Úvod » Články k časopisu » TO JSOU MOJE-NEMOJE TRAILY!

TO JSOU MOJE-NEMOJE TRAILY!

Na sociálních sítích nedávno vzplanul malý diskuzní požár na téma chování na ilegálních trailech. Ze všeho nejdřív jsem se musel smát. Zaznívaly tu totiž mimo jiné hlasy o tom, kdo by na takové traily mohl vstupovat a kdo neměl. Proč ten smích? Zaznívaly od lidí, kteří na cizím pozemku a bez svolení, tedy nelegálně, kopou traily, aby se pak někomu na tyto „své" stezky snažili omezovat vstup. Luxusní paradox, uznejte. Vše jen podtrhl návrh těchto „operatérů na cizím" zohledňovat jakousi trailovou etiku (mimochodem neexistující). Pak jsem si nandal virtuální růžové brýle bikové komunity, do níž sám hrdě patřím, a řečenému jsem naprosto a hned rozuměl.
Všichni dobře víme, že takové nelegálně kopané traily jsou věc velmi křehká. Někdy dá majitel pozemku svolení, když ví, do jaké míry bude tento upraven pro bikerskou radost, jindy se o pěšinkách dozví až při procházce vlastním lesem a tiše je trpí, protože vidí, že nic nepoškozují, nikoho neohrožují a že okolo nich není nepořádek. Někdy o nich vůbec neví, protože jsou důsledně ukryty, jindy přijde ke slovu destrukce. Můžeme tomu říkat křehké soužití anebo klidně tichá válka. Vždy však je jisté jedno – my jsme ti záškodníci operující na cizím pozemku, z naší strany by měl přicházet respekt, slušnost a pochopení.
Kopání ilegálních trailů se věnují jednotlivci či malé party, které tak činí pro sebe a pár svých známých, ne pro vidinu, že se stanou dalšími Rychlebkami. (Pokud snad ano, hned start mají dost nepovedený…) Mít si ve chvilce volna kde zajezdit podle svého. A skvěle. Pozvání někoho nového připomíná přijetí bělocha do rudého kmene indiánů, mívá daná pravidla, přičemž nejzásadnější je slib mlčenlivosti. Je to logické – víc lidí, větší riziko, že se něco provalí, více kol rovná se více viditelných stop, „zájezdy" pak i nepořádek. Výsledkem je silná šance, že majiteli dojde trpělivost.
Jenže nyní si vezměte, že vaše milované traily někdo objeví nebo je pozván nepravý kus. Ten neopomene pustit chytrý telefon, trasu zaznamenat, vyfotit se a pak se ochotně o vše podělit na sociálních médiích s přáteli. A protože mezi přáteli míváme lidi s podobným zájmem, dá se čekat, že druhý den už na trailech stojí několik lidí. Se spuštěnými telefony, samozřejmě. A tak se informace šíří, jezdců přibývá. Taková je doba. Některým pak třeba nevyhovuje zatáčka, jiným skok, a tak na trail sáhnou. Aniž by se někoho zeptali, aniž by tušili souvislosti, znali záměry či preference stavitele.
Naprosto si dokážu představit, v jakém rozpoložení se musí takový člověk, jemuž trail patří, aniž by ale byl opravdu jeho, nacházet, je-li jeho dílo takto objeveno a třeba i upraveno. Nevidím naštvání, spíš pocit zmaru. Nejde tu o elitářství, o nic podobného. Vztah tvůrců ilegálních trailů a majitelů pozemků či jejich správců, myslivců a podobně angažovaných lidí je prostě velmi křehký a nikdo nechce riskovat jeho poničení. Protože ví, že pak nebude mít kde plnohodnotně jezdit a že veškerá jeho práce přijde vniveč. Zaroste.
Stačí málo. Respektovat. Být ohleduplný a slušný. Nebýt sobec. Nemyslet si, že bez jednoho našeho příspěvku se zboří sociální svět, že budeme mít méně „přátel" a „lajků". Domýšlet následky svých činů.
Ale málo platné, když pak opět sejmu ony komunitní růžové brýle, platí část řečeného do značné míry i na adresu tvůrců ilegálních trailů, obzvlášť chybí-li zdravý rozum. Ale říkám to velice nerad…
Rudolf Hronza

PS: Tento úvodník reaguje na několik týdnů starou, leč nadčasovou „aféru". Naopak zcela nová, související událost se týká Rychlebských stezek. Cituji z jejich facebookového profilu: „Důrazně upozorňujeme návštěvníky stezek, že jízda mimo vyznačené stezky či lesní cesty je zakázána. Jedná se o vážné porušení Lesního zákona. Majitelé pozemků nám oznámili, že nedodržování tohoto zákazu budou považovat za nerespektování dohody, a mohou nám zakázat další naplánovaný rozvoj stezek či stezky úplně zrušit. Situace je vážná. Děkujeme."
Reakce typu „to je zase debilita", „těžba poškodí les víc" a podobné opravdu nejsou na místě. Na místě je vzít rozum do hrsti. Být slušný. Respektovat.

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře