Čelákovicko, Polabí

Já to sice vidím naopak, rád vyjedu někam do kopců, protože u nás je opravdu skoro samá rovina, zato jsou zde ale krásné smíšené lesy. Začátek mé oblíbené trasy je v Čelákovicích, kde je mimo jiné také možné zajít do muzea v Tvrzi. Pokud přijedete vlakem (třeba z Prahy je to slabá půlhodinka), přímo u nádraží se můžete napojit na zelenou turistickou značku, která nás provede městem až k železničnímu mostu. Ten je sice cyklistům a pěšákům zapovězený, nás to ale nemusí trápit, protože dál pokračujeme po levém břehu Labe úzkou a klikatící se pěšinou.

Uháníme nejdříve podél nové vilové čtvrti, tenisových kurtů a dále už jen polabskou alejí směrem na Přerov nad Labem. Tady se nabízí zastávka v soukromém muzeu historických bicyklů a motorek – místní expozice čítá více jak 60 jízdních kol a 50 motocyklů s řadou unikátů. V Přerově je také skanzen staré lidové architektury a řemesel.

Trochu jsme se vzdálili od řeky, ale stále stejná barva značky nás k ní zase vrátí zpět. Projedeme kolem prvního zdymadla (dnes o ně nebude po cestě nouze) a pokračujeme přímo k nově zbudovanému mostu přes Labe vedoucího do Lysé nad Labem. Okolo mostu ale jen projíždíme, stále se držíme řeky a v létě možná trochu zarostlým, ale pěkným singltrekem uháníme směrem na Kersko. Že vám název něco připomíná? Máte pravdu, právě zde byl natáčen film Slavnosti sněženek – tady zemřel divoký kanec, aby se stal předmětem boje dvou mysliveckých partiček o šípkovou omáčku nebo knedlík a zelí, zde příslušník SNB čelil řízení kola pod vlivem alkoholu demontováním ventilků z duší a jejich zahozením. Místní pramen ale přímo vybízí napít se nealko vody ze zurčícího vývěru. Pozor ale na železitou pachuť a případně možné střevní problémy. Nám to problém nečiní, a tak se nejen příjemně občerstvujeme – naše ventilky navíc zůstávají v kolech a my můžeme vyrazit bez problémů dále.

Čeká nás první změna barvy značení, protože vybíráme červenou a míříme si to na jezero Sadská. Jedná se o zatopený pískovcový lom s poměrně čistou vodou, v létě vyhledávané místo nejen běžnými rekreanty, ale také ortodoxními nudisty, jejichž oblíbenými místy turistická značka vede. Dnes je naše skóre nula viděných naháčů, jindy býváme úspěšnější. Po obkroužení jezera pokračujeme borovým lesem se sypkým a místy hlubokým písečným podkladem, který dokonale prověří techniku každého jezdce.

Provoněný les nás vede k písečnému přesypu u Píst, hlavnímu cíli naší trasy. Je to jedna z posledních dochovaných dun ve středním Polabí, přezdívá se jí česká poušť a její rozloha činí 3698 ha. Je to prostě opravdu obrovská hromada jemného písku uprostřed borových lesů.

Červená značka pokračuje až do Nymburka, kde také přejedeme řeku. Pro ty, kdo mají velký hlad, mám malé doporučení – podél řeky si lze z trasy odskočit do lázeňského města Poděbrady. Tam a zpět je to deset kilometrů, odměnou za trochu úsilí navíc je spousta příležitostí, jak se dobře najíst, a ještě možnost udělat si prohlídku lázeňského parku. S plnými žaludky pak můžeme bez obav, že narazíme na kopec, v němž se čerstvě pozřený oběd bude ozývat, vyrazit zpět podél druhého břehu Labe směrem na Ostrou. Nejprve nás vede asfaltová víceúčelová komunikace, ta se však za městem mění v úzkou pěšinu a později v širokou šotolinovou cestu. Cesta protíná starý, již nefunkční přístav, kde si rádi dávají dostaveníčko paintbalisté. Když fouká vítr, dokáže pěkně znepříjemnit nebo naopak usnadnit cestu zpět, jede se totiž převážně v otevřeném terénu.

V Ostré, kde se nachází kemp s přírodním jezem, se dá ještě ve vesnici navštívit Botanikus, sídlo známé firmy, která vyrábí a prodává přírodní produkty. Po návratu zpět, tentokrát na žlutou značku, nás čeká krátký, ale výživný singltrek vedoucí zpět k řece. Po Labské cyklotrase pokračujeme z části polními cestami do obce Byšičky. Nedaleko jsou přírodní rezervace Hrbáčovy tůně. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů odvedením labské vody do nového koryta. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším dubo-jilmovým lužním lesem. Z obce jedeme po naučné stezce k nově zrekonstruovanému poutnímu místu sv. Václav. Kdo toho už má dost, může se vrátit na start do Čelákovic – jsou to pouhé čtyři kilometry.

V opačném případě pokračujeme po červené značce střídavě úzkou a širší lesní cestou převážně v lesích až do obce Káraný, která leží na řece Jizeře. Tady rozhodně přibrzděte u vyhlášené hospůdky U Ferusů, nejen kuchyně je tu výtečná. Za Jizerou se napojíme na modrou a prokličkujeme po ní až do Staré Boleslavi. Projíždíme nedaleko vyhlášeného atletického stadiónu v Houšťce, kde trénovalo mnoho předních českých atletů. Cesta nás vyvrhne přímo u mostu přes řeku do Brandýsa nad Labem. Po jeho přejetí hned odbočíme vlevo a pak pokračujeme pořád těsně podél řeky až do Čelákovic.

Tip na druhý den

Další odpočinkový okruh začíná opět v Čelákovicích. Podél Labe dojedeme po již známé cestě do Staré Boleslavi. Zde přejedeme řeku a hned za ní zatočíme doleva na cyklotrasu, která nás povede kolem Proboštských jezer až do Křenku. Po napojení na červenou turistickou značku (TZ) dojedeme k jezeru Lhota (vyhlášené místo ke koupání v čisté vodě) a dále na Hlavenec. Až dosud vede trasa po rovině, v Hlavenci se nachází jeden z mála kopců, krátký, ale výživný. Lesní úsek nás vyvede na krátký přejezd silnice vedoucí přes dálnici, abychom za chvíli opět zapluli do provoněného lesa. Dále pokračujeme až do Sojovic (obec s možností občerstvení), kousek za vesnicí přejedeme na žlutou TZ, která nás nejprve podél reky Jizery a pak po širokých lesních cestách dovede zpět do Čelákovic. Okruh má přibližně 35 km.

Text a foto: Miroslav Šup