Popis
domácí cyklotrasa
Ostravská operace
text a foto Marek Liška
Mezi Ostravou a Opavou leží místo, kde se před 74 lety udál jeden z největších střetů 2. světové války na území tehdejší Československé republiky. Těžce proniknutelná linie opevnění táhnoucí se od Vrbna pod Pradědem až do Bohumína tehdy dala spojeneckým silám velmi zabrat. V úvodu trasy jsme načerpali informace o historii, o které jsem sám neměl takové povědomí, a odstartovali jízdu po linii opevnění směrem na Ostravu. Člověk si až na místě uvědomí, jak dobře byla naše vlast opevněna. Po cestě jsme však narazili také na místa s optimističtějšími výhledy, třeba na ptačí pozorovatelnu nebo rozsáhlou pískovnu uprostřed lesů.
malý výlet s dětmi
Kolem šumavského moře na Vítkův hrádek
text a foto Petr Růžička
Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad v Čechách (1035 m n. m.), s krásnými výhledy na Šumavu, Lipno, Novohradské hory a za dobré viditelnosti i na rakouské Alpy, se nachází na pravé straně „šumavského moře“ – vodní nádrže Lipno. Zřícenina hradu je obestřena pověstmi. Jedna z pověstí praví, že tato zřícenina uchovává velký poklad, který doposud nebyl nalezen. Břehy lipenského jezera s mnoha atrakcemi jsou skvělým lákadlem i pro děti blížící se věku teenagerů.
mozaika
Na holandském veletrhu
text a foto Honza Galla
Na většině cykloveletrhů u nás a v Evropě najdete v hlavní hale spoustu horských a silničních kol a v poslední době také velké množství e-biků. Ne tak v Holandsku, na výstavě Fiets end Wandelbeurs v Utrechtu, který se konal na začátku března. Tam návštěvníci v první hale našli především kola určená k turistice a k využití ve městech. A podívaná to byla vcelku neobvyklá.
pohledem fyzioterapeutky
Jsi tak starý, jak ohebné je tvoje tělo
text a foto Bc. Nikola Dostálová, Klinika komplexní rehabilitace Monada
V minulém čísle jsme si řekli, jak je důležité po jízdě regenerovat, protahovat se a předcházet obtížím a bolestem pohybového aparátu. V józe se traduje, že naše tělo je tak staré, jak ohebná je naše páteř, a proto si dnes povíme něco o protahování svalů, proč je tak důležité a jak si svaly namáhané na kole vlastně protáhnout.
rozhovor
Kterak Maťo a Veve zešíleli
Cestování jako životní sen a náplň. To je krédo mladé slovenské dvojice Maťa a Veroniky (Veve), kteří se nespokojili s normálním životem typu rodina, děti, kariéra, hypotéka a svůj život uchopili jako jednu nekonečnou společnou cestu světem.
systémy a kola s řemenem
Bezúdržbový pohon vpřed
text a foto Honza Galla
Převod řemenem místo řetězem není na kole žádnou novinkou. Má několik nesporných výhod, několik nevýhod a v cyklistice se zatím nijak zásadně neujal. V minulém roce však jedna z jeho výrazných nevýhod padla a pro mnoho cyklistů může být řemenový pohon velmi dobrým řešením. Pojďte se na něj podívat zblízka.
celý měsíc v městském provozu Tern Vektron D8
Jízda jako na mopedu
text Petr Štěpánek
foto David Stella
Starší generace možná pamatuje ten úžasný pocit, kdy mohla v patnácti usednout za řídítka fichtla známého též jako Jawa 50, Pionýr nebo pařez a spadajícího do kategorie „do 50 ccm“. Motorka o výkonu dvou až tří koní to do kopce sotva dávala a trénující silničáři si vzpomenou na epické spontánní závody proti dvoutaktům malých kubatur všeho druhu. Na silnicích bez aut se tenkrát dalo jezdit všelijak. Úplně stejný pocit má jezdec na Vektronu.
