Jediná sezona

28.2.2017

Žijeme v České republice, Česká republika se nachází ve střední Evropě a pro střední Evropu je typické určité klima. Střídají se období, teploty, střídají se také podmínky pro jízdu na kole. Protože s tím nic nenaděláme, je dobré to pro osobní klid prostě přijmout. Osobně tím netrpím. 

Jako by bylo léto a snad i zimě navzdory jsem si koncem listopadu střihl bikový orientační závod na jihu Čech. Jako tradičně každý rok již několik let. Byli jsme s kamarádem ve dvojici na trati více než šest hodin, všude ležel v malé vrstvě sníh, teplota se postupně měnila z mínus čtyř ráno přes plus jeden přes den na mínus pět vpodvečer. Najeli jsme ke stu kilometrů. Chvíli to letělo, chvílemi jsme se brodili sněhobahnem, sem tam to ustřelilo. Příjemná pestrost. Stejná, jakou má sezona českého cyklisty. V cíli jsme si dali občerstvení, prochladli a pak vyrazili tři kilometry na kole vstříc ubytování. Měl jsem pocit, že mi za ty předlouhé tři kilometry umrzne pusa, nos i prsty u nohou a rukou, a taky že už nikdy nepočnu potomka. V zimě se prostě musí s rozumem. Pak jsem se ale ohřál a bylo mi skvěle. Fantastický den. Zima nebyla překážkou. 

Nebylo to pro mne rozloučení se sezonou, jak se s oblibou říká akcím na sklonku podzimu. Spíš to s odstupem vnímám jako troufalé postavení se zimě čelem. Jako by to cítila stejně, oplatila mi po svém – druhý den už všude leželo na dvacet centimetrů bílé pokrývky. 

Rozhodně nejsem sám, kdo uznává jedinou sezonu, totiž celoroční. Zimě navzdory vyrazil i kvartet známých – v mrazu a sněhu dobyli jeden z vrcholů na Brdech a na znamení vítězství na něm opekli buřty nad ohněm. Skoro 30 centimetrů sněhu a mínus deset na teploměru, občas tlačení, sem tam led a pád. Ale buřty v lese jsou buřty v lese, jak pravil fi lmový pan Homolka. Zima nebyla překážkou, naopak dodala výletu kouzlo. Tak velké, že hned příští týden vyrazili znovu. A budou vyrážet. Jejich článek najdete v tomto Velu. 

Ne vše je ale tak skvělé, samozřejmě. Někdy se prostě jet nedá. 

Stejně jako do ježdění zima promlouvá i do přípravy časopisu. V tomto vydání najdete méně testů kol, než jste zvyklí. Zatímco dostupné hardtaily ještě lze prověřit dostatečně díky udusaným pěšinám, na něž jsou určeny, připravovaný test dvou all mountainů jsme odložili, do těžšího terénu se vyjet nedalo a my bychom „testem“ lhali vám, ale i sobě. Zimě jsme proto kontrovali prověrkou kukel pod helmu a plášťů s hroty, nástroji do boje s ní. Přidali jsme trochu zahřátí v podobě reportáže z bikování v Jordánsku, využili více volného času, který cyklistům zima přináší, pro přípravu na období s intenzivnějším ježděním a zařadili článek o sportovní výživě či cvičení, které uleví tělu poznamenanému jednostranným zatížením na kole. Trenér ukáže, jak zvládnout zimní trénink. Velmi zajímavé je nahlédnutí do sídla fi rmy Yeti, na průběh prvního společného soustředění Romana Kreuzigera s jeho novým týmem Astana, na přípravu kol a ladění posedu profesionálním závodníkům americkým Specializedem, za extra zajímavý a velmi exkluzivní bych označil rozhovor s panem Kokem, Holanďanem, který pro českého miliardáře, úspěšného podnikatele Zdeňka Bakalu, koupil profi tým Quickstep. Na následujících stránkách toho samozřejmě najdete ještě více. 

Velo také uznává jedinou sezonu, tu celoroční, jen stejně jako cyklisté reaguje na její aktuální tvář. Tak tomu bude i v jeho dalším ročníku. Těšíme se na setkávání s vámi nad jeho stránkami a přejeme skvělou sezonu 2011! 

Menu