Úvod » Trasy » Hracholuská přehrada

Hracholuská přehrada

Letošní Velo camp (informace o něm najdete i v tomto čísle), akce plná ježdění a dalších nevšedních zážitků, se odehraje v okolí Hracholuské přehrady. Ze stejné lokality jsme proto pro vás tentokrát vybrali tip na okruh domácími luhy a háji – jako malou ochutnávku.

Pohled do mapy člověku vtiskne grimasu údivu. Při spatření tohoto kusu země z výšin se nemůžeme nezeptat a nepřestat se divit, co to je mezi vrstevnicemi za kroutící se anakondu zakousnutou do okolního svažitého terénu podobou přehradní hráze. Otisk obrovitého hada v bahně tak jakoby zůstal pro generace pasáčků fosilní vrásou, jež se v jednom místě viditelně rozšiřuje. I ona kdysi musela cosi pozřít, aby mohla vyrůst do gigantických rozměrů a vtisknout své tělo do půdní masy. Tak by se dalo vyprávět o zrození přehrady jménem Hracholusky dlouho, opřádat ji bájemi a vymýšlet jakékoliv historky pro potěchu.

Lidská ruka vytvořila přinejmenším zajímavou vodní plochu, řeka Mže se rozlila do šíře a mohla dát mimo jiné vzniku množství chatek rekreantů toužících po klidu a koupání, chytání ryb. Bikeři zas mohou využít stezek bez značení, proplétat se mezi kmeny a hledat cestu pro svůj švih. Západně položené královské město Stříbro svým historickým prahem rozjasňuje letité prameny vědění o dolování, získávání privilegií, obléhání kališníky i křižáky. Zdejší místo poskytuje možnost rozpoutat v mysli vlnu představivosti protkanou zájmem nejen prozkoumat město, ale i vydat se za poznáním o kus dál, za jeho hranici.

Detaily trasy a info o oblasti

Hracholuská přehrada

Délka okruhu:
48 km

Celkové stoupání:
746 m


obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika:
převážně asfaltový povrch silnic s vložkami lesních cest hracholuských lesů

Turistické zajímavosti:
lodní doprava Hracholuské nádrže, historické Stříbro, gotický hrad Buben

Servisy a cykloprodejny:
Stříbro, J&K Cykloservex, tel. 374 623 797

Kdy vyrazit:
na začátku léta je ideální čas pro zvolení tohoto okruhu, čistá voda v přehradě poskytne tělům cyklistů to pravé osvěžení

Restaurace a ubytování:
Stříbro, Gastro Zlatý Kalich, Masarykovo náměstí 15, Miloslav Zeman – Penzion Avena, Benešova 203

Fotogalerie

Vybrat vhodné značení pro posun blíže k přilehlé vodní ploše není složité, vždyť z tohoto místa vede nejpříhodnějším směrem pouze modrá barva turistické značky, přivádějící nás k samotnému počátku vzniku přehradní nádrže. Opisujeme trasu železnice, kdy souběžně řeka Mže přivádí svůj tok do vodní zásobárny. Obec Vranov prostá lesů, avšak plná chatek usedlíků či víkendových trampů, nás vpouští k břehu nádrže a my pohledem k Butovu máme možnost přehlédnout vodní hladinu. Zde se můžeme v průběhu roku brzy setkat s častým kvetením nádrže, které leckdy postupuje velmi rychle směrem k hrázi.

Odkláníme kola na jih, lesy houstnou a železnici opouštíme natrvalo u mohyl. Pár smyček v lesích kolem Černého rybníka a vrchu Flaška (507 m n. m.) nás vede do polí a dále na silnici do Pňovan. Silnicí přes Jeznou a Novou Jeznou se dostáváme do Plešnice, kde na nás čeká pohoštění. Hospůdka s posezením venku v krytém přístřešku se hodí při nevlídném počasí a pohled do rybníčku na zahradě zdejšího stavení přispívá k útulnému dojmu. Odtud již jen přes koleje dále po značce až k místnímu historickému milníku.

Zřícenina hradu zarostlá v hustém stromoví svou dávnou a temnou historii zjevuje za noční luny visící na mlhavém nebi. Tehdy poutník za šera a následné černé tmy těžko hledá cestu pro svou pouť. Výmoly se plní pískotem myšího smíchu a šustotem nízce letících netopýrů… Tak takhle by mohla vypadat cesta k hradu Buben za tmy, my však se rozjasněným dnem po přejezdu mělkého brodu ocitáme před zbytky hradních stěn obrostlými křovinami držícími se na zbytcích valů. Gotická stavba (nyní již jen její torzo) ční na zvýšeném skalním ostrohu břehu Mže již pravděpodobně od roku 1333 a své jméno zdědila dle pověsti o vítání hostů ne zvukem z fanfár, jak tomu kdysi bylo zvykem, ale dunivým zvukem bubnů. V každém případě zde však kdysi sídlil Heřman z Bubnu a z téhož času se poprvé začíná objevovat zmínka o této stavbě v dávných písemnostech.

