Na kole podél řeky Jizera

14.12.2022

Pramení v nadmořské výšce 900 m. n. m. pod Smrkem na polském území, zhruba po 2 km přitéká do Čech a pak až ke Kořenovu vytváří státní hranici. Od soutoku s Mumlavou tvoří její údolí předěl mezi Jizerskými horami a Krkonošemi. Největším přítokem Jizery je Kamenice a Desná. Jizera je pak pravým přítokem Labe, do kterého se vlévá nedaleko obce Kárané u Brandýsa nad Labem.

Po pečlivém plánování mapových podkladů toku Jizery vychází najevo, že ji lze zdolat za dva dny, takže je vhodná i na víkendový výlet.

V Kořenově, kde začínáme, zahajujeme na modré turistické značce, po níž jedeme asi kilometr na parkoviště Na Mýtě. Modrá celkem přesně kopíruje řeku. Vše začíná širší šotolinovou cestou, která se klikatí, neustále stoupá a klesá. Před rozcestím Na Planýrce se trochu vzdálí řece, tady měníme barvu značení z modré na zelenou a vracíme se kolmo dolů zpět k řece a podél ní až do Jablonce nad Jizerou. Máme za sebou zhruba hodinu a půl a 11 km. Hned ze začátku celé trasy jsme nadšení, tahle část byla naprosto dokonalá. Nebyla nouze o technické úseky, zajímavé přírodní scenérie a o výhledy, které při dobrém počasí musí být ještě stokrát zajímavější.

Jizera: trasa, praktické informace

Délka trasy: 160 km

Délka řeky: 157 říčních kilometrů

Směr jízdy: po proudu

Trasa: od parkoviště Na Mýtě po modré, pak zelenou do Jablonce nad Jizerou (11 km), po silnici přes Poniklou, Háje nad Jizerou do Semil, odtud červenou turistickou (TZ) značkou přes Železný Brod do Malé Skály, cyklistickou trasou č. 3 do Turnova a dále přes Příšovice, Svijany, Mnichovo Hradiště až do Bakova, dále po červené TZ do Benátek (přes Mladou Boleslav), po zelené TZ do Tuřic, po asfaltu k dálnici – těsně před ní uhnout na Skorkov a dál až do Káraného.

Charakter: zpočátku se střídají krátké prudké výjezdy a sjezdy v krásné krajině. Od Jablonce nad Jizerou vede cesta hodně po asfaltu a spíš po rovině. Až u Semil se vrací do terénu. Tady je to opět houpačka nahoru dolů. Před Železným Brodem trochu rovinka, pak je profil zase trochu kopcovitější. Od Malé Skály je cesta převážně rovinatá.

Doporučené mapy: zpočátku se střídají krátké prudké výjezdy a sjezdy v krásné krajině. Od Jablonce nad Jizerou vede cesta hodně po asfaltu a spíš po rovině. Až u Semil se vrací do terénu. Tady je to opět houpačka nahoru dolů. Před Železným Brodem trochu rovinka, pak je profil zase trochu kopcovitější. Od Malé Skály je cesta převážně rovinatá.

Ubytování:

Cykloservisy:

Turistické zajímavosti:

Fotogalerie

Železniční most před Mladou Boleslaví Železniční most před Mladou Boleslaví

Nístějka – zřícenina nedaleko po začátku trasy Nístějka – zřícenina nedaleko po začátku trasy

Jedno z údolí v Jizerských horách Jedno z údolí v Jizerských horách

Jdeme do finále – mostek přes Jizeru za Otradovicemi Jdeme do finále – mostek přes Jizeru za Otradovicemi

