Úvod » Články k časopisu » Škola jízdy MTB od piky pod dohledem mistrů: Pomalá rychlost a lávky

Škola jízdy MTB od piky pod dohledem mistrů: Pomalá rychlost a lávky

S lednovým Velem přichází druhý díl nového seriálu, který postupně prvek za prvkem ukazuje, jak zvládnout tu kterou jízdní situaci na horském kole. Každá pak je zvlášť předvedena v malé i vysoké rychlosti, čemuž odpovídá i volba lektorů, velmi zkušených jezdců. V tomto článku se budeme věnovat stabilitě, která se na rozdíl od řady jiných situací uplatní především v nízké rychlosti. Oba „lektoři“ této školy jízdy se jí proto věnují podobně.

Kdo někdy viděl v akci trialistu, ví, že rovnováha je jeho základní dovedností. Neřeší, jak dlouho vydrží stát na místě, že musí umět přejet po úzké lávce v několikametrové výšce, otočit se tam, umět tam zastavit a stát. Jenže stabilita je nutná dovednost i při běžném bikování. 

Nevěříte? Mám pro vás jednu otázku. Určitě se vám už stalo, že jste jeli do nějakého prudkého kopce na nejlehčí převody a řídítka se vám točila ze strany na stranu tak dlouho (spíše krátce), že jste kapitulovali a pokračovali po svých. Proč se to stalo? Vsadil bych nejmenší převodník na to, že právě kvůli rovnováze. Místo toho, abyste se soustředili na plynulý záběr do pedálů a vybírali nejvhodnější stopu, hledali jste ztracenou rovnováhu a ve stresu kupili chyby. A stejně tak na dalších místech na trase. Podle mě je stabilita základ a její osvojení se pozná v pomalé i velké rychlosti. 

Pro nácvik stability v pomalé rychlosti je nejlepší najít si nějakou vhodnou překážku – pro začátek třeba jen čáru na silnici, nízký obrubník, lávku nebo kládu. Nejdřív ji zkoušejte přejet vyšší rychlostí, postupně zpomalujte, zkoušejte třeba i skoro zastavit a zase se plynule rozjet. Dělejte tak při jízdě z mírného kopce, kde budete spíš brzdit, ale i do prudšího výjezdu, kde musíte pořád šlapat. Tam je samozřejmě lepší mít zařazený lehčí převod než těžkou pilu, kdy vás síla vynaložená na její ušlápnutí shodí z kola. Dobrý ale není ani extra lehký převod, kdy vás škubavé pohyby nohou mohou rozkymácet do stran. Co přesně máte dělat, to napoví fotky a popisky k nim. 

11. První zásadou, která platí i při dalších dovednostech, je neprat se s kolem. „Neznásilňujte“ ho, nepřetlačujte, ale nechte ho jet. Podle mě horské kolo chce přes ty překážky přejet a jezdit, jen jezdec je často ten, který mu to kazí… Nedržte tedy řídítka křečovitě, nesvírejte je, ale chopte se jich jen tak, aby vám nevypadla z rukou. Uvolněte se a buďte pružní a vláční. Další hlavní zásada je udržet těžiště co nejvíc nad překážkou, po které chcete přejet a na které se chcete udržet. Pokud je vaše těžiště nad ní a kolo se pod vámi hýbe do stran, tak ho téměř vždy dokážete vrátit zpátky. Pokud se ale vyhnete trupem a tedy těžištěm do strany, jak se pak chcete vrátit zpátky, když se nemůžete o nic opřít a nemáte za co se přitáhnout? Snažte se tedy mít těžiště stále nad překážkou, povolit a rozevřít lokty do stran a stejně tak i kolena. 

22. Rovnováhu udržujete vykláněním kola do stran. Vaše ruce by měly v loktech mít prostor, aby mohly reagovat na malé ztráty stability a přitom příliš neodklonily vaše těžiště do strany. Velmi dobře se rovnováha udržuje i vykláněním kolen do stran. Pro důkladnější trénink je dobré zasunout sedlo kousek níž, aby vás neomezovalo v pohybu a vy jste se vše snáze naučili. 

33. Očima byste měli sledovat překážku či stopu těsně před předním kolem a občas zkontrolovat, co vás čeká v příštích metrech. Rozhodně byste neměli urputně sledovat jen přední kolo. Dobré je mít připravený jeden nebo dva prsty na brzdových pákách, protože někdy se ztráta rovnováhy dá vyřešit i přibržděním. Zastavíte tak energii, která vás žene někam pryč z překážky. Pokud nejste trialista a neumíte stát na místě, tak se musíte dokázat hodně rychle rozjet správným směrem kupředu. Musíte přidat plyn. Jednodušší je samozřejmě jet vestoje, kdy máte větší možnost pohybu. Je ale dobré trénovat rovnováhu i vsedě, v krizových momentech si pak stačí jen trochu vysednout. 

Držím vám palce a pamatujte,
že opakování je matkou nejen moudrosti, ale i dovednosti.
Pepa Dressler, Foto: David Stella

Představení lektorů

Pepa DRESSLER

LEKTOR PRO POMALOU RYCHLOST
Pepa DresslerPepa je nejen veleúspěšný trialista a nejvýraznější domácí postava historie této disciplíny (mimo jiné dvacetinásobný mistr republiky, pětinásobný vicemistr světa, mistr Evropy a dvojnásobný mistr světa, držitel řady rekordů), ale také neúnavný propagátor cyklistiky a učitel techniky jízdy. Dělá trialové show a exhibice, obráží se svou Školou kola podniky seriálu Kolo pro život, má na kontě několik publikací a videí, připravuje další. V současnosti často spolupracuje s Českou televizí na publicistických pořadech zaměřených nejen na cyklistiku. Více informací hledejte na stránkách www.dressler.cz.

Kamil TATARKOVIČ

LEKTOR PRO VYŠŠÍ RYCHLOST
Kamil TatarkovičJméno Kamil Tatarkovič znáte nejen ze stránek časopisu Velo, jehož je pravidelným externím přispěvatelem, ale také z výsledkových listin špičkových závodů. Kamil je reprezentantem České republiky ve fourcrossu, letošním mistrem republiky v této disciplíně a celkově sedmým mužem celkového pořadí Světového poháru. V něm už poznal i vítězství, a sice v roce 2006 v rakouském Schladmingu, kde v roce 2004 skončil druhý. Na špičkové úrovni se věnoval (a doplňkově stále věnuje) i sjezdu, a to dokonce v továrním týmu Kona. Významně se podílel na přípravě časopisu MTB FreeRide, pro nějž i produkoval videa Czech Around a Euround. Ta stejně jako jeho školu jízdy pro pokročilé najdete na našem webu www.iVelo.cz. Více informací hledejte na stránkách www.kamiltatarkovic.com.

V tištěném Velu navíc rady Kamila Tatarkoviče.