Úvod » Trasy » Benešovská pahorkatina

Benešovská pahorkatina

Udusaná země zimního období hladu se zemědělskými stroji zvolna nadechuje, zkypřený povrch dává možnost probuzení života, pole se zelenají a nahodilá síť cest mezi pozemky začíná pomalu nést více a více otisků pneumatik ekologických strojů sloužících k dopravě za poznáním, požitky a dobrodružstvím – našich kol. V rytmu pahorkatin se vlníme z Rožmitálu pod Třemšínem cestami na východ.

Na křídlech orla
Vydejme se cestou zpátky v čase, kdy město Příbram, náš startovní bod pro první okruh, nebylo možno spatřit v současné podobě. Ten pohled by pro nás mohl být začátkem pochopení zdejšího místa, které svou historii psalo úsilím a drsnou prací obyvatel v dolech, temných štolách rodících na povrch zářivý kov – stříbro. Kdysi chlouba habsburské monarchie třímající prvenství v produkci cenných surovin se v onom čase rozrůstala spíše živelně postavenými domky chudých horníků, jež přinášeli z útrob země i železo. Po staletích jsme tu ale teď my a pro změnu s sebou přinášíme umně svařený hliník do technicky spoutané geometrie skrývající v sobě výbušnost a dynamiku pohybu.

Silová prověrka kopcem Strážný (559 m n. m.) zanechává první zaschlý pot na kůži a definitivně nám vtiskne do mysli fakt, že nyní již nejsme jen prostředky omezení chodci na dvou nohách, ale katapultované střely schopné svůj pohyb v mnohém urychlit, nejlépe pak následným sjezdem. Lačně nažhavené svalstvo máme možnost opět formovat do nekončících cyklů stažení a uvolnění v Bukové u Příbrami.

Detaily trasy a info o oblasti

Benešovská pahorkatina

Nachází se ve středních Čechách, rozprostírá se po pravém i levém břehu Vltavy. Svou větší částí se rozpíná na levém břehu, jihovýchodním směrem od brdských lesů, v teritoriích měst Příbram a Březnice. Přírodní předěl Benešovské pahorkatiny tvoří svažité údolí Vltavy. Rozlohou přes 2400 km2 a svým nejvyšším vrcholem pojmenovaným Stráž (638 m n. m.) tak vytváří zajímavou oblast pro podnikání různorodých bikových putování.

Délka okruhu:
50 + 55 km

Převýšení:
801 + 719 m


obrázek: výškový profil trasy – 1. trasa


obrázek: výškový profil trasy – 2. trasa

Trasa první:
okruh z Příbrami, délka 50 km Od Příbrami silnicí směrem na Občov, po zhruba třech kilometrech vlevo přes Pičín k Bukové u Příbrami. Zde po modré vlevo a silnicí vzhůru až ke křížení s červenou značkou. Dále vpravo, přes vrchol Kuchyňka a následně napojení vpravo na žlutou značku, skrz Trnovou (již po silnici) do Dobříše. Z města dále jižním směrem do Višňové, za ní vpravo na zelenou TZ, u Háje krátkým červeným značením na silnici zpět do Příbrami.

Trasa druhá:
okruh k Orlíku, délka 55 km Z Rožmitálu pod Třemšínem do Nesvačil, Namnice a Oslí, dále na jih do Zadního Poříčí. Následuje mírné stoupání k Chrástu, za Tochovicemi opět na jih do Horčápska a následně východně do Starosedlského Hrádku. Svojšice, Chraštice a Bukovany budou spojnicí ke sjezdu k břehu Orlíku. Odtud na sever do Bohostic a zpět k uzavření okruhu kolem vesnice Pečice, mezi Těchařovskými rybníky do Tochovic a skrz Chrást dojezdem známými Nesvačily do Rožmitálu.

Charakter:
za vlídného počasí nám první okruh nabídne hravý terén okraje Brd s kamennými sutěmi Kuchyňky, les za Višňovou zas typický porost Benešovské pahorkatiny. Za deště přijde více vhod silniční okruh z Rožmitálu k Orlíku, kdy si vychutnáme to pravé a nefalšované klima zdejší pahorkatiny.

