ROCK MACHINE BLIZZ CRB 70-29 TESTER ONDŘEJ BÍLEK ZÁVĚREČNÝ VSTUP

Protnutí cílové pásky

Již je tomu pěkných pár měsíců, co jsem usedl poprvé za řídítka pevného trail biku Rock Machine Blizz. Pouto mezi jezdcem a kolem se vytvořilo téměř okamžitě a kilometry spolu strávené byly rozhodně hodně nabité emocemi.

Když jsme se seznámili, byl Blizz v sériovém provedení a ihned bylo jasné, že takto to neskončí. Ač se bike choval velice důstojně, trailová geometrie naznačovala, že pevná, nikoliv teleskopická sedlovka a dlouhý představec se mnou nebudou dlouho. Kolo se chtělo vrtět, hrát si, mělo k tomu veškeré předpoklady a tyto komponenty jej omezovaly. Na kolo tedy zamířil představec Max1 v rozměru 45 mm (úhel 0°), teleskopických sedlovek se vystřídalo z důvodu testování více.

Zima za jedna

Na Blizzu jsem jezdil přibližně pětkrát týdně, a to za jakéhokoliv počasí. Kolo bylo myto co nejopatrněji, ale často. Benzinová pumpa a tlakové mytí bylo v tomto počasí jedinou možností. Čekal jsem, že ložiska či další komponenty vezmou za své, neb namáhání bylo až extrémní. Když přišlo příznivější počasí, podíval jsem se na stav těchto komponentů. Ložiska neměla vůli, nejevila známky koroze, běžela hladce. Řetěz, převodový systém a další komponenty byly vždy po mytí ošetřeny a možná i díky tomu ani tyto díly nebyly poškozeny. Hlavové složení také bez vůle nebo rzi. Výhoda pevného kola se zde nezapřela, pevný rám se snadno čistil a nemusel jsem řešit ložiska zadní stavby.

Nájezd

Kolik jsem na Blizzu najel? To sám nevím, protože tachometr jsem neměl namontovaný a většinu času trávilo kolo rychlým přejezdem k trailům, skokům, sjezdům. V ten okamžik se jedná o úplně jiné kilometry a nalítané „vejškové metry“. Ale můžeme to zkusit odhadnout. Na kole jsem seděl přibližně pětkrát týdně, což bylo 100–200 km za týden po dobu půl roku. To by mohlo hodit něco okolo 3600 km. A to už je řádná dávka kilometrů. Zvlášť když jsem bike používal i na závodech. O tom jste se také již dočetli na stránkách Vela. První výzvou bylo pro Blizze absolvovat jeden ze závodů Kola pro život, vybral jsem si Trans Brdy. Dalším závodem bylo enduro, konkrétně Blinduro na Lipně. Úplně odlišné podniky, zcela identické kolo až na pár drobných úprav (jiné pláště a tlak v nich, úprava tlaku ve vidlici) – a spokojenost v obou případech.

Vzduch a technika

Blizz oslnil i při pokusu dostat jej do vzduchu. Byl jsem lehce opatrnější. Velká kola na ostřejších odpalech, strmě trčících do nebe. Co to asi udělá? První nájezd proběhl opatrně. A jak ten další? Už jen líp, dál a výš! To kolo se dalo použít na dropy i pořádné skoky. Samozřejmě oproti celoodpruženému kolu je třeba zohlednit dopad. Pokud není adekvátní odrazu, je to vždycky rána. Proto jsem vždy hledal dropy i skoky s pěkně prudkými dopady nebo odjezdem do rychlosti. Pak si Blizz vrněl. Technické pasáže? Na to je tento bike ideální. Spousta bikerů dnes začíná rovnou na celoodpruženém kole. Chyba! Pevné kolo naučí nejvíc. Přejet, přeskočit či se proplést přes kamenité pole. Pomalu a technicky. I v tomhle byla s Blizzem velká zábava. Jakmile jsem udělal chybu, kolo mě potrkalo, a tak jsem se vrátil a překážku se pokusil zdolat znovu, jinak a líp.

Příjemné účtování

Divoké skotačení přežil Blizz bez úhony. Rám prokázal skvělou tuhost. Někdy byl až zbytečně tvrdý, pevné karbonové rámy z jiné cenové kategorie dokáží být tuhé a při tom vibrace lépe pohltit. Však jejich cena je skoro čtyřikrát vyšší. Ale když zvážím fakt, kolikrát může být rám při trailovém ježdění v kontaktu se zemí, rádi mu tuto drobnost odpustíme vzhledem k jeho cenové dostupnosti a ostatním přednostem. Osvědčilo se i umístění třmenu brzdy do trojúhelníku zadní stavby. Nejenže nedocházelo ke krutu, ale zároveň byl třmen po celou dobu chráněn. Takže brzda se nastavila jen na začátku testu a v jedné pozici makala až do konce. Jen brzdové obložení jsem při ukončení testu mohl prohlásit za spotřebované. Kola ani ráfky i přes závodní nasazení nebyly poškozeny. Ložiska šla hladce a ráfky nebyly pokřiveny, ač párkrát došlo i k proražení plášťů o ostrý kámen či jinou překážku. Ráfky však držely bez hnutí a ani výplet nebylo třeba dotahovat či centrovat. Je také pravdou, že pevnost kol je kompenzována vyšší váhou. Vidlice RockShox Reba RL se zdvihem 120 mm a zámkem ovládaným z řídítek byla po celou dobu bez zaváhání, kluzáky vidlice jsou bez poškození. Jen jeden neduh se projevil, někdy v polovině testu začala mít vůli a vůle se zvětšovala. Nedocházelo k úniku oleje ani vzduchu z pracovní komory, ale při brždění se rozkmitala jak ručička na starém diktafonu. Většinou se tento jev přenesl do paží, a tak jsem byl nucen vibrace s kolem sdílet. Řazení fungovalo pěkně do okamžiku, kdy se mi při Blinduru samovolně rozpadla horní kladka přehazovačky. Na závodě se to stalo osmi jezdcům a všichni jsme vezli Sram Eagle GX. Nejspíš vlastnost výrobku, která nepotěší. Jak jsme se s Blizzem protloukali tratěmi, velmi brzy jsem odhalil slabinu rámu. Ta spočívá v měkké patce držící přehazovačku. Stačila malá rána či kontakt s odletujícím předmětem od předního kola a patka změnila pozici. Bohužel pro Sram Eagle GX, který vyžaduje přesné seřízení. Takže do servisu, srovnat patku či namontovat novou…

Velmi zajímavý univerzál

Rock Machine Blizz CRB 70-29 je opravdu povedeným kolem. I přes jisté předsudky, které mohou vycházet z dostupné cenové kategorie kola, překonává očekávání. Svým fungováním v podmínkách, které byly někdy velmi nepříznivé, Blizz dokázal, že patří do kategorie kol-držáků, které majitele potěší nejen designem, ale i svou funkčností a spolehlivostí. V době, kdy se kola vyrábí jako spotřební záležitost, se tu vyloupnul povedený benjamínek, který pod kabátem šedi ohromí svou funkčností a přesvědčí i náročného kolistu, že se jedná o spolehlivou pevnou raketu, která nezná hranice svého použití. A takový typ kola si určitě najde místo u každého v garáži, v ložnici či pokoji. Takových kol není nikdy dost!

První díl najdete zde: https://www.ivelo.cz/velo-dlouhodoby-test-rock-machine-blizz-1/ Ondřej Bílek Foto: Petr Štuka