Další úsek se snažíme nalézt tak, aby bylo možno se dalo jet mimo silnici. Bohužel nás takový poměrně dlouhý úsek nemine. Jediným kladem alespoň zůstává, že silnice celkem přesně sleduje tok Jizery. Slabá útěcha. Asi po dvou hodinách asfaltové mánie dorážíme do Semil. První hodnocení: počáteční okouzlení Jizerou pomalu opadlo. Monotónní šlapání po asfaltu je ubíjející, i když silnice to byla pěkná a bez většího provozu. Ze Semil jedeme znovu znovu do terénu, a to po červené značce. Jen pozor – dalo by se zde pokračovat po tzv. Riegrově cestě, ale sem je vjezd cyklistům zakázán. Zvolili jsme proto objezd a na červenou se vrátili až o kousek dál. Dále není mapa nezbytná, stačí se držet červené značky až do Malé Skály. Vychutnáváme příjemnou cestu po asfaltu (je to jen krátký úsek, takže tato vložka nevadí) do Železného Brodu. Odtud asi čtyři kilometry po kamenité cestě na břehu (cca dva metry od řeky) než Jizeru na chvíli opustíme výletem do lesa směr Lišný nedaleko centra Malé Skály.

Z poklidného městečka, kde lze přespat v některém z mnoha penzionů, máme na výjezdu problém najít správnou cestu, podle mapy cyklotrasu č. 3. Instinktivně jedeme někudy k řece až narážíme na úzkou, málo udržovanou asfaltku. Po pár kilometrech jsme si jisti, že je to ona. Cesta vede přímo do Turnova. Na chvíli se spojí s červenou, pak se zelenou. Je dobré držet se jich přes Turnov, protože vás z něho dobře vyvedou. Za městem jedeme dál po cyklotrase, která je dobře značená, vede po polní cestě. Na jedné straně je řeka, na druhé pole, a hlavně úplná rovina. Dorážíme do Příšovic,přeno­cujeme v kempu.

Další den nasedáme na kola brzy ráno, aby jsme byli včas v Bakově, kde máme sraz s dalšími kamarády Čmeláky, kteří s námi dojedou až k soutoku. Nejdříve se musíme dát směrem na Svijany stále po cyklotrase č. 3 a pak se napojujeme na zelenou značku vedoucí do Mohelnice. Odtud je to jednoduché, stačí neztratit červenou značku až do Benátek. Kousek za Bakovem odbočujeme vlevo, na širokánskou louku. Tady pozor, značka je schovaná v hustém porostu. Po louce, asfaltu a pěšině kolem chatové oblasti, vesměs po klidné rovince, se dostáváme do Mladé Boleslavi. Červená značka nás vyvádí ven z města, na velmi příjemnou cestu po louce. Těžko pojmenovat, jestli jde o pěšinu nebo polní cestu, něco mezi, ale skvělé. Jediná nevýhoda je, že není úniku před sluncem, které docela nabírá na intenzitě. Proto celí vyprahlí končíme v hospodě U hřiště nedaleko Pískové Lhoty. Další část cesty do Benátek je okouzlující. Úzká pěšina se klikatí většinou v lese hned podél řeky. Lehké technické pasáže se dají prosvištět ve velké rychlosti, čím rychleji, tím jsou zážitky lepší. Dojíždíme až do Benátek, kde se dá také poměrně dobře najíst. Pokračovat dál je možné po zelené i po červené, ale vojenský odstín je, věřte nevěřte, lepší. Vede přes Kochánky do Tuřic. Pak nezbývá než pokračovat bez doprovodu značení kousek po asfaltu směrem k dálnici a těsně před ní uhnout vlevo na polní cestu, která vás dovede do Skorkova. Dál zase kousek po asfaltu a pak hned vlevo na červenou značku, po které se jede jen kousek k mostu přes řeku. Po břehu vede klidná a velmi pěkná cesta až ke zdymadlu. Tady se dá dobře koupat, a pak po příjemném osvěžení (pokud se zrovna nevydáte na cesty v chladných podzimních dnech) vás pěšina zavede na modrou značku vedoucí chatovou oblastí a dále přímo do Káraného. Nezbývá než doplnit tekutiny v nějaké z vyhlášených hospod a zakončit tak dobrodružné (aspoň místy) víkendové putování. Asi o kilometr dál se Jizera vlévá do Labe. K soutoku vede pěšina, je to jen kousek.

Po slavnostním zakončení se dá buď počkat na odvoz, nebo se vypravit proti proudu Labe do nedalekých Čelákovic. Odtud jezdí každou půlhodinku vlak do Prahy a z ní pak kamkoliv.

Fotogalerie

štítky:
Menu