Doporučený typ kola :
okruh Příbramí je díky Brdskému panství jako zrozený k terénnímu MTB, Orlík zas vybízí k nasednutí na kolo krosové

Turistické zajímavosti :
přírodní rezervace Kuchyňka, zámek Dobříš, Starosedlský Hrádek, vodní nádrž Orlík

Mapa:
ShoCart č. 17, 1:50 000

Servisy a cykloprodejny:
Příbram, Kola-Sport, tel. 608 900 330

Občerstvení:
bezpočet restauračních zařízení v Příbrami i Rožmitálu, na cestách pak v Dobříši a Tochovicích

Ubytování:
Příbram – penzion Coupé, tel. 777 936 964, Rožmitál pod Třemšínem – ubytování Karel Kulovaný, tel. 605 155 006

Fotogalerie

Starosedlský hrádek
Starosedlský hrádek

Na plotnách Orlíku
Na plotnách Orlíku

Zahrada zámku Dobříš
Zahrada zámku Dobříš

Stromová alej v Dobříši
Stromová alej v Dobříši

Suťová cesta Kuchyňky
Suťová cesta Kuchyňky

Uhýbáme vpravo na červenou turistickou značku, drápeme se na Malý vrch (627 m n. m.) a poté příkrým, ale přesto zdolatelným krátkým stoupákem k hřebenovce. Zde se nakrátko ocitáme v panství Brdské vrchoviny a její přírodní rezervaci Kuchyňka (635 m n. m.). I přes název zde nenajdeme žádný obrovitý dřez či možnost dotočení vody z kohoutku do camelbaků. Název tak spíše koresponduje s divotvornou kuchařkou přírodou, jež zde vytvořila výrazný vrchol úzký jen pár metrů. Vine se po své délce suťovými porosty lesů, kameny ozdobené zelenými lišejníky na sobě leží jako rozbořená hradba dávných stavitelů, kteří jako by neuměli opracovat horninu do jasných tvarů. Pasáže cesty prověřují naši předvídavost v suťových polích a pružení nám usnadňuje cestu dál. Výhled na Rosovice a jejich Vackův a Sychrovský rybník je nám umožněn jen díky kolmému průseku lesním porostem a zůstává tak jediným možným místem pro pozorování z výšin. Odkláníme se z hřebene vpravo na žlutou značku, kde nás okolní kmeny hustého lesa zdraví v pevném postoji a vytváří dlouhou linii ukazující cestu až k silnici vedoucí do Dobříše.

Bonjour jardin de paradis. Otevírá se nám brána rocaille, tedy rokoka nebo raději řečeno pozdního baroka. A to brána vskutku velkolepá, podobou trojkřídlé stavby zámku Dobříš. Prostory nádvoří dýchají mocí dějin, úprava a stylizace je fantastická. Přestavba z let 1745–1765 se Jindřichu Pavlu Mansfeldovi povedla uskutečnit – nebojíme se tvrdit – k architektonické dokonalosti. Jižní strana zámku nás překvapuje velmi osobitou, ornamenty zdobenou symetrickou francouzskou zahradou. Procházet se zde je příjemnou relaxací, a až se právě rekonstruované sousoší Napájení Heliových koní stane plně funkční fontánou s proudící vodou, dojem bude doopravdy působivý.

Z Dobříše však putujeme dále okrajem Benešovské pahorkatiny silnicí na jih skrz Svaté Pole do Višňové. Za ní odbočkou vpravo do lesů po zelené turistické značce kolem vrcholu Točného vrchu, Houpačky, Spáleného a Vysokého (583 m n. m.). Křížíme asfaltku vedoucí na rychlostní silnici R4 a chytáme se na krátký čas červené značky, abychom následnou rovinkou dojeli až zpět do Příbrami. Jak však ulevit tělu po takovém výjezdu? Nabízí se prohlídka zdejší Svaté Hory, barokní stavby na poutním místě, vrchu vysokém 586 m n. m. Je to sem sice do kopce, avšak samotná stavba chrámu původně s gotickými základy nám dovolí vystoupat po kamenných schodech přímo k oltáři a jednoduše obdivovat.

