Brdy

14.9.2023

Prst na mapě projel další ze série okruhů domácí krajinou, počasí však nesdílí naše nadšení pro mountainbiking. A tak večer před dnem D i ti největší optimisté natahují budíka jen pro případ, co kdyby si to nebeská stavidla přeci jen rozmyslela…

A světě div se, ráno neprší. Vítr sice duje o sto šest a na obloze se honí mraky pitoreskních patvarů, tmavých a nejtmavších odstínů modré, déšť však ne a ne spustit svůj koncert na střechy domů. A tak s napětím, kde že nás přeprška dostihne, vyrážíme cyklostezkou na jih metropole a dál proti proudu až na Zbraslav. Pokud jste na místo srazu dorazili dříve, nabízí se prohlídka zámecké zahrady. V místě dnešní galerie byla původně hrobka Přemyslovců, klášter nad ní však zažil zkázu jak za husitů, tak v době třicetileté války.

Z města pak stoupáme směr Baně, kde startuje červená. Značka vede poutníky hvozdem vzhůru až na hřeben, odkud je daleký výhled na vodní nádrž Vrané (třináctý stupeň vltavské kaskády postavený v letech 1930–35, vysoký 12 m) a dál ke Měchenicím. Užší cesta pak běží souběžně se strakonickou silnicí, za níž se vypíná do výšky 220 metrů televizní vysílač Cukrák (1961). Terén určitě není náročný, kořeny protkaná stezka ale nenudí a bikera neurazí. Stromy hrají barvami podzimu, listí šustí pod pneumatikami, takové příjemné povození.

Detaily trasy a info o oblasti

Brdy

Délka okruhu: cca 50 km

obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika: Poklidná vyjížďka proložená několika technickými výjezdy a sjezdy, eventuální návrat po asfaltu.

Mapa: Shocart č. 17 a 19 1:50 000, KČT č. 36 a 38 1:50 000

Turistické informace: Vlastivědné, historické, turistické, kulturní, dopravní a další info o oblasti Brd najdete na brdy.unas.cz nebo na www.brdy.info.

Servisy a cykloprodejny: Sport Jiří Fojt, Dobřichovice (257–711–218), Martin Štorek-Jízdní kola, Řevnice (257–721–313), Cyklo a Outdoor-Šiška, Zbraslav (257–923–672), Kolocentrum Dobříš (318–520–342).

Speciální výbava kola: Vzhledem k tomu, že technické pasáže nejsou dominantní, můžete posílit svůj výkon obutím rychlejších pneumatik. Pro návrat po silnici by neměla chybět reflexní blikačka.

Kdy vyrazit: Hřebeny poskytnou bikerovi celoročně dobrý zážitek. Restaurace a cukrárny: Časově i nabídkou je ideální situovat oběd do Mníšku pod Brdy. Ve Štěchovicích pak labužníky uvítá cukrárna s výhledem na most.

Fotogalerie

<!–

//–>

V Jílovišti, cílovém to bodě závodu veteránů Zbraslav-Jíloviště, podjedeme strakonickou highway a míříme k sérii technických sjezdíků a výjezdů – terén je sypký s množstvím kořenitých zpletenců. Čas obětovaný sníženým tempem se může odvděčit skalpem takové náročné sekce. Malebné údolíčko Všenorského potoka, do něhož jsme spadli svižnější pasáží, opět uzavírá technický výjezd. Po louce a mezi prvními staveními Černolic se pak doplazíme k další technice do kopce, kamenitému výplazu na Černolické skály.

Kousíček odtud startuje pravidelný sjezdový závod s cílem v níže položených Všenorech, my ale uháníme na opačnou stranu po jehličím a šiškami vystlané pěšině směr Mníšek. Pěšina záhy mohutní ve stezku a pak docela slušnou cestu, takže po vrchařském lopocení jde o příjemný odpočinek v sedle.

Skalka je zalesněný vrchol hlavního pásma Hřebenů. Na jejím úpatí leží původně poutní kostelík sv. Maří Magdalény z let 1692–3 od K.I. Dientzenhofera s interiérem ve formě jeskyně s krápníky. Od něho je výhled na Mníšek, za zády mu stojí polorozpadlý klášter. Nad ním vede křížová cesta s dětskými obrazy. Celé okolí Skalky je poddolováno těžbou železné rudy.

Kulturně vyžití sjíždíme hravým sjezdíkem se skoky přes kořeny po zelené do Mníšku pod Brdy. Na náměstí, vedle kostela sv. Václava (1743–56) s obrazem Maří Magdalény od Petra Brandla, se přímo nabízejí restaurace k polední siestě. Zajímavým námětem k prohlídce může být také zámek postavený po třicetileté válce (1656–76).

Náležitě posíleni přepřaháme na žlutou značku, opět podjíždíme strakonickou silnici a mezi polemi a loukami stoupáme od města. Při pohledu přes rameno Mníšek zůstává takřka skryt v kotlině pod námi, za ním je zřetelně vidět poutní místo s vyhlídkou na Skalce, odkud jsme shlíželi do kraje před obědem. Severovýchodně se pak poměrně zřetelně rýsuje Praha – i když nad ní sedí těžká mračna a prakticky je vidět, jak ji zkrápějí, lze pohodlně rozeznat jak Jižní město, tak i žižkovskou televizní věž. Prosvištíme skrz Rymaně a pak svižně, rychlým lesním downhillem ze staré školy spadneme do malebné obce Senešnice, odkud opět lehce stoupáme, abychom po silnici přijeli na odbočku kolmo vlevo a záhy po hraně louky klesli do Velké Lečice.

Tady začíná další etapa výletu – bezstarostná jízda podél říčky Kocáby. Zelená turistická značka kopíruje širokou cestu, monotónní točení klikami zpestřují přejezdy lávek s trialovými naskočeními a seskoky, popřípadě ona výjimečná technická sekce s kamenitou skalkou. Stačí chyba, zaváhání, a jezdec se poroučí do vln… Duch trampingu připomínají především názvy osad, z v pivu naložených domorodců v teplákách by pan Foglar asi nadšen nebyl. Záhy se objevuje modrá značka a krátce na to i asfalt a s ním i první domky Štěchovic. Naproti mostu (se dvěma dutými oblouky o rozpětí 114 m a výšce 19 m z let 1937–9) bývá i o víkendových dnech otevřena cukrárna, kde si lze u kávičky udělat radost jedním či vícerým dortíčkem.

Návrat do Prahy je možno uskutečnit po štěchovické silnici přes Davli a Měchenice na Zbraslav. Vytočení nohou podél břehu Vltavy s až kýčovitě podzimem zbarvenými stromy je sice pohodlné, ta spousta aut však může bikerovi zbytečně zabrnkat na nervy. Proto bude možná lepší zmáčknout se a přes most vyrazit po zelené na Hradištko a dál do Pikovic. Značka stoupá příkře do Petrova, odkud lze po modré Zahořanským údolím příjemně dorazit do stejnojmenné obce a proti proudu Zahořanského potoka do Libře, Psár a až na pražskou periferii Písnici. Anebo se z Pikovic nabízí červená varianta – tedy podél Sázavy přes Oleško až do Vraného.

Okruh sice není z nejkratších, nízký počet energeticky náročných úseků ale kilometráž relativizuje. Tím není řečeno, že by šlo o trekkingovou zábavu – je to biking se vším všudy. Jen po posledním freeridovém lomcováku z oblasti Beskyd servírujeme tentokrát jemnější long drink.

Připravil: Tomáš Taich Foto: Tomáš Taich

Menu