Úvod » Trasy » Klínovec

Klínovec

NEJVYŠŠÍ VRCHOL KRUŠNÝCH HOR A JEDNA Z MÁLA DOMÁCÍCH TISÍCOVEK, NA JEJÍŽ SAMOTNÝ VRCHOL VEDE ASFALTOVÁ SILNICE, DO NAŠEHO VÝČTU BEZPOCHYBY PATŘÍ. OVŠEM CESTA K NÍ JE S OHLEDEM NA RUŠNÝ PROVOZ PONĚKUD KOMPLIKOVANĚJŠÍ. ANI TO NÁS VŠAK NEMŮŽE OD ZDOLÁNÍ KLÍNOVCE ODRADIT.

Klínovec
Souhrnná mapa jednotlivých okruhů – detaily tras níže
zelená: Klínovecký okruh
modrá: trasa Podstráním
červená: Mezihorská trasa
fialová: Bečovská trasa

 
praktické informace

Klínovec

značení, mapy:
Veškeré značení v této oblasti je bezproblémové, doporučené mapy: mapové listy Cykloatlas Česko (Shocart)1:100 000, č. 19–21, 39–41, cyklomapy Shocart 1:60 000 č. 120, 121

relaxace, zábava, další aktivity:
Možnost návštěvy bývalé válečné továrny u Přebuze, lázeňské centrum Agricola Jáchymov ze saunou a masážemi, vlastivědné muzeum nebo půjčovna MTB kol na Božím Daru

ubytování:
Kraslice – pension Krista www.krista.cz, nebo www.hotel-ubytovani.com/hotely-penziony– Kraslice.htm, www.krusnehory.eu/…/krusne-hory, www.krusnehorycz.cz/…ikarlovarsky– ustecky-kraj.php, www.krusnehory.eu

servisy:
Sokolov – Cykloservis Zdeněk Makoň, tel. 352 601 122, Karlovy Vary – Cyklocentrum Vondráček tel. 353 229 566, Theo Sport, tel. 353 568 041, Boží Dar – Yetti Bike, tel. 777 863 236

absolvovali:
Jan Trnka, Rostislav Trnka

KRÁLOVSKÝ KLÍNOVECKÝ OKRUH
TOUR, GIRO I VARŠAVA


obrázek: výškový profil
délka okruhu: 96 km
převýšení: 1990 m
trasa: Kraslice – Stříbrná – Přebuz – Rudné – Nové Hamry – Horní Blatná – Boží Dar – Klínovec – Boží Dar – Abertamy – Pernink – Nejdek – Bernov – Lesík – Poušť – Jindřichovice – Kraslice
Krušné hory
11,5 km
628 m
5,5%
613 m n. m.
1241 m n. m.
(měřeno: Jáchymov-centrum/vyhlídková věž na vrcholu)

Za centrum prodlouženého krušnohorského víkendu jsme zvolili Kraslice. Pokud se dostaneme z Kraslic do Ostrova, třeba přes Nejdek, Děpoltovice a Hroznětín, tak si to nasměrujme podle ukazatelů na Boží Dar a hned v první vesnici za Ostrovem nad Ohří začínáme mírně stoupat. Silnice je to díky směru na německý Oberwiesenthal frekventovaná a jistě bych jí neoznačil za klidnou. Dolní, Horní Žďár stále na velkou, i když už pod Jáchymovem to začíná “tuhnout”. V Jáchymově se situace dramaticky mění a kdybychom propadli dojmu, že ten pravý kopec už začal, tak si vsugerujme jinou variantu. Kopec začíná u kostela. A k tomu se vydrápeme jedině skrz celý Jáchymov a nemalou část sil tam spolehlivě necháme. Zde to už ovšem není žádná láce, a tak nezbývá, než přestat kalkulovat a spíš soustředěně makat. Úvodní dvě serpentiny jsou víceméně selektivní, poté se stoupání “zklidní”. Po vracečce zvané “Abertamská zatáčka” stále po hlavním tahu nás čeká odpočinkové pohoupání před závěrečným dojezdem na vrchol. Stoupáním míjíme Boží Dar, na kruhovém objezdu dáváme malou a podle cedule neomylně směřujeme na Klínovec.

Tento úsek bude bolet. V nohách je už dost a závěr není lehký. Krom toho je otevřený, takže vítr může buď pozlobit, nebo totálně spálit na troud jakékoliv ambice. Vzácně i výrazně napomoci. Na odbočce, která nám ukazuje poslední kilometr, nevěřme, je to minimálně dvakrát tolik, než se ocitnete na samém vrcholu Klínovce.

Druhá možnost, jak toto stoupání ze stejného směru zdolat, je náročnější. Vede přes obávanou “Mariánskou”. Z Kraslic přes stoupání do Jindřichovic, Poušť do Nejdku, odsud přes Fojtov a Děpoltovice, kde začíná zdaleka nikoliv první, ale to hlavní stoupání. Nečeká nás lehký kopec. Jedeme směrem na Merklín, který protneme podle ukazatelů na Mariánskou a okusíme útrapy závodníků Deutschland Tour, Course de la Paix nebo v nedaleké minulosti nesčetných podniků “Giro di Karlovy Vary”. Stoupáme a stoupáme, projedeme Lípou a stále se šplháme nahoru. Až nad Mariánskou, kde přijde krátké zhoupnutí, které nás dostane na Abertamskou zatáčku a odkud na vrchol Klínovce zbývá identická část s výše popsanou trasou od Jáchymova.

Pokud za stanoviště pobytu skutečně zvolíme Kraslice, potom výzva zvaná Klínovec může znamenat jediné. A to po trase “Kraslické stovky”. Když si prohlédnete profi l, zjistíte, že až na několik mezisjezdů a rovin se jedná o padesátikilo­metrovou trasu okořeněnou těžkými kopci k vrcholu Klínovce.

Než vyrazíme, pár dobrých rad. Předně pro ty, co bez defektu nedají ani ránu. Po téměř celé trase a zcela určitě v kopcích je mizivá naděje, že by se dala někde koupit záplata na duši. Všude se to tu hemží leda tak zimmer frei. Některé lesní pasáže okolo Přebuzi a Nových Hamrů jsou uměleckým dílem cestářů, kteří každý rok navrší na staré vrstvy asfaltu nové a vznikají tím neuvěřitelné horizontální 3D scenérie. A pozor na nebezpečný sjezd z Přebuzi do Rudné. Navzdory části rozbité cesty to tam svádí k příliž rychlé jízdě. Mnozí tomu podlehnou a najednou se ocitnou mezi stromy v nepřehledných, ostrých zatáčkách a začíná situace známá jako „plné kecky“.

Okruh je poměrně snadný na orientaci a dá se zvládnout i bez mapy, stačí si zapamatovat nebo zapsat sled obcí (viz. popis trasy u výškového profi lu). Vede téměř výhradně po odkloněných, spíše úzkých cestách, lesnatými úseky a až na některé hrůzné výjimky po celkem slušném asfaltovém povrchu. Stoupání, která si určitě vychutnáte, jsou na Přebuz (9 km), z Nových Hamrů (6 km), neuvěřitelně nepříjemný kopec na Horní Blatnou (3 km) a z Božího Daru na vrchol Klínovce (5 km). Takto lapidární kilometráž budí dojem “klidu”, věřte, že realita je odlišná. Až vystoupáte nad Boží Dar a projedete kousek hlavního tahu Jáchymov – Oberwiesenthal, naskytne se vám horský výhled do kraje.

Populární „Božák“ dostal nadělen před dvěma lety nový silniční obchvat, na který se před vjezdem do města Daru napojíme a absolvujeme po něm asi 300 m. Ovšem dá se projet i přes obec, kde je celá řada hospůdek a lze se tu příjemně občerstvit, doporučuji až po otočce na Klínovci.