Po krátké revitalizaci svalové hmoty zajíždíme po zelené značce na druhý břeh řeky po lávce, jež nám dává na svém konci jedinečnou možnost spatřit funkční pohyblivé mlýnské kolo na vodní pohon. Pokračujeme vlevo porostem lesů proti proudu po zelené značce až k přehradní nádrži Hracholusky a jejímu „špuntu“. Zdejší sypaná hráz je dlouhá 270 metrů, její šířka je pět metrů a výška dvacet šest metrů. Projít se po ní nedá, avšak za ní je malý most, kterým se přece jen lze dostat na levý břeh Mže. Zajíždíme i k němu a prohlížíme si hráz ze spodní perspektivy. Úběžníky rozprostírají své konce vysoko nad linií našich očí, kaskáda hráze k nám padá skoky zatravněné stěny odrážející se ve vodě vytékající z přepadu.

Cesta zpět k Bubnu je krátkým zopakováním trasy s vychutnáním opačného směru cesty. Za hradním komplexem se dále ubíráme po zelené značce. Vede na svahu vodního toku a tak místy povrch také odpovídá její přírodní dobrodružnosti. Pokud se chytře vyhneme všem nastraženým léčkám živelné cesty, vyloupneme se v Bdeněvsi, která pokračuje téměř napojenou zástavbou do Kozolup. Zde se chytneme modrého značení, která nás katapultuje na silnici podél potoku Myslinka.

Projíždíme zajímavým železničním tunelem a počínáme šlapat útulným údolím s mírně stoupající rovinnou silnicí. Zde je jasná ukázka toho, že i asfalt se dokáže vinout zajímavým exteriérem a ačkoliv se jedná o silnici využívanou převážně motoristy, dokáže zapůsobit i na bikerské srdce.

V Myslince odbočujeme vpravo na modrou značku, jinak bychom pokračovali nevyhnutelným stoupákem. Avšak důvod odbočení není něčemu se vyhýbat, bát se šlápnutí do pedálů. To jen zachce se bikerovi trošku se osmělit projezdem dvou potůčků a lomenicí v lesích. Vyjíždíme u Čtyř sudů. Ne že by zde stály nějaké sudové nádoby připravené ukrýt před našimi zraky tekutou pochutinu – najdete tu pohostinství s nabídkou něčeho dobrého k snědku a povzbuzení těla.

Následné nasednutí s plným žaludkem nemusí v terénu v člověku vyvolat zrovna ty nejlepší pocity, a tak volíme další trasu cesty pouze po silnici. Zalehnutím za řídítka vytváříme z kola a jezdce dynamický posed rovnající proudy protivanoucího větru do ustálenějších průběhů. Odpor je nastaven na minimální dosažitelnou mez, žaludek se uklidňuje a dech opět svou kadencí rovná se parnímu stroji. V Ulicích si zvykáme na přímočarost silnice a Sulislav nás pomalu vede k vysilujícímu finiši. Vidíme již Sytenský rybník po pravé straně, projíždíme Sytnem a poslední mírné esíčko silničního proudu nás vynáší zpět ve Stříbře. Nyní už stačí jen přejet most na druhý břeh Mže a centrum nás spolu s odpoledním světlem uvítá vřelou náručí urbanisticky rozesmáté tváře.

Tip na druhý den

Ze Stříbra pojedeme po modré TZ přes řeku Mži na jih, kde se na rozcestí odkloníme odbočkou do Kladrub. Z nich opět jižně přes dálnici D5 a po 500 metrech vpravo na zelenou. Podél řeky Úhlavky projedeme dlouhý úsek až do Prostiboři. Silnicí do Starého Sedla a Boječnice pokračujeme přímo do Boru. Odtud si nás chytne zelená TZ průjezdem Malkovického lesa, opět budeme křižovat D5 směrem do Svojšína. Z této obce po ČTZ do Otročína a pak i na stejnojmenný hrádek. Posledními kilometry můžeme od hrádku rozhodnout, zda se vrátit po silnici přímo do Stříbra, či pokračovat po červené podél Mže a prozkoumat zákony gravitace. Délka okruhu je zhruba 55 km.

Text a foto: Vít Pazderka