Zdeněk Štybar je prostě borec. Má mé největší uznání, a to ještě v době této uzávěrky nevím, jak dopadlo letošní mistrovství světa. Dva týdny před jeho konáním Zdeněk vyhrál závod Světového poháru, a i když to byl úplně jiný okruh než v Koksijde, určitě aspirantům na medaile přidělal pár vrásek.
Mě ale zaujala ještě jedna věc – Zdeněk během jediného roku sedlá už třetí značku kola. Změna, kterou musel podniknout na přelomu roku, mu určitě neublížila. Přitom právě on si na velké změny ve vybavení vůbec nepotrpěl, dokonce byl do té míry konzervativní a puntičkářský, že i silniční etapové závody jezdil na cyklokrosovém rámu, aby si nemusel zvykat na jinou geometrii. Kvůli tomu měl na spodní rámové trubce objímky pro uchycení košíku, zkrátka byl na změny mimořádně háklivý. Měl rád kompaktní řídítka s představcem a plochou horní částí, takzvaná komba, a před loňským šampionátem si vážně posteskl, že jeho tým používá na kolech vybavení Sram, zatímco konkurence, především pak Sven Nys, má elektronické řazení Shimano, což má být právě v terénu obrovská výhoda. Přesto mistrovství světa vyhrál, bez baterek a elektroniky. To bylo na karbonovém, v terénu etablovaném a mnoha vítězstvími osvědčeném Ridley.
Poté přestoupil z Fidei do Quickstepu a Ridley vyměnil za Merckxe. Jezdil na silničních kolech s vybavením Campagnolo a dokonce exceloval na etapovém závodě v Dunkerque třetím místem v celkovém hodnocení. Na téže značce a vybavení začal i cyklokrosovou sezonu 2011-12. Merckx ale neměl v nabídce cyklokrosové kolo, takže se nejspíš jednalo o přestříkané Ridley, silničního Merckxe střídal za krosové exRidley a v celkovém hodnocení Světového poháru si držel třetí příčku.
Jeho nový tým ale na rok 2012 podepsal smlouvu na jinou značku kola – Specialized, jehož cyklokrosové modely zatím nebyly ve světovém měřítku úspěšné a ověřené. Zdeněk hned dva týdny po této změně vyhrál závod Světového poháru. S obyčejným představcem i řídítky a na hliníkovém rámu a zpět na vybavení Sram. V cíli líbal představec a zvedal kolo nad hlavu, jak už to jezdci na kolech této značky běžně dělají – i ta gesta byla pro Zdeňka částečně nová, anebo možná lépe řečeno znovuobjevená. Specialized nemá v nabídce karbonový cyklokrosový speciál a jak je vidět, Zdeňkovi to rozhodně nevadí. (Ponechme nyní stranou možnost, že jeden hliníkový rám může být lepší než druhý karbonový, i úvahy o tom, co jezdec při hlazení a líbání kola cítil.)
Co z veletočů ve výbavě našeho nejlepšího cyklokrosaře plyne? Odpovědí se nabízí řada, pro mě je hlavní ta, že Zdeněk Štybar je prostě profík se vším všudy. Znám spoustu těch, co posuzují každý šroubek, nic nejnovějšího a nejlepšího jim není dost dobré a každou změnu řeší měsíce i roky. Je to přesně, jak tušíte – většinou jsou to hobíci a amatéři.
Klobouk dolů, Zdeňku, doufám, že se ti v Koksijde dařilo.