Kruhový objezd nad Božím Darem spojuje obě silnice a vyvede nás na poslední stoupání k vrcholu okolo větrných elektráren. Vrchol je jen vrchol a nic krom skvělého pocitu z jeho zdolání nás tu nečeká. O pár metrů níže pod hranicí vrcholu Klínovce se dá ovšem opět docela dobře posedět a občerstvit se ve venkovní restauraci. Nesmíte se ale trefi t do podniku horských kol. Právě zde startuje jedna z nejrespekto­vanějších sjezdových MTB tratí u nás. Pak je lepší sjet po jáchymovské a zastavit se na občerstvení v Abertamech, kudy se trasa vrací zpět. Pozor, nesmíte minout odbočku na Abertamy v pravé vracečce u stánku. Ano jedná se o onu Abertamskou zatáčku, jinak nás „padák“ vyhodí až v Ostrově.

patron stoupání

Theodor Černý

Bývalý úspěšný profesionál na dráze i na silnici působící doma i v zahraničí, mistr světa ve stíhacím závodě družstev, dnes žije, podniká a nadále pravidelně jezdí na kole v Karlových Varech, kde také pořádal dojezdy etap Závodu Míru.

„Závod Míru jsem vedl tudy, kudy jezdím nejraději. Málokteré město u nás má takhle výhodné umístění v krajině jako Karlovy Vary, mohu jet po rovinách i do kopců. Přímo z města se dá vyjet až na Klínovec po nefrekventovaných silničkách. Taková základní trasa každého karlovarského silničáře vede přes Damice a Krásný les na kopec Meluzína, ten je jen o pár výškových metrů nižší než Klínovec. Pak se to mírně zhoupne a pokračuje stoupání ke Klínovci. Celý kopec měří asi čtrnáct kilometrů, je celkem nenáročný, prudký tak akorát, dostatečně dlouhý, člověk si tam může zvolit optimální tempo a udržovat ho hodinu bez přestání. Je to vynikající kopec pro trénink. Až nahoru, ten poslední kilometr, jezdíme jen na biku, kdy se pak můžeme spustit dolů třeba po nějaké sjezdovce. Jako kluci jsme nahoru jezdívali přes Jáchymov, chvilkami je to pěkně prudké, ale z důvodu velkého provozu aut se tomu úseku raději vyhýbám. Za posledních deset let jsem tudy jel snad dvakrát a to jen, když jsem zmokl a chtěl se co nejrychleji vrátit domů.“

Theodor Černý

Z Abertam sjedeme dolů do Perninku, kde se lze v ochozu letní restaurace přímo u silnice osvěžit ještě jednou. V Perninku končí sjezd z Abertam mírně kritickou částí přejezdem hlavní silnice se zakrytým výhledem na obě strany budovami, naštěstí je zde zrcadlo a také stopka. Po vystoupání kvalitní lesní asfaltky na vrchol Perninku překřižujeme koleje. Opravdu tu jezdí lokálka. No a klesáme do Nejdku. Ovšem s rozumem, protože pokud údržba silnic v zimních měsících nenatáhla v tomto úseku nový asfaltový koberec, tak je to tam stejné, ne-li horší než loni na podzim. Pochopitelně je to sjízdné i pro silničáře, ale v lese ostrými zatáčkami po silně rozbitém povrchu a přitom to místy svádí to pustit.

Dlouhý sjezd okolo šesti kilometrů nás vyvede až v Nejdku, kde nájezdem na hlavní karlovarskou silnici pokračujeme sjezdem vpravo a asi po 500 m zastavíme u značky stop. Následuje krátká šikana mezi budovami, vpravo a hned vlevo a pak již jen po hlavní. Z Nejdku projedeme okolo rybníku pod viaduktem, na který se váže most a pak se pohoupáme okolo přehrady v Lesíku. Za Lesíkem doleva a dáme si ještě krátké, ostré stoupání na Poušť. Potom již jen zvlněnou krajinou přes Hradeckou a Jindřichovice zpět do Kraslic.