z jiného pohledu
Na dobroběžce světem
připravil Honza Galla
foto Marek Jelínek
Ještě zhruba před deseti lety byly koloběžky považovány hlavně za malé levné vozítko pro děti. Dnes jsou však v české kotlině obrovským fenoménem a nikoho už nepřekvapí, že se na nich dají urazit dlouhé i opravdu velmi dlouhé vzdálenosti. I přesto jsou výkony Marka Jelínka obdivuhodné. Před dvěma lety přejel Střední a Jižní Ameriku a loni absolvoval téměř 8000 kilometrů v Asii. S minimalistickou bagáží, ale s obrovským odhodláním se odraz za odrazem posouval z Indie do Singapuru a přitom si užíval svobody a poznával své vlastní limity.
zahraniční cyklotrasa Polsko
Stezka Orlích hnízd
text Markéta Hroudová
foto autorka a Jana Pavlusová, Jaromír Krejčí, Ivo Waigner
Málokdo ale ví, že cestu z Krakova do Čenstochové spojuje linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách. Ty nechal postavit polský král Kazimír Veliký (1333–1370), aby ochránil obchodní stezky a polskou hranici proti nájezdům z Českého království. Celá oblast se nazývá Krakovsko-čenstochovská jura nebo Wyżyną/Jura Krakowsko-Częstochowską. Polská vrchovina je navíc tvořena vápencovým podkladem, v příjemně zvlněné krajině se vypínají bělostná vápencová skaliska, na některých z nich se tyčí zbytky starých hradů. Ty nejkrásnější hrady, zříceniny a jeskyně spojuje pěší trasa v délce 169 kilometrů. Nazývá se Szlak Orlich Gniazd a je nejstarší dálkovou turistickou trasou v Polsku. Jurajski Rowerowy Szlak Orlich Gniazd je 190 kilometrů dlouhá trasa v podstatě kopíruje tu pěší a její zdolání se nabízí na prodloužený víkend, případně přidáte-li si i návštěvu Veličky nebo nedaleké Osvětimi, můžete zde strávit týden opravdu nabitý zajímavostmi a historií.
Na kole i s kolem (nejen po Alpách)
Rakousko – Štýrsko, Horní Rakousko a Salcbursko
Sůl, nemá někdo u sebe sůl?
Mám plný sáček!
Tak se vzájemně posolte!
Alena Zárybnická, foto autorka, Markéta Hovorková a Denisa Kračmanová
Tenhle dialog mezi Bystrozrakým a zlým obrem Kolodějem je prostě půvabný. A stejně půvabná je i Solná komora – kraj, kde sůl těžili už v době keltského osídlení. Dnes je její jižní část u Dachsteinu na seznamu Světového dědictví UNESCO. Pro našince má tenhle kraj ještě další kouzlo – nechce-li se trmácet daleko, stačí vyrazit na jih a zastavit se o první pořádné hory, které stojí v cestě. Nejvyšší vrcholy v pohoří Dachstein dosahují skoro k třítisícové hranici a cesta z Prahy nezabere víc než pět hodin, z hranic jste tu za dvě hodinky. Nahlédly jsme i do sousedních Mrtvých hor. Že jsou v téhle oblasti parádní podmínky pro kola, není třeba připomínat. Jezera potěší plavce, vápencové stěny lezce i milovníky ferrat. Ani po týdnu se tady nebudete nudit!
ženy a bicykly v zrcadle času
První dáma americké cyklistiky
(Margaret Gast)
text Ivo Hrubíšek
foto archiv autora
První dáma proto, že Spojené státy neměly před ní žádnou výraznou osobnost ženské cyklistiky, až na přelomu století Margaret Gastovou. Narodila se sice v Německu v roce 1876, ale již ve svých čtrnácti letech přichází v roce 1890 do New Yorku, kde pracuje jako ošetřovatelka a získává americké občanství. O tři roky později si slečna Gastová koupila bicykl, stala se členkou klubu Century Road Club of America a začíná závodit. Spolu s chlapci, protože ženská cyklistika byla v USA ještě v plenkách. Od roku 1896 se pak začíná odvíjet šňůra jejích vítězství, medailí přibývalo a v roce 1900 se blýskla sérií nevídaných národních a světových vytrvaleckých rekordů na dlouhých tratích. Zde je jejich přehled:
500 mil – 44 hodin a 45 minut, 1000 mil – 99 hodin a 55 minut, 2000 mil – 222 hodin a 5 a ½ minuty, 2600 mil – 295 hodin a 55 minut
