Úvod » Trasy » Berounsko

Berounsko

Za léta ježdění na kole jsme s Edou projeli hodně tras na Berounsku, tentokrát jsme se rozhodli jejich kousky propojit v jedinou zajímavou mozaiku a  přibrali k pokusu kamaráda, který tu nikdy nebyl. Kdo očekává rozhledy do dalekého okolí, bude zklamán, zde si jich až na pár výjimek moc neužije. Na druhou stranu se ale projíždí čtyřmi malebnými údolími. Tuto cestu je možno absolvovat prakticky během celého roku a  vždy bude jiná.

Vzhledem k poloze našich domovů začínáme okruh na žluté turistické značce v Drahelčicích, kousek za obcí Rudná. Cesta pro zásobování nedalekých objektů se po chvíli změní na polní a při vjezdu do lesa už jedeme po úzké pěšině směřující dolů do údolí. V něm se nachází obec Nenačovice, kde je možné navštívit zdejší malou sklářskou huť nebo se hned na začátku najíst. Po červené značce se loukou přesunujeme do Chrustenic, ještě před tím ale míjíme autokemp s příjemným přírodním koupalištěm. V Chrustenicích bereme za průvodce modrou barvu značení, která nás vítá dnešním prvním větším stoupáním. To v podstatě vede až do Lhotky u Berouna, je dlouhé asi pět kilometrů, ale jedná se o příjemnou šotolinovou cestu lesem.

Ve Lhotce opět střídáme barvy, tentokrát se držíme žluté značky procházející mezi kopci Plešivec a Malý Plešivec do obce Hýskov. Vzhledem k tomu, že tento úsek pro nás představuje jeden z nejvíce projetých, zkoušíme pro změnu variantu sjezdu – dojet po červené (na tu se napojujeme za rozcestníkem U Lizu) do Železné, kde máme v úmyslu napojit se na cyklotrasu značenou v mapě. Ze Železné by měla cesta vést do Hýskova Farskou roklí, ovšem zde po nějakém značení není ani stopy, proto se řídíme instinktem.

Detaily trasy a info o oblasti

Berounsko

Délka okruhu:
zhruba 80 km


obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika:
kopcovitý, středně obtížný terén s převládajícími lesními cestami

Mapa:
ShoCart č. 16 Křivoklátsko, Rakovník, Karlštejn (1:50 000), atlas ShoCart – strany 200, 201, 202 (1:50 000)

Turistické zajímavost:
celé okolí Berouna, sklárna v Nenačovicích, zámek a sklárna v Nižboru, hrádek Červený Újezd

Servisy a cykloprodejny:
Kola Šírer, Beroun (tel. 311 621355), Bike Tuning – Zdeněk Chalupa, Rudná (tel. 728 761 451)

Kdy vyrazit:
ideální období je od jara do podzimu, ve výjimečných případech je možno tento okruh absolvovat I v zimě

Ubytování:
autocamp Plešivec, Beroun (tel. 311 624 577), caravan camp Valek, Chrustenice (tel. 311 672 147) – možnost koupání, Pension Irena, Unhošť (tel. 312 698 167)

Restaurace a kavárny:
Rudná, Nenačovice, Chrustenice, Hýskov, Nižbor, Žloukovice, Chyňava, Unhošť, Červený Újezd, Ptice, Úhonice

Fotogalerie

Chatová osada Batalion
Chatová osada Batalion

Do výbavy této studánky patří i keramický hrneček
Do výbavy této studánky patří i keramický hrneček

Průjezd brodu pod Nižborem
Průjezd brodu pod Nižborem

Hrádek Červený Újezd
Hrádek Červený Újezd

Charakter cest je na celé trase takřka stejný
Charakter cest je na celé trase takřka stejný

Po chvíli se noříme do lesa a pěšinou vedoucí mírně z kopce jedeme jakousi roklí. Je to krásný trail, skoro by se dalo říci dokonalý, ovšem dlouhý asi jen 300 metrů. Poté cesta mizí a my se ocitáme napůl v potoce, napůl v rašeliništi. Zmítáme se přes padlé stromy a aby toho nebylo málo, komáři si na nás dávají doslova hostinu. Byl jsem vyhlášen za mistra slepých uliček a zbytek (ne)cesty dolů do údolí, odehrávající se v podobném rytmu, si již vybavujeme jen matně. Takže pro příště – stále se držet žluté TZ končící výživným sjezdem, který ale lze označit za sjízdný. Ocitáme se v obci Hýskov, známé především jako rodiště spisovatele Františka Nepila. Vzhledem k tomu, že den se začíná přehupovat do své druhé poloviny, usedáme na zahrádku malé restaurace Na staré huti s vidinou jídla. Bohužel, s tak tristní obsluhou jsme se již dlouho nesetkali. Doporučujeme zvolit raději jiné zařízení nebo počkat do následující obce Nižbor. Do té je možno dojet přímo po silnici, nebo zhruba na půli cesty přejít přes lávku na pravý břeh Berounky do Stradonic a odtud pokračovat po úzké silnici s takřka nulovým provozem až do Nižboru. Pokoušíme se projet po pěšině podél vody, avšak ta se nám ztrácí v nové zástavbě luxusních vil. V Nižboru kromě kvalitnějšího občerstvení najdete také kulturní památku v podobě nově zrekonstruovaného zámku a stejně tak jako v Chrustenicích je i zde možnost návštěvy sklárny.

