Velo na prvním soustředění Romana Kreuzigera s Astanou

28.2.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2010-12-22T17:10:33 --><p>CO DĚLÁŠ NA PŘELOMU LISTOPADU A PROSINCE? KOLEGA, AUTOR TÉHLE OTÁZKY, ANI NEČEKAL NA MOU ODPOVĚĎ, NEŽ JSEM OTEVŘEL PUSU, VĚDĚL JSEM, CO DĚLÁM NA PŘELOMU LISTOPADU A PROSINCE. INFORMACE BYLA KRÁTKÁ A JASNÁ – POJEDEŠ NA PRVNÍ SETKÁNÍ NOVÉ SESTAVY TÝMU ASTANA, KDE BUDE I ROMAN KREUZIGER. ODSOUDIL MNE TAK K NEKONEČNÉ CESTĚ DO TOSKÁNSKA, ZATO ALE S OPRAVDU ZAJÍMAVÝM CÍLEM.</p>

Desetihodinovým skokem se s třemi kolegy z českých deníků přesouváme o tisíc kilometrů dál a výrazně jižněji. Rozdíl oproti situaci doma je zásadní, teploměr hlásí o 30 ºC víc a oko o 20 cm sněhu míň. Na místě se neubráním úsměvu, hotel Croce di Malta se čtyřmi hvězdami v logu vlastně říká vše. Je tu ubytována řada hvězd, z nichž, alespoň pro nás, je nejdůležitější nová česká akvizice týmu Astana, Roman Kreuziger. A Croce znamená italsky kříž, stejné slovo, jaké je základem Romanova jména, byť v jiném jazyce. 

Roman Kreziger

První kontakt s Romanem je pouze telefonický a krátký. Když vše klapne, potkáme se s ním po večeři. Náš optimizmus se ale zanedlouho rozplývá, po večeři totiž celý tým mizí na soukromou party, o jejímž průběhu si můžeme nechat jen zdát. Roman to později komentuje slovy, že šlo o první družbu závodníků. My si tak z prvního, vpravdě trochu zbytečného dne odnášíme pouze úsměvný zážitek, to když k nám jeden z členů týmu u vedlejšího stolu přistupuje s vážnou tváří a ptá se, zdali nejsme dopingoví komisaři. Připadá mu nadmíru podezřelé, že by na hotel dorazila skupina lidí, která si bedlivě prohlíží okolo se trousící závodníky a pak o nich diskutuje. Vrtíme hlavami, že tak to není, ale myslím, že nám stejně ještě dlouho nevěří. 

První rande 

S Kreuzigerem se tak setkáváme až ráno v hale u snídaně, a to jen krátce, což mne jen utvrzuje v tom, že oproti původním informacím toto není žádná ofi ciální akce týmu, kam měli být pozváni novináři, ale normální pracovní setkání klubu. O to víc to pro nás ale může být zajímavé, byť se asi načekáme víc než jindy. 

Po včerejšku, kdy Roman absolvoval půldenní dolaďování střihu a velikosti oblečení a první zdravotní prohlídky, jej dnes čekají krevní testy a společné focení týmu. Celé dopoledne tak proletuje halou sem a tam a nechává nás čekat. Stejně jako my i on pracuje, takže se na něj nemůžeme nijak zlobit. Čekání vyplňují kolegové z deníků přípravou podkladů (já mám vzorně připraveno, ale je pravda, že oni budou o své misi muset napsat téměř obratem, mně do uzávěrky zbývá pár dnů). Čas nám ale věnuje jeden z hlavních sportovních ředitelů, Giuseppe Martinelli. Rozhovor s ním se samozřejmě stáčí na Romana. 

Šachová partie 

Giuseppe Martinelli by se dal přirovnat k šachovému hráči, jehož fi gurkami na hrací desce jsou jezdci. Předvídavost, taktické myšlení, ale i dokonalá znalost možností jednotlivých článků může znamenat rozdíl mezi úspěchem týmu a jeho prohrou. 

Oproti loňskému roku, kdy byl postavou číslo jedna pouze Alberto Contador, má letos hned dvojici lídrů – Vinokurova, který by se rád rozloučil s aktivní kariérou vítězstvím na Tour, a našeho Kreuzigera, soustředícího se na Giro. Právě na českou posilu týmu byla směřována i největší pozornost. Martinelli jej nejednou bezděčně srovnával právě s Contadorem. Je samozřejmé, že vedení bere úspěšnost sezony podle počtu vítězství, a zde je vzhledem k dosavadním výsledkům laťka nastavena velmi vysoko. Díky Contadorovi má Astana v posledních letech skalpy ze všech tří Grand Tours. 

Astana

Prvním ostrým testem Romana bude dvojice etapáků Volta Algarve a Paříž-Nice. Poté bude prodiskutován další plán tak, aby Roman byl na Giru v optimální formě. Přestože vývoj situace trochu pozměnil Romanovy plány, doposud byla prioritou Tour de France, může se ještě klidně stát, že jej zde příští rok opravdu uvidíme. Podle Martinelliho je totiž ve hře i možnost, že by Roman mohl tento závod absolvovat pro podporu Vinokurova. Není potřeba velké fantazie, abychom si představili, jak silná úderná dvojice by z těchto jezdců vznikla. Je ovšem otázkou, zdali Kreuziger dokáže vydržet dva tak těžké závody za sebou. 

Česká hvězda ulovena 

První dny v novém prostředí se měl Roman co ohánět. Po ranních povinnostech měl v plánu posilovnu, po obědě týmové focení. I přes vytížení si na nás udělal chvíli času, aby se s námi podělil o dojmy z nového angažmá. 

