Budou veřejné půjčovny kol v Brně a Praze?

24.1.2014
<p>Veřejná kola fungují v Evropě i ve světě řadu let, Česko však stále čeká na první instalaci, která by obsloužila širší centrum některého z našich měst. Asociace cykloměst proto připravila setkání, jehož cílem bylo představit odborné veřejnosti možnosti Bike Sharing systémů (BSS) a také zkušenosti, které získaly během jeho zavádění města v zahraničí. V polovině ledna se v Brně uskutečnilo setkání zástupců českých měst s provozovateli systémů veřejných kol ze zahraničí i ČR a zástupci měst, kde veřejná kola v současnosti fungují nebo se připravují, tedy ve Vídni, Bratislavě, Stockholmu či Göteborgu. Umístění semináře do Brna nebylo náhodné. Moravská metropole v současné době pracuje na zavedení automatické půjčovny kol na svém území a podobně jako Praha prověřuje možnosti prostřednictvím studií.</p>

„Osobně si myslím, že zavedení systému veřejných kol by českým městům a konkrétně Brnu prospělo,“ těmito slovy přivítal účastníky semináře náměstek primátora Brna Robert Kotzian. V univerzitním městě, jako je Brno, má tento systém dostatečnou šanci na úspěch. Město si proto nechalo vypracovat technickou studii, která mapuje využití veřejných kol v jiných evropských městech a určuje základní technické standardy, které by měl systém splňovat. „Automatická půjčovna kol by měla pokrýt širší centrum města sítí stojanů, v níž jsou jednotlivá místa od sebe vzdálená maximálně 300 až 350 metrů,“ doplnil Vladimír Bielko z odboru dopravy města. Studie podle něj měla za úkol hlavně vytipovat nejvhodnější místa pro umístění stojanů a stejně tak navrhnout standardy, které by měl systém splňovat z technického hlediska. Dalším krokem je studie proveditelnosti, kterou město plánuje zadat ještě v tomto roce a která by zmapovala finanční náročnost celého systému. Stejný cíl – zavést automatickou půjčovnu kol – si zadala také Praha. Město odstartovalo na podzim loňského roku svoje aktivity v této oblasti. Prvním krokem byla příprava finanční studie proveditelnosti, která se týkala projektu 1000 kol rozmístěných na území širšího centra naší metropole. Jak ale ukázaly zahraniční zkušenosti, zdaleka ne všechny pokusy o zavedení veřejných kol skončily úspěšně. Na vině byla často nedostatečně promyšlená řešení, nedořešené vztahy mezi městem a provozovatelem systému či nedostatečná spoluzodpovědnost uživatelů a následný vandalismus. „U nás musíme navíc stále dokazovat, že investice do cyklistické infrastruktury patří mezi nejefektivnější,” komentoval přednášky zahraničních účastníků Jaroslav Martinek. „Například ve Švédsku se o tom už nediskutuje. V tom má naše republika stále zpoždění,“ doplnil Martinek.

Michael Koucky představil fungující a připravované systémy veřejných kol ve Skandinávii. „Veřejná kola nejsou univerzální recept na cyklistickou dopravu,“ domnívá se Michael Koucky, který v minulosti pracoval jako konzultant pro řadu měst ve Skandinávii. „Pokud si ale město dobře rozmyslí, co od Bike Sharing systému očekává, může to být dobrý doplněk celkového systému městské dopravy a katalyzátor dalšího rozvoje cyklistiky,“ doplňuje Koucky. Podle švédského specialisty není reálné očekávat, že veřejná kola by na sebe mohla převzít významný podíl dopravy – to by bylo zbytečně nákladné a neefektivní. Systém veřejných kol ale může přitáhnout zájem o cyklistiku nejen obyvatel a návštěvníků města, ale i médií. Stojany se zaparkovanými koly, která může zdarma nebo za drobný poplatek kdokoli použít, vyvolají samy o sobě změny v oblasti: • Marketingu ‒ o cyklodopravě se začne hovořit jako o běžném způsobu dopravy. • Cestovního ruchu – veřejné stojany zlepšují prostupnost centra a dostupnost mnoha turistických cílů. • Veřejné dopravy – BSS jsou vhodným doplňkem veřejné dopravy pro cesty např. od vlakových zastávek „na poslední kilometr“. • Image města – dobrá vůle ze strany města podporující cyklodopravu bývá obvykle hodnocena pozitivně. Pro každý z těchto cílů by měl mít systém veřejných kol trochu jinou podobu, odlišné je rozmístění a počet kol, cenová politika, místa a způsobu poskytování informací pro potenciální uživatele a další nastavení systému, která je vhodné použít. Zavedení veřejných kol musí být v každém případě součástí většího souboru opatření. „Pouze zavedením veřejných kol nezískáte cyklisticky přívětivé město,“ tvrdí Michael Koucky. Vhodné povrchy, vnímání bezpečnosti či komfort při jízdě na kole, to všechno hraje také roli při následném úspěchu nebo naopak neúspěchu zavádění BSS. „Není reálné očekávat ziskový projekt, fungující systémy musejí být dotované podobně jako veřejná doprava, kterou především v centru města doplňují,“ říká Koucky. Jeden důsledek ale mohou potvrdit prakticky všechna města, která veřejná kola vyzkoušela. Jízdní kolo začalo být (často velmi dramaticky, doslova „přes noc“) vnímané jako běžný dopravní prostředek. Také proto jsou veřejná kola důležitá, působí totiž jako katalyzátor pro masivnější rozvoj cyklistické dopravy.

Co znamená Bike Sharing System

Public bikes, česky též veřejné, automatické půjčovny kol V různých evropských městech již funguje okolo 400 automatizo­vaných veřejných půjčoven kol, ve kterých si uživatel může kolo vyzvednout a vrátit zpravidla 24 hodin denně. Nejčastěji se počítá s půjčováním kol ve městě pro dopravu na krátkou vzdálenost, respektive na krátký čas, existují ale i regionální systémy zaměřené na cykloturistiku. Ve městech obvykle bývá prvních 30 minut jízdy zdarma. Mezi nejznámější města s fungující půjčovnou veřejných kol patří Londýn, Paříž, Barcelona či Stockholm.

Foto: Jitka Vrtalová, www.cyklomesta.cz

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu