Úvod » Trasy » Přírodní park Džbán

Přírodní park Džbán

Ani už přesně nevím, proč mě při přemýšlení o tom, kam ten víkend vyrazit, napadl Džbán. Možná se mi v hlavě blýskla vzpomínka na vyprávění mého kamaráda, který tam občas jezdí bikovat, možná proto, že jsem tam ještě nikdy nebyl a přitom se oblast nachází takřka za humny. Přírodní park Džbán se rozprostírá mezi městy Kladno, Žatec, Louny a Řevničov a zaujímá rozlohu zhruba 416 km2. Tvoří jej tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí. Oblast je protkána několika turistickými cestami a naučnými stezkami. Tak tedy vpřed, za poznáním neznámého, byť blízkého.

Jako výchozí místo volíme obec Hředle, z níž vyrážíme po silnici a červené TZ severním směrem. Silnice s minimálním provozem v několika zatáčkách lehce stoupá k lesu na nejvyšší bod přírodního parku se stejnojmenným názvem Džbán. Jeho výšková hodnota není nikterak závratná, nějakých 535 m n. m., z čehož usuzujeme, že tento výlet nebude patřit k těm příliš kopcovitým. Ze Džbánu se již napojujeme na polní cestu označenou žlutou turistickou značkou (TZ) vedoucí mezi opukovým lomem na straně jedné a hezkým výhledem do okolní krajiny na straně druhé. Po krátkém sjezdu se napojujeme na zelenou TZ a po ní přijíždíme k obci Perun.

Dobrovolně se vzdáváme návštěvy zříceniny hradu Džbán zarostlé v lese a znovu měníme barvu TZ na žlutou. Shodou okolností kopírujeme trasu nějakého nejspíš MTB závodu vyznačeného šipkami, která nás přivádí krátkým, ale vydatným výjezdem lesem k zajímavému útvaru u Kounova – k řadám sestávajícím z obroušených a zapuštěných kamenů značné hmotnosti, přičemž ty nejdelší kamenné zástupy dosahují délky až 450 m. Názory na původ této zajímavosti z dávné minulosti se velmi různí – od vyznačení závodních drah přes pravěký kalendář až po přistávací dráhy a navigační systém sloužící mimozemským civilizacím. Skoro se dá říci, že se jedná o takový český Stonehenge.

Detaily trasy a info o oblasti

Přírodní park Džbán

Délka okruhu:
55 km


obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika:
kopcovitý, středně obtížný terén s převládajícími lesními a polními cestami.

Mapa:
ShoCart č. 11 (1:50 000), atlas ShoCart – strany 117, 118, 157, 158 (1:50 000).

Turistické zajímavosti:
zřícenina hradu Pravda, barokní zámek Líčkov, kamenné řady u Kounova.

Servisy a cykloprodejny:
Václav Zelenka, Nové Strašecí (tel. 313 573 458), Kola – Sport Glaser, Žatec (tel. 415 710 976), Cykloservis “K“ Pavel Krátký, Louny (tel. 415 655 595).

Kdy vyrazit:
vzhledem k malému pohybu turistů během celého roku, po deštivých dnech je nutno počítat se silně rozbahněným povrchem

Ubytování:
prov této lokalitě prakticky žádné, nejbližší ve městech Krušovice, Žatec, Louny, Kladno.

Restaurace a kavárny:
restaurace na náměstí ve Hředlích, jinak možnost občerstvení prakticky nulová.

Fotogalerie

Opuštěný srub nad Kozineckou strání
Opuštěný srub nad Kozineckou strání

Tajemný útvar Kounovské fiady.
Tajemný útvar Kounovské fiady.

Všudypřítomná červená hlína.
Všudypřítomná červená hlína.

Přijíždíme k rozcestí Na Rovinách a odbočujeme vlevo na modrou TZ, po které jedeme přes vesnice Deštnice, Sádek a Lhota. Na tomto úseku převládají lesní cesty vedoucí zvlněným terénem. V době, kdy jsme tudy projížděli, bylo místy ovšem nutné slézt z kol a tlačit či přenášet, neboť přes cestu ležela spousta malých stromků. Trasa vede zajímavou lokalitou s pěknými výhledy do okolí. Ke slovu přichází hlad a chuť se na chvíli posadit v nějaké restauraci. V tomto kraji ale máme smůlu, široko daleko nic podobného není a už vůbec ne s nabídkou jídla. Nezbývá nám tedy nic jiného, než vzít zavděk energetickými tyčinkami.

Ocitáme se ve zvláštní oblasti, která na sobě vůbec nedává znát, že všude okolo řádí 21. století. Čas se tu zastavil snad těsně v porevolučních dobách, o čemž svědčí nejen polorozpadlé, neudržované domy a takřka vybydlené vesnice, ale především torza chmelnic a obslužných budov, které tuto krajinu živily v období největšího rozkvětu socializmu. To vše ještě umocňuje červená zemina ulpívající na pláštích kol po dešti z předešlého dne.

Mezi vesnicemi Lhota a Stránky, nacházejícími se v nejvzdálenějším bodu vyjížďky, opouštíme modrou TZ a po silnici míříme na Kluček a Líčkov, odkud je díky dobré viditelnosti vidět Žatec. Dominantou Líčkova, současné, nebo spíš bývalé chmelařské obce, je stejnojmenný zámek přestavěný původně z hradu, jehož základy byly položeny již v roce 766 našeho letopočtu. V současné době jsou na zámku zpřístupněny některé interiéry, ve kterých je umístěna galerie obrazů Oskara Brázdy. V této obci také začíná červená TZ, která nám v příštích kilometrech bude dělat společnost. Za vesnicí ale narážíme na problém, protože značka se i s cestou někam vytratila a my se ocitáme uprostřed louky plné plevele. Pro orientaci proto využíváme vedení elektrického proudu, které nás po chvíli opět na značku přivádí. Po ní pak přijíždíme do Třeskonic. Odtud stále po značce stoupáme kousek po silnici až k horizontu, kde se noříme lesní cestou do terénu. Ta ovšem nerespektuje dále klesající silnici a naopak pokračuje ve stále prudším sklonu směrem vzhůru.

Nic není věčné a my se dostáváme na hřeben Kozinecké stráně, po kterém jedeme krásnou lesní cestou mezi stromy již lehce zbarvenými podzimem až k vyhlídkám na České středohoří a podlouhlý kopec Babylon, který je zajímavý svým zcela plochým vrškem. Škoda jen že se horší počasí a viditelnost už není tak dobrá. Po sjezdu se objevujeme v obci Konětopy, kde konečně nacházíme otevřenou hospodu, ovšem opět bez kousku jídla. Bereme zavděk alespoň sušenkou a pitím.

Venku mezitím obloha získává odstín ocelové šedi, začíná poprchávat, a tak se snažíme najít náhradní řešení. Vzdáváme se tedy původního záměru pokračovat po červené TZ až na zříceninu hradu Pravda a místo toho zbaběle využíváme k přesunu silnici vedoucí do Solopysk, kde nás pohlcuje temný les. Pěšina je značena zelenou TZ a zpočátku vede „jen“ do kopce, takže sklon je relativně sjízdný. Po několika metrech však slézáme a začínáme tlačit, později kola za sebou doslova vláčíme a využíváme je jako opěrné body. Cesta totiž vede kolmo vzhůru bez možnosti jediného metru odpočinku. Za chvíli se ale naštěstí okamžitě láme do roviny a my po ní projíždíme skrz chmelnici do Ročova a užíváme si kousek sjezdu do Dolního Ročova. Přitom stále kopírujeme zelenou TZ.

Úroveň obydlí v údolí Klášterského potoka nijak nevybočuje z průměru obcí, jimiž jsme zatím projeli, za zmínku ovšem stojí klášter augustiniánů založený v roce 1373 Albrechtem z Kolovrat. V pozdějších dobách postupně sloužil jako věznice, kasárna a psychiatrická léčebna. Za klášterem měníme barvu na červenou jak v podobě značky, tak i na našich tvářích, neboť začínáme opět stoupat a vrstevnice na mapě znovu hrozí potupným tlačením kol. Sklon je ale přijatelný a terén sjízdný, i když nás popravdě trochu opouštějí síly. Inu ruku na srdce, tréninku jsme letos opravdu moc nedali.

Stále se držíme červené TZ, která nás vede po široké lesní cestě. Tváří se sice jako rovina, avšak čísla na výškoměru stále přibývají a my se nemůžeme zbavit dojmu, že nám kdosi přitáhl ložiska v nábojích. Ty čtyři kilometry vedoucí po „vrstevnici“ se zdají nekonečné. Po krátkém sjezdu do Třeboce již pokračujeme po silnici do výchozího bodu našeho okruhu, obce Hředle, kde si v místní restauraci můžeme konečně vychutnat něco k snědku. Naše volba knedlíků se zelím a uzeným masem či vepřových výpečků sice není z hlediska sportovní výživy to nejlepší řešení, ale chutná to náramně. Však si také zasloužíme odměnu, výškoměr ukazuje takřka 1200 nastoupaných metrů, a to v těchto končinách opravdu nikdo z nás nečekal.

Tip na druhý den

Vzhledem k tomu, že tato oblast je poměrně rozsáhlá a projetý okruh se rozkládá od jejího středu směrem na západ, jako tip na druhý den se nabízí východní část. Za výchozí bod lze opět vybrat Hředle, kde se napojíme na červenou TZ. Ta nás severním směrem dovede do Loun a přes ně až do vesnice Peruc, kde také končí. Odtud je nutný přesun po silnici a částečně polními cestami do Panského Týnce. Tam začíná modrá TZ, po které lze dojet prakticky stále terénem zpátky takřka k výchozímu bodu okruhu. Jeho délka je přibližně 50 km.




Připravil: André Vebr
Foto: André Vebr

Fotogalerie

Část chmelnic podél naší trasy je stále udržována
Část chmelnic podél naší trasy je stále udržována
Již nefunkční opukový lom nedaleko vrcholu Džbán
Již nefunkční opukový lom nedaleko vrcholu Džbán
Klášterní kostel v Ročově
Klášterní kostel v Ročově