Úvod » Trasy » Na kole podél řeky Bečva

Na kole podél řeky Bečva

Vzniká soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí, je levým přítokem řeky Moravy. Rožnovská Bečva pramení v Beskydech, po 30 říčních kilometrech se zprava vlévá do Bečvy. Bikové putování podél této řeky obnáší zhruba 50 km. Vsetínská Bečva pramení v Beskydech. Po 54 říčních kilometrech se zleva vlévá do Bečvy.

Ze svahů Beskyd, kde pramení Bečva, se spouští jedním údolím Bečva Rožnovská, druhým Vsetínská. Jejich soutokem vzniká Bečva bezpřívlastková, která se pak vlévá do Moravy.

Rožnovská Bečva

Za první jsme zvolili Rožnovskou Bečvu. Konečně začalo pravé léto a my vyjíždíme nezvykle proti jejímu proudu. Za Valašským Meziříčím bohužel tímto směrem není krajina bikingu milostiva. Pro nás to znamená poměrně často otravu ve formě jízdy po asfaltu. Jen v některých místech najdeme polní cesty podél řeky, jinde mám dojem, že mám mapu Marsu. Ani není moc na co koukat, jen před námi se zvedají první vrchy Beskyd. A také se objeví Rožnov, kde zavítáme do pověstného skanzenu. Z Rožnova musíme pokračovat dál po silnici, abychom se ale vyhnuli státní, jedeme po trase 6014 kopcem do Hutiska – Solanec, odkud sjedeme k řece a za Prostřední Bečvou už na hlavní tah musíme. V Horní Bečvě zastavíme u přehrady. Druhý den vyrazíme časně, bohužel nás čeká opět cesta po silnici – podél Bečvy vzhůru směrem k Bumbálce. Je to jedno z méně zajímavých putování z podél řek, naštěstí to ale platí jen o Bečvě Rožnovské. Opouštíme ji a stoupáme po silnici ke žluté značce, která nás dovede na Třeštík a k rozhledně Čarták.

Vsetínská Bečva

Od Čartáku jsme sjeli podle mapy k pramenu Vsetínské Bečvy skrytému mezi vzrostlými stromy pod dřevěnou stříškou mimo značenou cestu. Odtud by měla vést pohodová cesta dolů do údolí nad Karlovicemi. No cest je zde hodně, ale najít tu pravou? Nemožné! Řídíme se spíš instinktem, občas kola vedeme, občas vedou ona nás, sem tam je to jízda na hraně, ale vyjedeme skutečně tam, kde jsme chtěli, s Vsetínskou Bečvou po boku.

Bečva: trasa, praktické informace

Délka trasy:
220 km

Délka řeky:
161 říčních kilometrů

Směr jízdy:
po proudu

Trasa:
z Valašského Meziříčí po silnici a místy polních cestách, za Rožnovem silnice cyklotrasa 6014, z Prostřední Bečvy silnice, následně po žluté a neznačenou cestou k pramenu Vsetínské Bečvy a do údolí ke Karlovicím, dále cyklotrasy 6020 a 472 (červená) do Vsetína, odtud červená cyklotrasa 501 do Valašského Meziříčí a až k soutoku Bečvy a Moravy těsně podél břehu řeky, někde po značených cyklostezkách, většinou ale uvedených jen v mapě.

Charakter:
Rožnovská Bečva – vyloženě jednoduchá trasa, z velké části vede po asfaltu, vhodná pro krosové kolo. Zbytek cesty s malými výškovými rozdíly, od asfaltu po prašné pěšiny a úzké stezky.

Doporučené mapy:
ShoCart č. 150 – Moravská Brána, č. 153 – Javorníky, č. 154 – Moravskoslezské Beskydy (1:75 000)

Ubytování:

Cykloservisy:

  • Přerov: MiKo cycles (www.miko-cycles.cz)
  • Rožnov pod Radhoštěm: Petyša Sport (tel. 571 626 103)
  • Vsetín: Planet Bikes (tel. 604 403 514)
  • Valašské Meziříčí: RK Cyklos (www.rkcyklos.com)

Turistické zajímavosti:

Fotogalerie

Most na soutoku Moravy a Bečvy.
Most na soutoku Moravy a Bečvy.

