně se ke všem jednotlivým bodům budu vracet v dalších pokračováních seriálu. Podívejme se však na mapy pro turistiku nejprve obecně. Z uvedeného výčtu vyplývá, že nejvhodnější se jeví mapy využívající jako svůj základ mapy topografické, popisující reálnou zeměpisnou situaci co nejvěrněji. Mají zpravidla střední nebo velké měřítko, přehledně zobrazují významné geografické prvky a obsahují výškopis. Právě topografické mapy tvoří základ skutečných turistických map, ve kterých bývá navíc doplněn i vlastivědný obsah a turistické či jiné značení. Bohužel se můžete setkat i s mapami, které jsou za turistické jen vydávány, a přitom bych si je takto označit netroufl. Jsou to například různé komerční mapy, které obsahují všelijaké malůvky či množství dalších sekundárních informací, pro něž je mapa de facto jen místopisným podkladem. Někdy se také jedná o „mapy", které jsou spíš grafickými schématy než mapami, protože míra jejich zevšeobecnění je velmi vysoká a o nějaké přesnosti raději ani nemluvě. Setkat se s nimi můžete mj. jako s ilustracemi v nejrůznějších průvodcích nebo reklamních materiálech turistických destinací apod.
Ale abych to nezjednodušoval. Turistické, cykloturistické a outdoorové mapy s podkladem map topografických budou těmi, kterým se budu v tomto seriálu věnovat nejvíce. Pro turistiku mohou však být užitečné i jiné mapy. Pro návštěvu města patrně správně zvolíte spíše plán města než běžnou turistickou mapu. Pro přípravu dovolené v nějakém větším regionu je třeba podívat se na něj z většího nadhledu. Jako základ proto můžete zvolit automapu nebo i speciálně tematicky zaměřenou mapu, například mapu s kempy či s památkami. V zahraničí a pro dálkové trasy může být automapa dokonce často jedinou volbou, protože jednoduše žádná turistická nebo outdoorová mapa pro dané území vůbec neexistuje nebo není vhodná podrobná mapa dostupná pro civilní použití. O tom ale také podrobněji později v některém z dalších devíti pokračování.

Příště: si můžete přečíst: Na velikosti záleží aneb O měřítku map

 

Pro turistiku se jako nejvhodnější jeví mapy využívající topografický podklad.

 

 

 

Česká a moravská krajina je mimořádně průchodná. Nejsou zde bariéry v podobě velehor, neplatí tady žádná výrazná omezení ve využitelnosti místních komunikací pro nemotorovou dopravu, a nabízí tak zcela ideální podmínky pro cykloturistiku. Úměrně tomu je vhodné zvolit mapu. Automapu v měřítku 1:200 000 lze použít pro obecné plánování, možná i pro dálkovou cykloturistiku, ale vydáte-li se například na výlet do Babiččina údolí, rozhodně doporučuji kvalitní turistickou mapu, například v měřítku 1:50 000, s podrobným umístěním všech turisticky zajímavých objektů, relativně detailním místopisem a s vrstevnicemi, které automapa regionu nemůže postihnout. (mapy: SHOCart, 2011)

Smyslem tematické mapy Moravskoslezského kraje je vypíchnout nejvýznamnější památky regionu, které jsou do mapy vloženy jako výrazné perokresby s jejich velmi přibližným umístěním v terénu. Jako základ byla použita kvalitní mapa s cykloturistickým značením, turistickými značkami a stínovaným reliéfem, což přímo svádí vzít si takovou mapu s sebou na výlet. Předně, použité měřítko 1:160 000 (mimochodem velmi nestandardní) je v podmínkách české krajiny patrně nejmenším vhodným pro cykloturistiku, a to ještě jen po silnicích. Hlavní překážkou k využití mapy coby navigační pomůcky jsou ony velké kresby, které zakrývají významný kus krajiny. Mapa je neprodejná, získal jsem ji zdarma na turistickém veletrhu. Je to pěkný turistický materiál, ale pro mapu do mapníku doporučuji raději zajít do mapkupectví nebo knihkupectví. (mapa: SHOCart pro Moravskoslezský kraj, 2009)

Mapou-nemapou lze označit ukázku z publikace o Broumovských stěnách, propagující zdejší turistický region. Podkladem či inspirací pro tvorbu obrázku zjevně nejspíš byla nějaká skutečná mapa, ze které jsou také převzaty faktické údaje. „Mapa" splní svůj účel přehledného zobrazení oblasti, vytvoří místopisnou představu, doplní informace zmíněné v textu publikace, nicméně pro podrobnější plánování a vlastní cestování je naprosto nevhodná. (kresba: Miloš Kaválek, zdroj: publikace Broumovské stěny nás nedělí, vydalo město Teplice nad Metují a Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, Policko a město Radków)

 

text Jaromír Krejčí
odborná spolupráce Tomáš Lejsek
foto Lubomír Tükör
ukázky map: uvedené zdroje