Úvod » Technika » Ptejte se redakce » Určení anaerobního prahu

Určení anaerobního prahu

Chcel by som vás poprosiť o radu alebo pomoc pri určovaní vlastného anaeróbneho prahu. Mám zakúpený merač tepovej frekvencie Sigma Fitwatch. Tepové rozsahy jednotlivých zón mám však nastavené len pocitovo a podľa maximálnej tepovej frekvencie. Chcel by som si však vypočítať svoj anaeróbny prah aby som mohol trénovať podľa sporttesteru čo najefektívnejšie. Viem, že ste sa už touto otázkou v niektorom čísle zaoberali, len neviem, v ktorom to bolo. Za dobrú radu vopred ďakujem.

Tepové zóny se určují několika způsoby:  odvozené od aerobního a anaerobního prahu, to znamená od laktátu 2 mmol a 4 mmol, nejspolehlivější metoda je laboratorní test „laktátová křivka“. Anaerobní práh lze také odvodit ze spiroergonome­trického testu, kdy AnP je při RQ = 1, aerobní práh se touto metodou určuje jen odhadem. Amatérská metoda je číslo 220 mínus věk a z této hodnoty 70 % AP (aerobní práh) a 88 % AnP (anaerobní práh). Tato metoda je ale velice nepřesná – byla popsána ve Velu v roce 2004 a porovnání vypočítaných hodnot a skutečných naměřených z koncentrace v krvi přineslo velmi odlišné výsledky. Od hodnot AP a AnP se odvozují tréninkové zóny, v našem časopisu pracujeme s metodikou pěti zón: MI – maximální intenzita nad laktát 4 mmol, AnV – anaerobní vytrvalost laktát 3–4 mmol, SS setrvalý stav laktát 2–3 mmol, aerobní vytrvalost laktát pod hranicí 2 mmol a KP – kompenzační pásmo, tedy nejnižší intenzita. Ale jsou i jiné tepové zóny, tedy spíše jejich označení (německá metodika GA1, GA2, ST, ET, EB a pod.).  Libor Matějka

oblast dotazuTrénink

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře