Úvod » Trasy » Rokycansko

Rokycansko

Patřím k těm bikerům, kteří rádi na svém biku brázdí česká pohoří, ale pro jednou jsem chtěl zkusit něco jiného. Vydat se do míst, která na první pohled nepůsobí tak atraktivně a přesto mohou skrývat mnoho přírodních krás. Impulzem k výletu právě do okolí Rokycan byla pro mě nejen pěší návštěva hradu Radyně, ale i charakter okolních lesů.

V Rokycanech jsme zaparkovali nedaleko nádraží, jelikož se zde sbíhá několik turistických značek. Nastoupili jsme na červenou a vydali se směr Maršál a Šťáhlavy. Po průjezdu „předměstím“ Rokycan začala cesta zlehka stoupat po louce a brzy se stočila do lesa. Po kratší technické pasáži následoval přejezd hlavní silnice a dále stále mírně stoupající odpočinková široká lesní cesta.

Netrvalo ale dlouho a na příkaz červené šipky jsme ji opustili a vydali se vstříc méně používané lesní cestě, překřížené množstvím kořenů. Sklon zde sice byl relativně mírný, avšak nesnadný terén mu přidával na náročnosti. Prakticky až na 560 m vysoký vršek Maršál vypadal povrch stále stejně. Po dosažení vrcholu se sklon konečně zlomil dolů a my si mohli vychutnat rychlý, technicky středně náročný sjezd končící na rozcestí čtyř cest.

Detaily trasy a info o oblasti

Rokycansko

Délka okruhu:
66 km


obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika:
Celkově méně fyzicky náročný okruh s různou obtížností povrchu – střídají se jednoduché úseky vhodné i pro výlet s rodinou a části technicky značně náročné. Na okruhu jsou jen dva větší kopce, Radyně a Žďár.

Mapa:
ShoCart č. 15 – Plzeňsko Jih, č. 17 – Brdy, Příbramsko, Rokycansko (obě 1:50 000), atlas ShoCart – strany 288–290, 335–6 (1: 50 000)

Turistické informace:
zřícenina hradu Radyně, lovecký zámek Kozel, zbytky hradu Lopata, vesnická památková zóna Dobřív, zbytky hradu Vimberk, lidová architektura obce Strašice, vrch Žďár se zbytky kamenných valů.

Servisy a cykloprodejny:
Kola Sport Václav Hájek, Rokycany (tel. 371 727 755), Velo Plzeň (tel. 377 220 457), Cyklo Bartoníček, Plzeň (tel. 377 259 386).

Kdy vyrazit:
Vzhledem k minimálnímu turistickému ruchu prakticky kdykoliv během sezony, i po mnoha deštivých dnech byla trasa na většině míst sjízdná.

Ubytování:
Hotel a kemp Hájek, Šťáhlavy (www.hajek.cz), Pension Dobřív (www.aa.cz/pensiondobriv, tel. 377 451 114), Pension Anna, Rokycany (www.pension.rokycansko.cz, tel. 371 723 419).

Restaurace a kavárny:
Šťáhlavy, občerstvení u Radyně, Stará Hospoda Dobřív.

Fotogalerie

Švédský most v obci Dobřív
Švédský most v obci Dobřív

Sjezd z Radyně do Starého Plzence
Sjezd z Radyně do Starého Plzence

Most přes bývalý vodní příkop k hradu Lopata
Most přes bývalý vodní příkop k hradu Lopata

Roubenka, Dobřív
Roubenka, Dobřív

Nadále jsme zůstali věrni červené TZ, odbočili po ní doprava a pokračovali ve sjezdu až k říčce Úslava a dále do obce Šťáhlavy. Na náměstíčku jsme si ověřili pohledem do mapy správný směr a vydali se zdolat výjezd na Radyni. Ze Šťáhlav až na vrchol k hradu se jede po silnici s měnícím se sklonem. Ten se zdálky zdá výrazně menší, než jaký je ve skutečnosti. Na vrcholu kopce Radyně se nachází stejnojmenný královský gotický hrad, který byl postaven v druhé polovině 14. století za vlády Karla IV. Přestože odolal všem pokusům o dobytí, zůstal od roku 1558 opuštěn. Dochovaly se proto pouze obvodové zdi, 27 metrů vysoká věž a část vodního příkopu tesaného do skály.

Naplněni novým nahlédnutím do historie jsme se vydali z kopce dolů do Starého Plzence provázeni žlutou TZ. Sjezd byl poset kameny a kořeny a poskytl nám tak mnoho příležitostí pořádně se vyřádit. Jen na několika místech bylo třeba zvolnit, aby nedošlo ke konfliktu s turisty. Ze Starého Plzence jsme se po silnici bez turistického značení vrátili znovu do Štáhlav. Tentokráte jsme se zde napojili na modrou značku. Sledovali jsme ji k železniční zastávce, přejeli koleje a po promenádě lemované topoly dosáhli dalšího kulturního bodu, loveckého zámku Kozel z 18. století. V jeho nejbližším okolí se rozprostírá anglický park s 50 druhy jehličnanů a 110 druhy listnatých stromů. Letmo jsme si jej prohlédli a podél rybníka pokračovali dále po modré značce. Přejeli jsme malý kopec a od potoka se vydrápali po prudké cestě ke zřícenině gotického hradu Lopata postaveného na skále, jež byla osídlena již v době kamenné. Z hradu, dobytého a vypáleného v roce 1433, toho příliš nezbylo. Navíc i těch pár pozůstatků zdí zakrývá bujná vegetace.

