Úvod » Články k časopisu » JARDA, ZDENĚK, ROMAN, MICHAL A DALŠÍ POSLOVÉ LEPŠÍCH ČASŮ?

JARDA, ZDENĚK, ROMAN, MICHAL A DALŠÍ POSLOVÉ LEPŠÍCH ČASŮ?

Jarda to dokázal! Všichni už víme, že je schopný vyhrávat závody Světového poháru, jenže v Novém Městě na Moravě to bylo jiné. Bylo to doma a skoro deset tisícovek z nás to mohlo sledovat na vlastní oči, být u toho. Dopřál nám dychtivým i na domácí půdě opojení, jež jsme dosud nepoznali. Už se u nás pořádalo mistrovství Evropy (Špindlerův Mlýn 1995), byl tu Světový pohár (1997 tamtéž), ale nikdy s tak výrazným úspěchem někoho z domácích bikerů, natož v nejsledovanější elitní kategorii.

Česká cyklistika pozvedla z prachu prapor a hrdě s ním nyní kráčí vpřed. Mohl jsem to dobře sledovat rok za rokem i na novinářských prezentacích. „Z Čech? Jo, Prokop. Je výbornej!" K four-crossu se postupně přidala silnice a Kreuziger, ale daleko citelněji cyklokros zásluhou fenoménu Zdeňka Štybara. A teď i biky. Z pouhých účastníků vrcholných klání jsme se vyšvihli na vrchol. S klidem mohu prohlásit, že nyní jsme z pohledu pódiových výsledků cyklistickou velmocí.

S nadšením se vkrádá obava. Zrychlení z nuly na sto byla raketové, najednou je toho až moc, co dokáže člověku, kterému není výkonnostní sport úplně cizí, udělat radost. A radost je návyková. Přijdou ale další Štybarové a Kulhaví? A po nich další? Udržíme rychlost, nebo zase spadneme na nulu? Snad udržíme, vždyť současní borci jsou obrovskou motivací – ukazují, že to jde. Že se jen musí chtít.

To ale také není tak málo. O čem mluvím, dobře ukazuje příklad Andri Frischknechta, jednoho z nejlepších mladíků současného SP a syna slavného otce. Thomas jej vede tak, aby jej naučil být soběstačným, aby se uměl o své místo na slunci poprat. Co na tom, že by mu díky jeho výsledkům a svému jménu a postavení v cyklistice mohl snadno prošlapat cestičku. Ale mladý Frischi nepřijel na svěťák do Nového Města proto, že zrovna nastupoval první den do práce. Ano, slyšíte dobře – 42 pracovních hodin týdně po tři roky v rámci studia. Co na tom, že patří k nejlepším juniorům současnosti! Bude vstávat v půl šesté ráno, aby vše stíhal, školu, práci i kolo. Kolo na nejvyšší úrovni Světového poháru.

Kolik mladých je něco podobného ochotno podstoupit v cestě za svým snem? A kolik českých mladých, když vidí nedobrý příklad v placených profesionálech, co objíždějí seriál amatérských závodů jako o život a mezi větší, neřku-li světovou konkurenci se jim od pohodlných výsledků nechce? V Čechách se navíc přidává problém chybějícího systému práce s mládeží. Měli jsme jej, fungoval, byl přerušen, a tak je nutné navázat nit. Snad tomu stávající úspěchy napomohou a nové talenty nezarostou, ale budou moci růst. Lepší dobu pro nový start si lze těžko přát.

Držme tedy palce Jardovi, Zdeňkovi, Romanovi a dalším v jejich počínání, držme palce nám všem, ať jejich příklad dá sílu dalším následovníkům obětovat sportu maximum jako oni, aby české opojení netrvalo krátce, po jednu generaci. Na radosti nás normálních cyklistů, na radosti z našich běžných vyjížděk to málo změní, ale ten pocit, ten za to stojí!

Rudolf Hronza
hronza@vpress.cz

PS: Stejně jako byl v Novém Městě vynikající Kulhavý, byli vynikající i pořadatelé. Ze stínu českého úspěchu na trati považuji za nutné vytáhnout jejich úsilí. Zaslouží si úctu a hlubokou poklonu za to, co se jim v krátkém čase podařilo vydupat doslova z ničeho. Ostatně za vše hovoří slova komisaře UCI Simona Burneyho: „Pořadatelsky je toto jeden z nejlepších závodů seriálu, naprosto bez výhrad."
Děkuji!