 

TRASA PODSTRÁNÍM
VZPOMÍNKA NA UWEHO


obrázek: výškový profil
délka okruhu: 85 km
převýšení: 1520 m
trasa: Kraslice – Oloví – Boučí – Sokolov – Podstrání

  • Krásno – Horní Slavkov – Loket
  • Sokolov – Boučí – Oloví – Kraslice

Podstrání. Pro některé nádherný zážitek, pro jiné asociace na hlaďák a trýznění.

Z Kraslic přes Oloví a Boučí si kromě průjezdu Sokolova, který je ale přímočarý, se již naštěstí s hustým automobilovým provozem nepotkáte. Další odměnou vám bude trasa vedoucí lesem na české poměry s parádním povrchem, kde převážnou část absolvujeme podél Lobezského potoka (obrázek v rubrice Focus v prvním čísle 53×11 pozn. redakce). Pro ty, co si to chtějí měřit, tak hned jak za Sokolovem minete velkou vodní nádrž s nejdelším tobogánem ve střední Evropě a přijedete ke kamenolomu. Stromy jsou zde všude, ale napravo proti začátku kamenolomu stojí dva přerostlé, u nichž to zmáčkneme a končí se na prémii nad Podstráním, kde se nachází vrchol u nivelační tyče. Mimochodem, dole na velké vodní nádrži, která vznikla kultivací výhlubně po utlumené důlní činnosti, se startuje již pravidelně závod ze série českého mistrovství triatlonistů, proslavený nejstudenější vodou celého seriálu. Nutno ale říci, že se jezdí někdy okolo 10. září, shodou okolností za přechodně špatného počasí. Nás jistě chlad nečeká, protože nás rozproudí prémiový kopec, který při jedné z etap Závodu míru pro sebe utrhl legendární Uwe Ampler. Jeho nástup za Podstráním do nejtěžšího stoupání na velký převodník má mezi námi cyklisty, kteří to pamatujeme, také již legendární pointu. Naše super kola, nad kterými by v té době Uwe umdléval, nás ovšem tak rychle nahoru nevyvezou. Na druhou stranu my nezávodíme, nebo ano?

Postupně sjíždíme přes Horní Slavkov a žádné přestupky či dokonce zločiny nečiníme, neskončíme tedy ve zdejší známé věznici, ale dole v Lokti nad Ohří, kde budeme míjet nádherný loketský hrad nad širokou Ohří, která je rájem pro milovníky sjíždění řek na čemkoliv s obávaným nenápadným jezem, který si již vyžádal několik lidských životů.

Zpět již nelze zabloudit a po průjezdu Sokolova se pohoupáme identickou trasou přes Boučí a Oloví do Kraslic.

Pro ty, co přece jenom odevzdali na trati víc než my a nevidí na číslice svých computerů, nutno sdělit, že najeli dost.

 
fotogalerie

Stoupání z Božího Daru
Stoupání z Božího Daru

Kraslice
Kraslice

Stoupání na Mezihorskou

Stoupání na Mezihorskou

Směrem na Boučí
Směrem na Boučí

BEČOVSKÁ TRASA
POCTIVÁ STŘÍDAČKA


obrázek: výškový profil
délka okruhu: 98 km
převýšení: 1730 m
trasa: Kraslice – Jindřichovice – Mezihorská – Vřesová – Chodov – Zátiš – Jenišov – Karlovy Vary (směr Plzeň, Bečov kolem přehrady) – Bečov– Krásno – Podstrání

  • Sokolov – Boučí – Oloví – Kraslice

Rozcvičíme se po výjezdu z Kraslic jindřichovickým kopcem. V Jindřichovicích z klasického směru uhneme vlevo okolo chovného rybníku plného kaprů kolem tabule s přeškrtnutou udicí, takže se nezdržujeme. Jednak proto, že běžně u sebe dynamit nevozíme, za druhé nám běží čas a za třetí hlaďák teprve přijde. Pokračujeme přes Mezihorku, Chodov až k odbočce na Jenišov, abychom se vyhnuli Karlovým Varům, a přes kruhový objezd (mimochodem, nemáte dojem, že vynálezce kruhového objezdu by si zasloužil Nobelovu cenu?) přejedeme Ohři a začneme zase trochu stoupat ve směru na Plzeň, abychom po chvíli opět klesali k přehradní nádrži.

