Cykloturistika: 11/2010

64 

Koupit elektronickou verzi

Popis

Zeměpisné kuriozity – středů plné Česko
Poté, co kolega Jaromír Krejčí zmapoval významné mezníky našich státních a zemských hranic, chtěl je doplnit o středy útvarů, které tyto hranice vymezují. Vypadalo to jako celkem jasná věc. Střed uzavřeného tvaru by přece mohl být vždy jenom jeden. Ale chyba lávky! Při pátrání po středech záhy zjistil, že to s jejich určením nebude tak jednoduché. Jde totiž o to, jaký střed vlastně hledáte. S přibývajícími informacemi se pak nestačil divit – skutečných či domnělých středů pro každý útvar napočítal hned několik. Jak je to možné? [ochutnávka z článku]
Co je to „střed" státu nebo země, hodně závisí na úhlu pohledu. Střed lze chápat ve smyslu geometrickém, zeměpisném, politickém i úplně jiném. Střed dokonce ani nemusí ležet uprostřed. Náš autor se samozřejmě ve svém pátrání soustředil na ty středy, které lze určit z konkrétní zeměpisné polohy České republiky na mapě světa a z průběhu jejích hranic.

Příběh jízdního kola
Katalogy a ceníky evropských výrobců kol
Článek v č. 10/10 o firemních katalozích a cenících, které tvoří spolu s prospekty, letáky a dalšími propagačními tiskovinami takzvanou firemní literaturu, se zaměřilo převážně na katalogy amerických výrobců kol. Nebylo tedy zdaleka vyčerpávající. Tentokrát je proto pozornost soustředěna výhradně na evropské katalogy a ceníky. A to na velmi staré, vydané ještě před rokem 1900, i na novější, týkající se především našich z časů předválečného Československa.

Víkend se SHOCartem
Linie česko-slovenského pohraničí patří celá k tomu nejhezčímu, co moravská krajina nabízí cyklo i pěším turistům. Přesto si kout země sahající od úpatí Velké Javořiny po severní výspu žitkovské doliny zapíšete do paměti mezi ty nejkouzelnější. Není to krajina ryze přírodní, je navýsost poznamenaná prací člověka. Nikoliv však člověka drancujícího a sobeckého, nýbrž respektujícího přírodu a její těžkou dřinou vydobyté dary. Podobný výsledek harmonického vztahu člověka a přírody naleznete třeba na Třeboňsku, Kopanice jsou však krajem drsným a chudým. Každá píď zdejších políček byla po celé generace obdělávána ručně (odtud název Kopanice), lidé si své usedlosti nezakládali do vesnic, ale na samotách, roztroušených po svazích hor. Do této oblasti pro vás připravili kolegové ze SHOCartu dva výlety.

Z jiného pohledu
Mnoho lidí zná Izrael jen z televizních novin a ze zpráv zabývajících se téměř výhradně teroristickými útoky, stavbou osad v pásmu Gazy a spoustou dalších nepříjemných záležitostí. Z pohledu běžného českého cyklisty je to nezajímavá země. Ale pokud se z jakéhokoliv důvodu začnete o Izrael zajímat právě s cílem zjistit něco více o cyklistice v tomto malém státě, zjistíte, že to není až tak pravda. Shlomi Deutsch je vášnivým bikerem, člověkem využívajícím kolo k transportu i ke sportu a podnikatelem pohybujícím se v cyklistické branži. Ideální jedinec, kterému se dá položit několik otázek.

Každý měsíc v městském provozu – test kola
4×4 na autech znamená pohon na všechna čtyři kola. Naplno jej prý využije jen pár procent řidičů. Kona Token má 2×2 a využijete jej při každé jízdě, stačí otočit klíčkem baterie a současně šlápnout do pedálů.

Malý výlet s dětmi
Moravský kras jsou především jeskyně a další krasové jevy. A s nimi spojené ať již smyšlené, nebo pravdivé pravěké příběhy, které nadchnou nejen děti, ale i dospělé. Kde jinde naleznete na necelých dvaceti kilometrech čtyři úchvatné jeskyně s prohlídkou, nejhlubší propast u nás, tajuplné žleby a bezpočet menších jeskyní, slují, závrtů a škrapů?! Kde jinde se pravěk snoubí se současností, a to vše navíc v bezprostřední blízkosti příjemných cyklostezek?!

Ochutnat známý pardubický perník, prohlédnout si muzeum hraček, užít si vertikál v lanovém centru, dovádět ve vodě a na tobogánech, zajezdit si na koních či ponících, prohlédnout si indiánské týpí a kovbojský salon, krmit zvířátka, obdivovat statné jeleny, navštívit hrad, projít se pohádkovou zahradou a vklouznout do Perníkové chaloupky a ještě se navíc krásně projet na kole?! Že to není možné? Tak přijměte pozvánku do východočeského Polabí!

