Úvod » Trasy » Šumava

Šumava

Šumavské hvozdy se stručně a lidově dají charakterizovat jako krásné a velmi rozlehlé. Od ostatních našich hor se liší tím, že ve vrcholových partiích mají spíše charakter náhorní pahorkatiny a nejsou zde tak velká stoupání. V centrální Šumavě poblíž Kvildy, Modravy a Prášil je většina cest mírných se zpevněným povrchem, a tak se úseky vyloženě terénního charakteru hledají jen stěží. A pokud se již nějaký objeví, nachází se pravděpodobně v I. ochranné zóně. Přesto se ale i zde dá najít pár tras s tak žádanými off-road sjezdy, výjezdy a technickými pasážemi. Jednou z nich je tzv. zlatá vyjížďka vedoucí ze Sušice do okolí Kašperských Hor.

Vyrážím po asfaltu ze sušického náměstí přímo od kostela Sv. Václava a společnost mi dělá červená značka směřující proti proudu Otavy. Po chvíli se ale cesta mění ve štěrkovou a noří do stínu zbytků lužního lesa. V místě nazvaném Pátečka se opět vracím na asfaltku a podél zahrádkářské kolonie se dostávám až do osady Nuzerov, kde se po levé straně otevírá pěkný výhled procházející Amáliným údolím k vrcholu sedla, ke Kašperku a nejvyššímu vrcholu na obzoru – Zhůří.

Za vesnicí je nejlepší uhnout vlevo a stále po červené TZ sjet zpátky dolů k řece, ale pohled přes rameno na nebe mi příliš optimizmu do žil nevlévá, blíží se totiž mraky nasáklé vodou. Rychle proto projíždím po asfaltce Novým Městečkem a Annínem. U budovy bývalé obecní školy doporučuji odbočit vlevo a navštívit jeden z nejstarších šumavských kostelíků s okolním hřbitovem a kostnicí se středověkými ostatky. Po návratu ke škole přichází na řadu technický sjezd do Radešova. Pěšina je plná bukového listí a volných kamenů, takže zvýšená opatrnost je zde na místě. Z Radešova už po žluté značce kolem kostela sv. Mikuláše pro změnu stoupám po pěkné kolíbavé lesní cestě až na náměstí do Kašperských Hor.

Detaily trasy a info o oblasti

Šumava

Délka okruhu:
63 km


obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika:
všestranná trasa jak pro milovníky technických pasáží, tak pro výletníky. Náročnost závisí zcela na cestovním tempu.

Mapa:
ShoCart č. 34 – Šumava, 1:75 000

Turistické zajímavosti:
město a muzea v Sušici a Kašperských Horách, Horská Kvilda, hrad Kašperk

Servisy a cykloprodejny:
Sušice, Cykloservis-Ski Sport, tel. 376 523 384, Jízdní kola Petr Čácha, tel. 376 526 502

Kdy vyrazit:
optimálně na jaře za rozkvetlých luk nebo v létě

Ubytování:
Sušice, Chata Svatobor, www.svatobor.cz, pension Kosí hnízdo, tel. 376 528 743, pension Otava, tel. 376 528 345

Restaurace a kavárny:
po trase řada hospůdek a restaurací (Kašperské Hory, Horská Kvilda, Sušice)

Fotogalerie

Město samo o sobě je velmi zajímavé a s bohatou historií. Největšího významu získalo právě v období tzv. šumavské zlaté horečky, kdy se jeho okolí stalo důležitým nalezištěm zlaté rudy. Je zde mnoho architektonických památek a dvě muzea. Náměstí dominuje více než 600 let starý arciděkanský kostel sv. Markéty a spousty starých domů. Odtud se vydávám po zelené značce sjezdem dolů k údolí Zlatého potoka. Zlato se zde v názvech vyskytuje poměrně často. Není divu, vždyť celá oblast je protkána štolami a místy jako stvořenými pro rýžování. Chvilku jsem přemýšlel, zda by nebylo lepší to jít zkusit, protože už ve sjezdu cítím, jak mi začínají zimou drkotat zuby, naštěstí však po chvilce odbočuji vpravo a pasteveckou stezkou začínám stoupat. Chlad zmizel a tělem začíná srdce honit teplou krev.

Projíždím ostrým a dlouhým trhákem napříč pastvinami a lesíkem až k osadě Malý Kozí Hřbet, zde je stoupání nejprudší. Ještě před vesnicí je křížek a za ním se kopec mírně narovnává. Cesta se na chvíli mění ve štěrkovou, stále však stoupá. Držím se zelené značky a asi po dvou kilometrech se mi po levé straně začne objevovat výhled do údolí a na Kašperské Hory. Bohužel ale také na stále temnou oblohu, která celý výhled završuje prvními kapkami. Uhýbám na pěšinku vedoucí kolmo k vrstevnicím a nahoře mizící do kamenitého úvozu. Sklon zde až tak drastický není, a tak držím poměrně slušné tempo. Hraji si s kameny a kořeny a hledám nejvhodnější cestu, jenže kvůli kluzkému povrchu to není nic jednoduchého.