Bečva ve Valašském Meziříčí.
Bečva ve Valašském Meziříčí.

Kaple ve Velkých Karlovicích.
Kaple ve Velkých Karlovicích.

Skanzen Mlýnská dolina v Rožnově.
Skanzen Mlýnská dolina v Rožnově.

Tohle bylo mnohem lepší než včera a ještě bude! Napojíme se na cyklotrasu 6020, která vede zpočátku hlavně po silnici. Využijeme občerstvení v hospůdce U Románků v Léskové a míříme dál, teď to jede rychle a slunce nám pálí do zad. Přes Karlovice ještě musíme po silnici, pak už ale červená cyklotrasa 472, bohužel hůř značená, zamíří i mimo ni. Je na co koukat, kolem jsou čarokrásné svahy Beskyd, mnohde rázovité místní stavby a po našem boku mohutní tok dnešní řeky. Za Novým Hrozenkovem se trasa prakticky definitivně odpojí od silnice a jedeme po polních cestách, což se nám líbí. Objeví se pole jako z první republiky, poseté snopy a panáky slámy. Pro našince skoro zapomenutý pohled. Samozřejmě také občas nechybí nějaký ten zajímavý most, jak už ke každému sjíždění řeky patří.

Před námi se objeví Vsetín. Mineme podivný železniční most, na kterém jaksi chybí koleje. Zhlédneme panelový dům po levici – místní ghetto, takřka v centru – a pokračujeme pod most dál podél řeky. Napojujeme se na cykloturistickou červenou značku 501. Většinou jedeme mimo silnice, což je příjemné překvapení, obávali jsme se opaku. Cesta nás vede ještě ve Vsetíně na druhou stranu řeky a brzo opustíme město, za nímž se trasa místy poměrně dost odchýlí od řeky, ale odměnou nám je příjemný terén mimo silniční tahy. Projedeme lesíkem a pak míříme mezi louky. Po špatně vyasfaltované cestě jedeme dál podél vody, povrch se zlepšuje a značená trasa nás dovede až do Valašského Meziříčí. Kruh se uzavřel a první dvě kapitoly s názvem Bečva máme za sebou!

Bečva

Na kraji Valašského Meziříčí se na mostě přes Vsetínskou Bečvu rozhodujeme, kudy vyrazit, značená cesta vede přes město. To se nám nechce, když po obou březích vedou pěkné cesty. Volíme bohužel tu vlevo. Je to asfaltová silnice, která se ale o kus dál změní v polní cestu a pak v pěšinu. Už začínáme tušit cosi nekalého a vzduch páchne čertovinou (nebo žabinou po vodníku Česílkovi?), když se pěšina změní v neznatelnou stezku mezi kopřivami a najednou máme před sebou hluboké koryto potůčku ústícího do Bečvy. Ani nemáme čas registrovat na protějším břehu přitékající Rožnovskou Bečvu a místo toho pracně překonáváme koryto potůčku. Jenže za ním stezka skoro mizí a my místo návratu velíme: „Ni kroku zpátky, vpřed!“

To ale moc nejde. V obrovských šutrech vláčíme kola a nakonec to vzdáváme. Je to v místě, kde na řece jsou značky vodního slalomu. Její tok je v jednom místě přehrazen betonovou hrází s propustí, kterou proudí pěnící voda. Ale pár centimetrů nad zpěněnou hladinou je položeno mezi břehy prkno. Naděje! No co vykládat. Ač se nám moc nechce, nakonec se rozhodneme přejít po prkně a nevracet se. Konečně vím, jak bylo odsouzencům na prkně pirátských lodí! Na druhém břehu pokračujeme po stezce, která se později změní v dost úzkou pěšinu, ale už bez větších překvapení se prodereme na silnici u jakési továrny.