Šest novinek
V polovině letošního září vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva dopravy č. 247/2010 Sb., která se týká mimo jiné cyklistů a zavádí šest nových dopravních značek, s kterými se snad stále častěji budeme setkávat při cestách především po městských aglomeracích.

Nicolai Bangsgaard – Dán, co objel svět
Jistě jste už četli mnohé cestopisy a víte o několika lidech, kteří se pustili do dlouhého cestování nebo přímo do cesty kolem světa. Každý z nich je jiný, ale z Nicolaie vyzařuje něco zvláštního. Jakýsi netradiční přístup k cestování i životu samotnému. Směsice pozitivního přístupu s touhou po spokojenosti a vztahu k Bohu. Stejně tak zajímavá byla i jeho přednáška během festivalu Cyklocestování v Brně, který se konal během veletrhu Bike Brno a kam Nicolai přijel jako hlavní host. A my jsme mu položili několik otázek. [začátek rozhovoru]

Kde vás dobře nakrmí?
Podzimní návštěva zvěřinové restaurace
Příznivé ceny a výborná kuchyně. Tak lze v jedné větě popsat náš dojem z návštěvy zvěřinové restaurace U Svatého Huberta v Lounech.

největší evropské setkání
Lehokola kam se podíváš

V České republice už snad není člověka, který by neviděl lehokolo alespoň na obrázku. Mnozí lidé si však stále myslí, že ležaté kolo je výkřikem moderní doby, což není tak úplně pravda. Dobový filmový záznam dokazuje, že setkání netradičních kol, především lehokol, se v Praze konalo už v roce 1943. Moderní historie českých lehokol se začala psát na přelomu tisíciletí a společně se zvyšující se popularitou tohoto typu kola roste i počet účastníků lehokolových srazů. Ten poslední se konal v Uherském Brodě a zúčastnilo se ho přes dvě stě cyklistů…

Světové dědictví UNESCO
Z Ticina do Wallisu za švýcarskými unikáty

Představit stovce novinářů z celého světa během týdne vlastní zemi v jejích nejrůznějších podobách je husarský kousek, který švýcarští organizátoři zvládají na výbornou. Pro letošní tradiční setkání volí kanton Ticino, odtud se skupinky postupně rozjíždějí za svými tématy. Naše trasa vede z míst přírodního a kulturního dědictví UNESCO Ticina do sousedního Wallisu.

Šrílanské střípky – klípky – típky
Známe tři cykloturisty, kteří zvládli kus Šrí Lanky na kole na těžko. Honzu Vlasáka a Jaromíra Lešnera, kteří pořádají o svých cestách přednášky na různých cestovatelských festivalech, a Brazilce Danila Perrotiho Machada, kterého Irena a Jirka Páleníčkovi potkali na místě.
Tehdy právě jeli s věcmi na půjčeném skútru. Předjeli nabalené kolo s brazilskou vlajkou, zastavili, pozeptali se, jestli nepotřebuje vodu, a dali řeč. Na svou tříletou cestu vyjel 8. 8. 2008, a pokud byste si chtěli přečíst jeho názory na Cejlon a na další země, které na své cestě kolem světa prozatím projel, najdete je na jeho www.homemlivre.com. A co si po třech měsících na ostrově myslíme o vztahu kolo – Šrí Lanka – cykloturistika Jirka a Irena Páleníčkovi?

Znám křišťálovou studánku…
V době zkratek, jazykových patvarů a esemesek je skoro s podivem, že kdysi k životu patřily i básně. A to nejen mezi vzdělanci, ale i mezi obyčejnými lidmi. Básně jim osvěžovaly jazyk, mysl i duši. Stejně tomu je i se studánkami. Jak nám srdce ve vyschlém hrdle poskočí, jak duše pookřeje, když zmoženi únavou z putování objevíme při cestě dobrý pramen! Zaposlouchat se do veršů přírody, objevit „svou" vnitřní studánku… takovým je náš malý pokus o návrat k tomu, co je škoda opomíjet. Nuže, znám křišťálovou studánku, kde…

pod Tatrami
Ľupčianskou dolinou do srdce Nízkých Tater

Nízké Tatry byly cílem putování autorů stálé rubriky pod Tatrami už po několikáté. Nořili se do nich Jánskou, Demänovskou i Bystrou dolinou. Ľupčianska dolina, která leží na jejich severo-západním okraji zatím jen trpělivě čekala na chvíli, kdy se do centra Nízkých Tater vydají právě po ní. Stalo se to začátkem minulého léta a s odstupem soudí, že to byl ten správný čas: nejen kvůli náročnému terénu, na který je třeba mít hodně za sebou, ale i kvůli jejich kouzlu, které v tomto ročním období vynikne snad nejvíce.

Menu