Po mírně frekventované (a slepé) silnici jedeme do Žloukovic, kde přejíždíme železniční most, a po druhém břehu Berounky se zahrádkářkou kolonií vracíme zpět do Nižbora. Tato cesta není nijak barevně značena, my jsme ji ale našli lehce podle igelitových fáborů vyznačující trasu maratonu, který zde před nějakým časem probíhal – to pro pořadatele není zrovna dobrá vizitka! Chvíli se držíme železniční tratě, kterou zanedlouho podjíždíme tunelem. Následuje mělký brod a když se po levé ruce objeví malé vodní nádrže, odbočujeme u cedule ochranné vodní pásmo vpravo na úzkou pěšinu. Ta začíná prudce stoupat až do horní části Nižbora k hlavní silnici. Je ale také možné stále pokračovat po této cestě, podjet hlavní silnici vedoucí na Běleč a stoupat údolím směrem ke zřícenině hradu Jinčov, dále jet podél potoka Benešák, pak po silnici k Chyňavské myslivně a odtud po červené značce do Chyňavy.

My po krátkém, zato výživném výjezdu jen překřížíme hlavní silnici a držíme se lesní cesty, ze které se po chvíli napojíme na modrou značku. Stoupání je to zpočátku mírné, po chvíli však trochu přiostří. Těsně před vrcholem je po levé straně malá zastřešená studánka, kde se občerstvujeme. Kousek před obcí ještě, dnes již poněkolikáté, měníme barvu značky na červenou a míříme do Chyňavy. Ta žádné kulturní vyžití nenabízí, pokračujeme proto dále obcí až na začátek žlutého značení. Projíždíme Libečovem a napojujeme se na zelenou, po které padáme sjezdem Zabitou roklí do údolí Loděnického potoka. Tomuto sjezdu je třeba věnovat zvýšenou pozornost, protože svým nepříliš prudkým sklonem a šířkou cesty přímo vybízí ke snaze o dosažení co nejvyšší rychlosti, avšak často se zde vyskytují jak turisté, tak i jezdci na koních, a setkání s nimi v některé z četných zatáček, které ve větších rychlostech pěkně „utahují“, není nic příjemného pro žádnou zúčastněnou stranu.

Pod sjezdem stáčíme kola vlevo na červené značení a jedeme přes Dolní Podkozí až k Markovu Mlýnu. Ještě ale před tím projíždíme malebnou osadou Batalion. U Markova Mlýna prudce odbočujeme vpravo do kopce na modrou TZ a začínáme pomalu stoupat k Unhošti, přičemž míjíme ještě několik mlýnů. Je všední den, a tak je tu takřka liduprázdno, jiné je to ovšem o víkendech. Konečně přijíždíme do města Unhošť, které je také považováno za pomyslnou vstupní bránu do Křivoklátských lesů. Tu ale dneska necháváme s klidem zavřenou za našimi zády. Cesta nás „vyplivne“ u velkého rybníka V lukách, který objíždíme zprava. Po průjezdu krajními částmi města vyjíždíme na hlavní silnici vedoucí do Červeného Újezdu. Zde se nachází stejnojmenný hrad, který sice není žádnou kulturní památkou, protože byl postaven zcela nedávno, ale váže se k němu jedna historka. Ta praví, že poté, co byl jednomu movitému podnikateli zcela logicky zamítnut prodej hradu Křivoklát, rozhodl se, že si natruc postaví hrad svůj. A tak se také stalo. Třeba bude i tento jednou patřit k uznávaným památkám. Zatím je toto místo dějištěm různých kulturních akcí. Náš okruh se pomalu uzavírá a my již po silnici pokračujeme přes Ptice a Úhonice do výchozího bodu – Drahelčic – a odtud zpět domů.

Tip na druhý den

Při delším pobytu můžete navštívit některou z lokalit buď Berounska, Karlštejnska či Křivoklátska, výběr tras je zde opravdu pestrý. Na druhý den doporučujeme například vyrazit z Berouna okolo nemocnice po červené TZ do Karlštejna, odtud pokračovat po zelené TZ přes Běleč, Liteň, Vinařice do Tobolky, dále po žluté TZ do Koněprus a opět po zelené sjezdem do Berouna. Cestou můžete mimo jiné navštívit jeskyně. Délka okruhu je zhruba 40 km.




Připravil: André Vebr
Foto: Eda Pinkava a autor