Chvíli hledáme alternativu k malé asfaltce, ale marně, pokračujeme proto po ní po trase 501. Za křižovatkou se stav silnice zhorší, objeví se značka slepá silnice, ale my, statečně spoléhajíce na mapu, šlapeme dál. Máme jet po cyklotrase Bečva, která je zakreslena v mapě. Ale bohužel skutečně jen v mapě, v terénu není jediná značka! Naštěstí ale v místech, kde má být cyklostezka, je polní cesta, a tak příjemným terénem pokračujeme s náspem železnice po pravici pohodlně dál. Počasí je příjemné a dá se jet prakticky v krátkých rukávech. Začínáme mít hlad. Jenže hospoda Jachta je sezonní a teď mají zavřeno. Po konzultaci s mapou se rozhodujeme nikam nevracet, protože o vesnici dál je značena další hospoda a hned poté ještě několik. Rozhodneme se jet dál terénem a ne po silnici. Cyklotrasa samozřejmě ani dál v terénu značená není, ale my našli cestu, která se zdá být tou pravou. Motáme se mezi rybníky, rostlinstvo kolem nás houstne a houstne. Po levici máme Bečvu, už pořádně širokou, kolem hustý, skoro lužní les. Ale za zatáčkou končí cesta! Marně hledáme, kudy dál, všude kopřivy a křoví. Nezbývá, než se kus vrátit. Využijeme cesty, která odbočí po hrázi mezi rybníky, a jedeme směrem k silnici, za rybníkem zahneme doleva a snažíme se opět najít ztracenou trasu. Mihneme se kolem nějakého rybáře, pak se ale cesta zúží a je z ní jen stezka, promotáme se mezi stromy a stojíme jen deset metrů od místa, kde jsme se před chvíli obraceli. Předtím jsme si ale této stezky nevšimnuli. Vracíme se tedy znovu, opět okolo rybáře, který nás překvapeně sleduje a radí nám.

Úspěšně přejedeme koleje a za nimi zahneme vlevo po polní cestě. U Kačeny máme trošku obavy, jak překonáme Bečvu, ale přes její boční rameno i přes hlavní tok vedou mosty. Konečně jsme na druhé straně. Projedeme kolem Kamence a pokračujeme do kopce šilhaje hlady. Ale hospoda ve Skaličce je také zavřená, a tak po trase s číslem 5 sjedeme k motorestu Vápenka, kde se konečně, i když nijak moc dobře, najíme a pak společně odjíždíme krásnou pěšinou po pravém břehu Bečvy do Teplic. Po pěšinách a chodnících projedeme Teplice, jen se přesuneme na levý břeh. Podle mapy tam má vést cyklostezka, asfaltová cesta se mění v polní, po které rychle a bez problémů jedeme až pod Helfštýn. Napojíme se na červenou značku, mineme Lipník a pak pokračujeme po cyklostezce po pravém břehu. Některé úseky jsou luxusní s kvalitním asfaltem, jiné klasické polní cesty, které se nám líbí mnohem víc. Jedeme po pravém, pak po levém a nakonec zase po pravém břehu, ne všude je cyklostezka značena, někde je jinde než v mapě, ale do Přerova se dá jet dobře. Před ním je to spíše stezka než cesta. V městě přejedeme opět nalevo a o kus dál zpět. Snažíme se jet pořád podél vody. A jde to, stále tudy vede cesta nebo pěšina.

Za Přerovem se chvíli dereme hustým houštím, ale naštěstí tentokráte úspěšně, opět se dostaneme na polní cestu, která nás spolehlivě a v souladu s mapou vede už dosti nekonečnými rovinami na silnici u Troubek. Překonáme most a po rozbité asfaltce a nakonec i pěšině dorazíme k soutoku, který nás trošku zklame – obě řeky, zvlášť pak Morava, vypadají nějak nedomrle. A to je skoro konec.

Původně jsme se domnívali, že na vlak sedneme v Tovačově. Bohužel až tam zjistíme, to asi nedopadne. Nádraží sice po chvíli nalezneme, ale jsou to jen opuštěné budovy – vlak, minimálně osobní, sem jel naposledy asi za císaře pána. Nezbývá, než jet do Kojetína a odtud vlakem přímo do Brna.




Fotogalerie