MILNÍKY K ZAPAMATOVÁNÍ

28.2.2017

Vždyť třeba Magura vnesla do odpruženého světa zcela nové řešení tlumiče na bázi gumového vaku, taková Kona stále udivuje zadním odpružením Magic Link s proměnným zdvihem a geometrií v jednom. Jakkoliv se tato řešení mohou zdát užitečná, jedná se především o solitérské výkony s další návazností ve hvězdách. Následujících pět okamžiků v cyklistické technice, u nichž cítímepotenciál pro budoucnost (a nejen to – on už je více či méně zřejmý), však stále není úplným seznamem zásadních inovací. VždyťShimano letos přišlo s elektronickým řazením u silniční sady Dura-Ace a Campagnolo šokovalo jedenáctým pastorkem na kazetě!Těmto dvěma momentům jsme se však již věnovali natolik podrobně, že je stačí do pomyslné technologické síně slávy zařadit aneopomenout v úvodní řeči, není třeba je znovu rozebírat.

POKRAČOVÁNÍ NAJDETE V TIŠTĚNÉM VELU, NYNÍ JAKO UKÁZKU PŘINÁŠÍME JEDEN Z MILNÍKŮ – PŘÍRODNÍ MATERIÁLY. Dalšími jsou pevné osy v XC, převodovka namísto převodníku, řemen jako náhrada řetězu a sedlovky se za jízdy nastavitelnou délkou. Každý z článků je okořeněn rozhovory.

ZELENÁ CESTA aneb přírodní materiály na scéně

Trend návratu k přírodním materiálům je patrný snad ve všech odvětvích lidské činnosti, cyklistický průmysl nevyjímaje. Motivace výrobců bývá dvojí – buď se snaží využít „zelené" nálady části spotřebitelů, nebo prostě věří, že příroda je stále o krok napřed. Ať už stojí za jejich činy cokoli, jisté je, že experimentů na tomto poli pozvolna přibývá. Mezi pěvované plusy patří vedle funkčních vlastností snadná recyklace a také bezproblémová obnovitelnost zdroje.

Historicky přírodní materiály k cyklistice patří. Rámy prvních kol byly ze dřeva, bambus se používal k výrobě ráfků, na mnoha místech se skvěla kůže, v oblečení dlouho vládla bavlna s vlnou. Pak ale přišly kovy, plasty, syntetická vlákna, revoluce kompozitu. V současné době „technologické" se však řada lidí začíná opět pídit po lidštějších a hřejivějších variantách výrobků a je ochotna si za jejich exkluzivitu dokonce výrazně připlatit nebo i slevit z funkčnosti.

Nejen vlna, ale i bambus, mořští korýši či sója
Do módy tak opět přichází vlna. Nejsou to již kousavé silné dresy, ale precizně zpracované tkaniny různé gramáže ze speciálně šlechtěných ovcí označovaných jako merino. Toto vlákno je pružné, odolné, antistatické, ekologicky vyrobené i odbouratelné a nezapáchá ani po několikadenním nošení. V porovnání s umělými spodními vrstvami jsou výrobky z merina zpravidla o něco hůře prodyšné a nasákavé. I ve vlhkém stavu však dokáží udržet teplo a zůstat příjemné na dotek. Schnou přitom poměrně rychle. Merino tak expanduje do světa outdooru a oděvů pro volný čas, ale užít jej lze také pro jízdu na kole – raději však jen do středních intenzit zatížení – a v příštím roce by se měly na tuzemském trhu objevit i lehké cyklistické dresy. Vlna ale není jediným přírodním materiálem, který dostává v oblečení šanci – například kanadská značka Sombrio Cartel přidává do svých výrobků chitosan získaný ze schránek mořských korýšů. Ve výčtu výhod opět figuruje snad vše, co si dokážete představit, v čele s antibakteriálními vlastnostmi, prodyšností, rychlým schnutím a mechanickou odolností. Stejná značka pak pro zlepšení vlastností svých produktů kombinuje bavlnu se sojovým vláknem. Sugoi zase v některých svých látkách mísí polyester s bambusovým vláknem zhruba v poměru 1:1, aby předešel zápachu a ještě zlepšil transportní kapacitu pleteniny.

Existuje také několik variací využití dřeva – ve většině případů jde o nepříliš funkční výstavní exponáty vytvořené za účelem přitažení pozornosti (dřevěná sedla, gripy apod.). Do jiného světla tento materiál staví značka Northwave, která vkládá do top modelů svých treter mezi karbonovou podešev a výstelku dřevěnou mezivrstvu, která údajně zlepšuje termoregulaci a zachovává solidní prodyšnost i pružnost. Na tretrách pak stejně jako třeba na dražších sedlech stále vídáme pravou kůži, například v případě obuvi značky Lake dokonce klokaní. Kůže se také nezřídka objevuje na stylových gripech nebo omotávkách.

Len coby budoucnost?
Materiálem budoucnosti se zdá být vlákno získávané ze stonků lnu setého (anglicky flax). V rostlině tvoří jednotlivá vlákna svazky až 90 cm dlouhé. Úpravami je získán základní materiál, který je pevnější než bavlna a také méně pruží. Jeho vlastnosti jsou natolik podobné uhlíkovému vláknu, že jej dokáže nahradit či doplnit v matrici. Schwinn tak prezentuje studii kola Earth, jehož rám je z 90 % tvořen lnem, tedy obnovitelným a recyklovatelným materiálem (i když nutnost přidání dalších 10 % skelného vlákna toto tvrzení zatím relativizuje), bez problému produkovatelným v Evropě. Charakteristickou vlastností nového kompozitu je údajně výjimečná schopnost pohlcovat vibrace.
Zatímco Schwinn se do sériové výroby zatím nevrhnul, pravý otec využití lnu v cyklistice, bývalý vynikající profesionální závodník Johan Museeuw, již nyní toto vlákno používá na všech svých rámech. Museeuw jej přitom neaplikuje plošně, ale vždy promyšleně vzhledem k zaměření kola. U dráhových modelů tvoří len v trubkách pouze asi 20 %, u silničních a cyklokrosových speciálů do 50 %, u pohodlného modelu MF-5 až 80 %, zbytek je vždy doplněn karbonem. Zastoupení lnu se liší též podle toho, do jaké míry má daná partie „pracovat". U vidlice je poměr mísení s karbonem 1:1, na spodní a horní rámové trubce nalezneme přírodního materiálu také více, naopak sedlová trubka překvapivě zůstává z valné části útočištěm karbonu. Letos v létě se Museeuw dohodl na spolupráci při odkrývání dalších možností materiálu s univerzitou v Gentu, takže v jeho současném katalogu podle všeho vidíme jen začátek emancipace nového zajímavého materiálu.

Karel Kuchler
Foto: Rudolf Hronza a archiv

Menu