Přehradu projedeme, pokračujeme až k odbočce na Horní Slavkov na kraji Bečova a obrníme se trpělivostí. Čtrnáct kilometrů dlouhá rovina s mírnou tendencí ke stoupání je spravedlivá jako ostrý kopec a proto my, co na to pořád ještě máme, pojedeme poctivou střídačku, aby kamarádi, kterým to tak nešlape, mohli v kontaktu vyrazit na nádherné vinuté stoupání na Krásno. Okolo 13 minut je to skvělé, ale je potřeba ušetřit síly na místy až 12% krátký kopec, který následuje hned po odbočce v Krásnu na levou ruku. Pro ty, co mají dost

  • levá ruka je ta, co v kopci neměla moc práce.

Pořád tam byla „malá placka“…

 

MEZIHORSKÁ TRASA
DNESKA ZA DEVĚT…


obrázek: výškový profil
délka okruhu: 43 km
převýšení: 700 m
trasa: Kraslice – Jindřichovice – Dolní Nivy – Vřesová – Mezihorská – Jindřichovice – Kraslice

Vzhledem ke skutečnosti, že Kraslice leží přímo v sousedství Německa, odehrává se úvod převážně výjezdem z města směrem na Jindřichovice. Čeká nás tedy po úvodních rovinách klikatících se podél Svatavy a železniční dráhy údolím opět „jindřichovák“, 3,5 km dlouhé točivé stoupání lesem, kde se pod sedm minut dostali pouze ti nejlepší jezdci při jedné z etap Deutchland Tour. My si to dáme pod devět a pokud budeme ještě zřetelně vidět, pokračujeme sjezdem na Dolní Nivy. Pozor na krátký houpák za Jindřichovicemi. Může být nepříjemný i přes skutečnost, že je opravdu krátký. Ve sjezdu si odpočineme a po vjezdu do Dolních Niv se hned na první křižovatce u trafostanice přestavěnéna rodinný domek, jiná budova v těchto místech není, dáme vlevo téměř o 180 ° na Vřesovou. Mezihorka z Vřesové je další prémiový kopec vinoucí se lesem. Oblíbené první stoupání triatlonistů, kteří zde každoročně začínají stoupat poté, co sjeli z nedaleké tatrovické vodní nádrže, kde absolvovali plavání, nás opět prověří. Pro ty dravější jezdce až do Jindřichovic přes již zmiňovanou Mezihorskou žádný odpočinek, ale ve sjezdu zpět do Kraslic z jindřichovického kopce se dá osušit pot. Následné údolí nás opět přivede do Kraslic.

Z nepřeberného množství vyjížděk, které zdejší horské podmínky nabízí, se jedná o výběr z těch klasických. Pokud se vám budou líbit, jistě i sami na další nebo jejich modifi kace přijdete.

Existuje mnoho dalších variant provázání tras přes Německo s návratem například přes Boží Dar i jiných. Vše je srozumitelné podle ukazatelů, tištěných map nebo ještě lépe podle www. mapy.cz.

Plánovat cestu na Klínovec se vyplatí až když si je jaro svým panováním jisto. Přesto se může stát, že počasí zrovna nevyjde. Potom je třeba myslet na odpovídající oblečení, každý se ve vyšších nadmořských výškách v tomto směru jistě nejednou poučil. Jsme v Krušných horách a jejich jméno nelže. Vždyť statistiky uvádějí, že průměrná roční teplota na vrcholu Klínovce je pouze 2,7 oC a sněhová pokrývka tu vydrží plných 140 dní v roce!

Jan Trnka
Foto: Robyn Trnka