Kopec se láme v sedle Zhůří pod Huťskou Horou (1187 m n. m.) přesně na devátém kilometru ostrého výjezdu. Jindy nádherný a známý výhled na Oblík, Poledník a nejvyšší partie této části Šumavy je zahalen do mraků, sotva tak dohlédnu na vrchol Antýglu a kaňon Vydry. Vzhledem k okolnostem zde nezůstávám déle, než je nutné, a rychle sjíždím do Horské Kvildy (stále po zelené TZ). Míjím nadživotní sochu Rankla Seppa, jednoho ze skutečných hrdinů románů zasazených do šumavského prostředí z dílny Karla Klostermanna. Teplý čaj a polévka v pensionu Hones mě trošku srovnaly a zahřály, vyměnil jsem provlhčené tričko a opět se přesvědčil, že ani sebelepší materiál nedokáže při vyšším výkonu zůstat prodyšný.

Mezitím se děje malý zázrak. Obloha se prosvětluje a po dešti zbývají jen třpytící se kapky na trávě a mizící mraky. Zdá se, že fronta je pryč. Platím a vyrážím po silnici směrem na Kvildu a po chvíli uhýbám vlevo na modrou TZ a mizím mezi hustými větvemi smrků. Vjíždím na překrásný palouk s prameništěm nesoucí název Zlatá Studna. U starého kamenného mostu se na chvíli nechávám prohřívat paprsky, přitom marně ostřím zrak při pohledu do písčitého meandru, zda by se neobjevila nějaká šupinka či valounek zlata

  • ne že by nepřišly vhod! Běžeckými stopami

a modrou TZ zadovského areálu objíždím Churáňovský vrch a dostávám se mezi stylové rekreační chaty, za nimiž pak kamenitou stezkou křižuji sjezdovku a po očku sleduji výhled na protější kopce.

Ze svého hardtailu jsem už trochu vydrncaný, a tak beru zavděk levou odbočkou se žlutou značkou směřující zpět na hřeben a rozcestí Na Rovinkách. Je také možné jet po cyklistické trase č. 1204 se štěrkovým povrchem. Po vystoupání téměř kopíruji vrstevnici a brzy se po levé straně díky rozlehlým pastvinám objevuje opět úchvatný výhled do hlubokého údolí Zlatého potoka a Otavy. Následuje postupné klesání po úbočí Popelavé hory dolů k osadě Nicov. Zde stojí za pozornost k vesničce pasující kostel sv. Martina se hřbitovem. Dlouho se ale nezdržuji a jedu dále po modré TZ technickou pěšinkou vzhůru na Královský Kámen (1058 m n. m.) s mohutnou žulovou skálou na vrcholu. Pod skalami je kamenné moře, jinak ale odtud výhled díky přerostlým smrkům valný není. Ve stěně jednoho skalního útvaru je vytesán oltář z roku 1899. Je zde také rozcestník, ze kterého lze jet přes Krankotské sedlo až k nedaleké rozhledně na Javorníku (1065 m n. m.). Mě však kvůli rozmarnému počasí začíná mírně tlačit čas, a tak se lesní cestou a po červené značce začínám pomalu stáčet na hrad Kašperk. Přes lesy a následně i pastviny se dostávám k odbočce žluté značky v osadě Žlíbek, která vypadá na pěknou technickou vsuvku vedoucí přes zříceninku Pustý Hrádek. I přes to, že se jedná o nevábnou rozvalinu, je odtud krásný výhled na hrad Kašperk a kousek Šumavy. Toto místo bývalo obranným stanovištěm v podobě dvoupodlažní pětiboké věže.

Krátkým sjezdem mezi balvany a následným výjezdem se dostávám až ke vstupní bráně hradu Kašperk, kde je také možné přečíst si něco z jeho historie. Třeba to, že byl založen roku 1356 Karlem IV. a sloužil jako strážný hrad. Osádka zde dohlížela na zemskou hranici se sousedním Bavorskem, držela ochrannou ruku nad zlatonosnou oblastí a jednou větví vznikající Zlaté stezky. Ta spojovala Čechy s Bavorskem a západní Evropou.

Zpět do Sušice vedou dvě cesty, a to buď stále lehce z kopce po zelené značce směrem na Kašperské Hory a dále po cyklostezce číslo 2105 přes Dlouhou Ves, anebo si ještě můžete užít trochu terénu a jednoho z nejhezčích výhledů na Šumavu – vrcholu Sedla (902 m n. m.). To obnáší jet od hradu Kašperk kousek po žluté značce směrem na Annín a pak po červené TZ až do Sušice. Cesta je celá sjízdná s výjimkou krátkého úseku prudkého stoupání k vrcholu již zmiňovaného kopce. Neopakovatelný výhled z bývalého keltského hradiště však určitě stojí za to, a to nejen proto, že kdo se dostane na vrchol, má již vyhráno. Do Sušice už je to totiž více méně pořád z kopce.

Tip na druhý den

Na stejně dlouhý a krásný okruh se lze vydat na opačnou stranu od Sušice. Po zelené TZ dojet do Hartmanic, odtud výšlapem po žluté TZ přes zámeček v Karlově až na Rovinu. Po stejné značce hezkým terénním sjezdem se dojede až k místu nazvaném Šerifův kříž a napojení na silnici vedoucí do Prášil (zde je vynikající restaurace U Michala). Z Prášil mohou zdatnější cyklisté vyjet až na rozhlednu Poledník nebo jet kousek po silnici směrem na Srní a odbočit na zelenou TZ do údolí Křemelné. Na mostě napojení na modrou TZ a po ní až na rozcestí Malý Babylon. Zde je možné změnit barvu značení na zelenou, uhnout vpravo a dojet až k Otavě do Radešova. Zpět do Sušice pak vede cesta po silnici.

Text a foto: Vít Valvoda