Od Lopaty jsme pokračovali stále po modré TZ – z počátku nenáročnou, lehce zvlněnou lesní cestou a následně po silničce přes obec Mirošov směrem na Dobřív. Za osadou Janov jsme se konečně dostali zase do lesa a najednou jako bychom se ocitli ve zcela jiném světě, který ani nepatří do této krajiny. Z lesa se totiž vynořily skály, v nich se skvěly černé otvory jeskyň. Pátráním v mapě jsme zjistili, že se nalézáme v opuštěném lomu. Po nezbytném fotografování následoval krátký sjezd a po louce podél potoka jsme postupovali až do obce Dobřív, což je „vesnická památková zóna“. Obdivovat tu lze mnoho původních roubených domů z 19. století, velice pěkný kamenný most zvaný Švédský a v neposlední řadě vodní hamr. Ten je tu již od roku 1379 a jeho zařízení a vybavení je z větší části původní. Nejčastěji sloužil k výrobě zemědělského nářadí, ale za třicetileté války se zde vyráběla i děla a koule.

Romantickým pohledem na starý hamr přes rybník, jehož vodu využívá, jsme se rozloučili s obcí Dobřív a pokračovali v našem putování stále po modré směrem na obec Strašice. Příjemná, bikově hravá cesta se vinula tichým, čistým lesem podél Padrťského potoka a po krátkém stoupání nás dovedla na lesní asfaltku, která vyústila na silnici vedoucí do Strašic. Tato obec patřila v letech 1325 až 1431 rodu Rožmberků. Největšího rozkvětu se dočkala v 17. až 19. století, kdy se zde koncentrovala výroba železa. Dokonce tu byla postavena jedna z prvních vysokých pecí v Čechách.

Na náměstíčku ve Strašicích se sbíhá několik turistických cest. Po dlouhé době jsme opustili modrou a vyměnili ji za zelenou směrem zpět k Rokycanům. Za obcí vedla cesta zprvu přes louku, ale velice záhy mizela v lese a postupně ubývala na své šíři až do podoby téměř neznatelné pěšiny. Kdyby zde nebyly značky utvrzující nás, že pokračujeme správným směrem, mysleli bychom si brzy, že jsme zabloudili. Jízda „na divoko“ lesem bez výrazné cesty byla úžasným zážitkem. Jak jsme tak jeli tou krásou, postupně se cesta začala lehce svažovat, les houstnout a také přibylo podmáčených míst. Najednou jsme se drali kupředu hustým porostem, vysokou travou a místy až téměř bažinou. Po dobrodružném zápase s divokou přírodou se opět objevily známky civilizace, krmelec a širší, jasně znatelná cesta, po níž jsme dojeli až k silnici, kde se zelená TZ na chvíli spojila se žlutou.

V plánu jsme měli ještě vrchol Žďár, proto jsme tu přesedlali na žlutou a brzy začali stoupat. První krátký prudký úsek zanedlouho vystřídala pozvolně stoupající cesta vedoucí do sedla. Za ním značka uhnula na malou pěšinu a po úbočí nás hravou technickou pasáží přivedla až k mechem porostlým skalním útvarům. K úplnému vrcholu zbývalo ještě nastoupat několik výškových metrů po kamenech s kolem v ruce. Po dosažení nejvyššího bodu se nám otevřel krásný výhled na klidně vyhlížející krajinu, který rozhodně stál za všechnu tu námahu.

Posledním významným bodem v programu dne, na který jsme se velice těšili, byl sjezd ze Žďáru dolů do Rokycan. Zprvu bylo nutné zdolat trialový úsek mezi kameny a pak už jsme se mohli nechat unášet opojnou rychlostí a příjemnou technickou náročností sjezdu. Čekalo tu mnoho kořenů a kamenů, se kterými bylo nutné se poprat. Po chvíli lesního dovádění jsme se dostali na širší lesní cestu, která se stále lehce svažovala a dovedla nás až do Rokycan.

Tip na druhý den

Jako inspiraci na výlet na druhý den můžeme doporučit severní část okruhu. Z Rokycan po zelené TZ až do Strašic, zde odbočit doleva na červenou TZ. Dále do obce Mýto, napojit se na modrou a pokračovat na rozcestí Pod Sirskou Horou. Zde přijde změna barvy značky na žlutou, po ní do obce Těškov, dále červená směr Hrad Radeč, od hradu zpět na rozcestí Radeč – východ a dále po zelené přes vrch Brno (718 m n. m.) na Březina – rozcestí, odtud se pokračuje po červené TZ na Hradiště, Velduchy a Rokycany. Délka okruhu je přibližně 52 km.




Připravil: Tomáš Taich
Foto: Tomáš Taich

Fotogalerie

Technický úsek pod Žďárem
Technický úsek pod Žďárem
Starý hamr v obci Dobřív
Starý hamr v obci Dobřív
Výstup na Žďár
Výstup na Žďár