Úvod » Články k časopisu » Proti hlavnímu mediálnímu proudu

Proti hlavnímu mediálnímu proudu

Jeden nemusí všechno vědět. Důležité je nestydět se zeptat a hlavně vědět, kde se zeptat, kam se podívat, kde vyhledat informaci nebo argumenty. „Líná huba – holý neštěstí" slovy mých rodičů. A tak jsem si odložil stranou několik článků z tisku, které mě v poslední době zaujaly, pokusím se je nekomentovat, netvrdím, že s nimi souhlasím, ani naopak. Zaujaly mě, vyprovokovaly k přemýšlení a myšlenky na ně se mi vrací, jsou provokativní, trochu proti mediálnímu mainstreamu. Naštěstí jsem je našel, což není tak běžné, neumím si totiž dělat archiv a těm, co si vystřihují a archivují, upřímně závidím, přečetl jsem už tolik moudrého a zajímavého, z čehož si pamatuji jen střípky, a tak rád bych to znovu našel a zopakoval si.
„V naší společnosti se lidé stále řídí tím, že chtějí mít co nejvíc. Ve starém Řecku naproti tomu mnozí filozofové, například známý Diogenes, věřili, že lepší je mít co nejmíň. Tvrdili, že čím víc toho máte, tím míň jste svobodní – což je do jisté míry pravda. Dneska si ale myslíme pravý opak. Otázka je, který názor je blíž pravdě," říká v rozhovoru pro 47. číslo časopisu Profit ekonom Tomáš Sedláček a v další odpovědi dodává: „Když srovnáte nejchudší košík někoho, kdo nakupuje v dnešním hypermarketu, s tuzexovým nákupem před dvaceti lety, uvědomíte si, že dnešní chudák nakupuje mnohem luxusněji než tehdejší papaláš. Je dobré se zamyslet nad tím, že ten papaláš měl tenkrát ze svého nákupu mnohem větší radost."
Další citát je z jiného soudku, i když také z úst ekonoma, Karel Kříž v komentáři v Lidových novinách 8. prosince píše: „Zemská atmosféra obsahuje 0,03 % CO2, tedy 500x méně, než si myslí mnou dotázaní vysokoškolsky vzdělaní kolegové. Není divu – takové číslo propagátoři globálního oteplování nepoužívají. Roli stabilizátorů teploty na Zemi plní nejdůležitější skleníkový plyn – vodní pára. O omezování vodní páry se ale nemluví, protože to propagandisticky nedává smysl. U CO2 a třeba metanu je to jiné. Je možné se scházet, strašit, vyhrožovat a dostávat peníze. Obrovské množství peněz na obrovsky velké množství dobře placených míst. Kysličník uhličitý byl tedy jako hlavní pachatel globálního oteplování (které nejspíš ani neexistuje) vybrán poněkud lehkomyslně. Proto se – ve jménu pokroku – zase manipuluje a lže. Na fotografiích a v televizi vídáme kouřící komíny a výfuky (CO2 je přitom bezbarvý plyn), chladící věže Temelína (stoupá z nich vodní pára),… kapající rampouchy… Je známo, že některé horské ledovce v minulém desetiletí ubývaly, ale o tom, že se tento proces v poslední době zastavil (v Alpách), nebo dokonce obrátil (v Patagonii), už se nedozvíme nic."
Na výstavě v Brně se za námi stavila spousta milých a spokojených lidí, ale dostalo se nám i kritiky, z poslední doby například: „ Jděte někam s tou politikou…". Omlouvám se tedy tentokrát těm, kdo ekonomii či ekologii házejí do stejného pytle a chtěl bych je ujistit – pokud se jednou náhodou prokáže, že pro ježdění na kole nebude dost argumentů z důvodu čistoty ovzduší nebo globálního oteplování, bude dost důvodů sociálních, zdravotních, časových… A ekonomie a krize? Nikdy kola nebyla tak levná jako dnes, navíc – slevy kol 2009 začaly už v červnu. Spokojený ale člověk může být i s kolem dvacet let starým, na němž míjel tajemné, tehdy luxusním zbožím přeplněné Tuzexy. A tehdy možná záviděl.