Jednou z otázek je místo konání tohoto prvního setkání. Podle něj je vybráno hlavně kvůli týmovému lékaři, který nedaleko bydlí. Zázemí pro vyhodnocení vzorků je v této chvíli prioritou. Plusem je i to, že kemp má pouhé dvě hodiny jízdy od jeho italského domova. 

V prvních dnech se Roman prý příliš neorientoval ve jménech všech nových jezdců, svých kolegů, a to zejména Kazachů. Jak ale vzápětí dodává, postupem času to samozřejmě bude lepší. V tom vidí největší plus civilního seznámení se všemi členy Astany. Přátelský vztah je později neocenitelným pomocníkem ve spolupráci, kamarád dokáže v závodě pro lídra vypustit duši. Ocenil i možnost poznání charakteru spolujezdců. Náročnost etapových závodů umí odhalit slabiny psychické odolnosti, a pokud lidi znáte, dá se snáz reagovat, jestliže někomu začne lidově řečeno hrabat. V Toskánsku byl Roman ubytován se Španělem Jufrem, jediným z Contadorových dvorních domestiků, který v Astaně zůstal. Podle něj by právě Jufre neměl ve výběru pro Giro chybět, navíc si myslí, že jsou si povahově podobní. Ve srovnání s Liquigasem vnímá Kreuziger i malé rozdíly v podpoře. Jde prý sice o detaily, právě ty však mohou mít ve fi nálním součtu neoddiskutovatelný přínos pro výsledky. 

Roman si už také zvyká na nové kolo. Bude jezdit na Specializedu. To je vlastně jediná věc, kterou smí podle stále platné smlouvy s Liquigasem (v době reportáže, smlouva platí do 31. 12. 2010) používat – například oblečení musí stále ještě nést loga dnes již bývalého zaměstnavatele. Se změnou nastavení posedu, která je součástí projektu Specialized Body Geometry Fit, nemá absolutně problém. I v předchozím působišti byl zvyklý něco málo na posedu upravovat, navíc vzhledem k meziročním změnám u rámů Cannondale ani neměl daná striktní pravidla nastavení. Jak sám říká, věří, že mu nynější úprava posedu jen prospěje. 

Vtipná byla i jeho reakce na změnu komponentového vybavení. Na otázku, zdali v něm Sram nebudí po Schleckově incidentu nedůvěru, pohotově reagoval, že Contadorovi pomohl Tour vyhrát. Nezáleží až tak na materiálu, ale na šikovnosti jezdce. 

Volný čas mezi povinnostmi pomalu vypršel, český jezdec rozhovorem s námi přišel i o značnou část doby vyhrazené pro oběd. Ke konci už to bylo viditelné i v jeho těkajících očích. Po jídle nastává čas pro focení do týmových vizitek. Loučíme se tedy a přejeme Romanovi štěstí v nadcházející sezoně. 

Boss je ve dveřích 

Krátce po obědě prochází halou i sám Alexander Vinokurov. Jeho úsměv vyvrací spekulace o zdravotních problémech, které dopoledne hlásila tisková mluvčí. Usedá k nám a po několika zdvořilostních frázích se pomalu pouštíme kombinací angličtiny a ruštiny do hodnocení Romanova příchodu do týmu. Musím říci, že většinu těchto věcí jste už mohli najít v minulém vydání Vela, ve velkém exkluzivním rozhovoru s Vinem. 

Shrňme tedy, že první ofi ciální kontakt s Romanem měl Vino během Tour de France 2010, kde vznikla i myšlenka na Romanův přestup. Po vyřešení problémů souvisejících se smlouvou v Liquigasu se český jezdec rozhodl. Pro Alexandra je ideálním nástupcem Contadora, a to nejen pro jeho vlastní ambice, ale i pro umění obětovat se pro tým. To nakonec excelentně předvedl na loňské Vueltě. Ostatně vize a představy o týmu prý probírali s Romanem včera večer přes dvě hodiny. 

Poté se ale soustředíme na samotného Vinokurova. Ten jako svůj vrchol sezony označil Tour de France. Jeho snem je postavit se na stupeň nejvyšší, k němuž měl i v minulosti dost blízko. Tuto sebedůvěru podtrhuje tvrzením, že kdyby v loňském roce nepodporoval Contadora, mohla z toho být bedna. Třítýdenní závod může přinést řadu zvratů, je to jako ruleta a on je hráč. Podle něj má na vítězství tak pět až sedm jezdců včetně něho. 

Logicky se řeč nevyhnula kauze Contador. „V týmu byl tři roky, po celou tuto dobu se mi jevil jako velmi otevřený a vstřícný člověk,“ říká Vinokurov. Nevěří v jeho vinu, nedokáže si představit, že by se právě Contador dokázal přetvařovat. 

Přání, nebo sen? 

Končíme naši návštěvu a směřujeme domů. S odstupem je zřejmé, že tým už má všechna důležitá sezení za sebou – názory a postoje tří jeho zástupců, s nimiž jsme měli možnost v Toskánsku hovořit, jsou identické. Cestou zaznívají i otázky spojené s ne zcela čistou reputací týmu Astana, co se dopingu týká. Ale může to být právě Roman, kdo by mohl všechny škarohlídy umlčet. Uvidíme. Přejme mu, aby se jeho další krok v cestě na vrchol světové cyklistiky povedl. 

Eda Pinkava, Montecatrini Terme, Itálie
Foto: autor a archiv Astany 

V tištěném časopisu dále najdete rozhovor se sportovním manažerem Astany Giuseppem Martinellim.
Menu