K rozlité Vltavě
Od Příbrami stačí přejet 13 kilometrů k novému okruhu pro další den, směrem na jihozápad. Mluvíme o Rožmitálu pod Třemšínem, který nás cestou na východ zanese do opravdového ráje Benešovské pahorkatiny, středu vytýčeného hlubokým údolím Vltavy, vinoucím se zákrutami a tajemnými neobjevenými břehy. Volíme cestu převážně po asfaltu, snad díky dostačujícím hrátkám v lesích z předešlého dne, snad že není moc jiných příležitostí, a zkoušíme dupnout pořádně do pedálů. Svižně projíždíme Nesvačily, Oslím, Zadním Poříčím, dále následují Chrást, Tochovice, Horčápsko a Starosedlský Hrádek. Zdejší zámecký hotel ze 14. století nabízí velmi komfortní ubytování pro náročné hosty, nalezneme zde fitness, kosmetický salón, majitelé rádi poskytnou jízdu na koních, zainteresované vezmou na rybolov. Avšak my, prostí zálusku k podobným radovánkám, procházíme se po přilehlé zahradě. Samotná budova se svou zářivou bělostí je doplněna výzdobou renesančních sgrafit, jakýchsi ornamentálních psaníček připomínajících zadní stranu dopisní obálky. Působí svébytně plastickým dojmem a vystihují příhodnou atmosféru exteriéru. Mezi uskupením dřevěných stříšek sloužících ke zklidnění lidské duše objevujeme obrovskou venkovní šachovnici. Každá z figur dosahujících výše pasu je vytvořena z poctivého dřevěného masivu. Hned opodál se můžete po vysilující prohře se soupeřem uklidnit pohledem do malebného rybníčku odrážejícího na své hladině přilehlou kapli.

Na dalším silničním úseku protínáme Chraštice a za nimi uhýbáme vlevo na Bukovany. Odtud již vzhůru do lesů, padákem bez šlapotu rychlostí motorizovaného prostředku až nad Taterův vrch, rovnou na pobřeží Orlíku. Tato přehrada vznikla jako jedna z devíti vodních nádrží řeky Vltavy spojujících se v pojmenování Vltavská kaskáda. Orlík zadržuje největší objem vody ze všech ostatních vodních děl a svým poutavým názvem po novogotickém zámku přiláká nejednoho cestovatelského nadšence. Stojíme po sjezdu na nábřeží a vnímáme objevený vodní svět s vděčností zbloudilých duší. Zdejší klid a břeh zvolna se měnící do zákrut posetých kamennými bloky v nás probouzí jedinou myšlenku – projeďme se po tříšti skalních kvádrů! Pískem obsypané podloží celistvých ploten zaručuje pevnou stabilitu a samotné dovádění na sjízdných úsecích vede k nejedné bikové legrácce s poskakujícími stroji.

Od vodní plochy nás netrpělivě očekává stoupání a my se mu vydáváme vstříc. Funíme vzhůru skoro neprostupným porostem vlnitou cestou až k výhledu na níže položený Orlík s hladinou nesoucí v dálce miniaturní jachtu. U rozcestí Pod Čistou je nám nabízena žlutá turistická značka odbočením vpravo, jež by nás dovedla k samotné betonové hrázi přehrady. Tuto alternativu ale přenecháváme těm, kteří by naši trasu chtěli v budoucnu projet a okruh si tak příjemně prodloužit. Silnice nás vede do Bohostic a Pečic, následující rovný úsek se za křížením silnice č. 4 prosmýkne kolem Těchařovických rybníků a Hořejany jsou pro nás již jen zkratkou k dříve navštíveným Tochovicím. Za Chrástem míjíme vrch Chlumec (536 m n. m.) a dojíždíme do Rožmitálu pod Třemšínem s větrem o závod nesoucí se jako na křídlech orla.

Text a foto: Vít Pazderka