Úvod » Články k časopisu » PŘÍBĚH Z PRAHU

PŘÍBĚH Z PRAHU

Žijeme ve světě, který nás stále častěji přivádí k neveselým otázkám, co bude zítra. V mnoha ohledech. Vezměte třeba následující příběh.
Přijedete do cyklistické prodejny, kde vás včera večer zachránili. Docupitali jste tam z vyjížďky zničení, s prázdnou duší. Domů ještě daleké cupitání. Oni měli před zavíračkou, vytřená podlaha, sbaleno. Vy jste neměli nejen vzduch na cestu domů, ale ani peníze, jen zoufalý výraz a snad telefon do zástavy. Ale oni vám pomohli na dobré slovo. Dali vám duši, a ještě nabídli kompresor, když uviděli, že taháte z batohu to směšné malé šidítko, které sebevědomě titulujete pumpičkou, byť dobře víte, že aby moc nevážilo a nebylo moc velké, taky moc nefouká. Slíbili jste, že druhý den přijedete vše srovnat.
„Zítra jsem tu, spolehněte se!"
„Věřím vám. Dobře dojeďte," odpoví prodavač a strčí vám do kapsy druhou duši, kdybyste náhodou píchli ještě jednou. Dokonce snad s proviněním v očích, že kompresor přibalit nezvládne. Sympatická důvěra, pomoc v nouzi, byť to zdaleka nebyla nouze životní, ale jen usnadnění situace. Nemusíte jít pěšky, nemusíte zoufalou jízdou s prázdným pláštěm ničit materiál, můžete těch pár kilometrů domů dojet. A plnohodnotně.
Druhý den přijedete splatit dluh. Těšíte se na ten okamžik, záříte očekáváním, že až otevřete dveře, bude mít radost i prodavač, váš včerejší spasitel. Uvědomujete si, že jeho radost nebude pramenit z toho, že nepřišel o tři sta korun českých za duše, které vám včera s důvěrou vetkl do pláště a do kapsy. Na základě vlastních životních hodnot máte pocit, že ho bude více hřát u srdce fakt, že se ve vás nespletl. Že pomohl dobrému člověku.
Vaše pohledy a úsměvy vyjadřující uspokojení z lidské soudržnosti se potkají, prodavač vás skrz výlohu viděl přijíždět a vyšel vám v ústrety. Vítáte to. „Když už jste tady, ať nemusím tahat zámek." Je to skoro tak, že on stojí v prodejně, vy před ní, dělí vás jen práh. Batoh sklouzne z ramene, vyšátráte peněženku, rozevřete ji a hledáte bankovky. Když v tom…
Rychlý sled událostí. Ruce svázané batohem na půl žerdi. Kdosi lapne vaše kolo, které máte opřené o záda, naskočí na něj a ujíždí. Několik záběrů nohou ve snaze rozběhnout se za ním upozorní, že cyklistické tretry nejsou k běhu po betonu ideální. Než se prodavač dostane přes vaši konsternovanou podkluzující maličkost, zloduch má příliš velký náskok. Celý kilometr sprintu doufáte v zázrak, ale slzy samovolně proudící do očí ukazují, že rozum má jasno. On už ví, že zázrak nepřijde. Kolo, na které jste tři roky šetřili, je pryč. Sotva jste vytahali jeden řetěz.
Dojde vám, jak symbolický význam měl z vašeho pohledu práh ve dveřích obchodu. Na jedné straně vřelost a dobro, na druhé zlá bezohlednost a sobectví. Lidské krysy.
Tento příběh zdaleka není výmysl. Má naprosto reálný základ, byť pouze v případě způsobu krádeže a byť se v dalších detailech asi udál jinak. Dramatická úprava, aby na čtenáře dopadl ještě větší silou. Upozornil. Blíží se sezona, časté výlety, vyjížďky, zastavení, posezení. Buďme opatrní. A buďme dobří. Pro sebe samotné i pro ostatní.
Skvělou sezonu bez jakékoliv nepříjemnosti!
Rudolf Hronza

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře