Úvod » Články k časopisu » Zapoměňte na Landise a Armstronga, JE TU SAGAN!

Zapoměňte na Landise a Armstronga, JE TU SAGAN!

BYLO TO ZVLÁŠTNÍ A NAKONEC PŘÍJEMNÉ A HLAVNĚ NADĚJI PŘINÁŠEJÍCÍ ROZUZLENÍ JINAK MRZUTÉHO DNE. NAD RÁNEM CHRLILY AGENTURY ZPRÁVY O DOPISU FLOYDA LANDISE, KTERÝ ROZESLAL NEJRŮZNĚJŠÍM CYKLISTICKÝM CELEBRITÁM, INSTITUCÍM A MÉDIÍM A V NĚMŽ SE PŘIZNAL K SYSTEMATICKÉMU DOPINGU A ZÁROVEŇ DO SVÉ NENADÁLÉ HRY NA PRAVDU NAMOČIL ŘADU BÝVALÝCH KOLEGŮ VČETNĚ TOHO NEJSLAVNĚJŠÍHO. ŽE TO NAČASOVAL NA DOBU KONÁNÍ ZÁVODU KOLEM KALIFORNIE, POCHOPITELNĚ NÁHODA NEBYLA. 

Především pro Lance tak začal opravdu špatný den. Před startem etapy se sice tvářil vyrovnaně a náhlé zpytování svědomí Landise ho nezaskočilo, protože jak naznačil, bývalý kamarád a chráněnec jeho i Bruyneela nepřímo vydíral a pod hrozbou zveřejnění pikantérií ze společného působení v US Postal prý žádal peníze a následně angažmá v týmu. Po pár kilometrech etapy se pak Armstrong připletl do pádu a se šrámem ve tváři a naraženým loktem s podezřením na zlomeninu, která se nepotvrdila, ze závodu odstoupil zjevně v nedobrém rozpoložení. 

Peter Sagan

Tohle je pochopitelně jen začátek zřejmě dlouhého a nechutného praní špinavého prádla. Věrohodnost Landisových prohlášení poté, co se dva roky neúspěšně soudil, aby uhájil svou nevinu a utratil za to více než dva miliony dolarů, poté, co neváhal vylákat z obyčejných lidí, kteří mu věřili, půl milionu dolarů do fondu na svou obhajobu, je samozřejmě nulová. Dokonce napsal celou knihu na svou obhajobu s titulem Positively false (tedy falešně pozitivní nebo pozitivně falešný?) a sloganem „pravdivý příběh, jak jsem vyhrál Tour de France“, na níž docela vydělal. Kdo by nechtěl slyšet story prosťáčka z chudého prostředí, jehož připravili neprávem o životní triumf. Landisova agentka velmi naléhala na vydání knihy i v české verzi a jsem jen rád, že jsem to tehdy českému nakladateli vymluvil. 

Peter SaganLidsky Landise chápu, výčitky svědomí přinášejí největší psychické útrapy, jaké si může člověk představit. Možná se až teď v něm probudily kořeny menonitské výchovy v ortodoxně protestantské rodině z pensylvánského zapadákova brojící proti všem světským lákadlům. Pokud se chtěl očistit od lži, měl to ale udělat hned poté, co byl po Tour de France 2006 jako muž ve žlutém trikotu pozitivně testován na syntetický testosteron. Tuhle možnost propásl, teď už jen ulevil svému svědomí. Nebo potřeboval naplnit vyschlé konto? 

Nechci dělat generála po bitvě, ale tvrdil jsem hned po oznámení Armstrongových plánů na comeback, že je to chyba, velká chyba. Lance měl zůstat u své nadace, politických ambicí a u běžeckých maratonů. Cyklistice nepřinesl jeho návrat nic pozitivního vyjma prvotní vlny zájmu, ať už to byly zprvu tutlané a nakonec otevřeně ventilované spory s Contadorem a nyní aféra obludných rozměrů, jejíž je v podstatě ústřední postavou. Kdyby nezávodil, koho by zajímala Landisova prohlášení? 

Ten den se opravdu nepovedl. Ten den, kdy si Landis uvědomil, co znamená pravda, a zpochybnil vše, co kdy tvrdil. Ten den, kdy mi bylo zase jednou stydno, že jsem součástí cyklistické komunity. 

Než jsem si v noci trochu ze zoufalství zapnul Eurosport a sledoval přímý přenos z páté etapy Tour of California. Etapa, která byla Armstrongovou poslední v závodě a možná i v sezoně (Bude jeho tým Radioshack pozván na Tour de France? Pokud chtějí mít francouzští pořadatelé klid, neměli by to dělat…) se stala kořistí Petera Sagana, dvacetiletého kluka ze Žiliny, nováčka mezi profesionály, cyklisty závodícího bez zábran. Den poté svůj suverénní závěr zopakoval i v královské etapě přes několik dvoutisícových průsmyků s cílem u jezera Big Bear a opět si v koncovce pohrál s Leipheimerem, Rogersem a všemi ostatními favority. 

Bylo to symbolické. Tohle je budoucnost cyklistiky, té lepší cyklistiky s novou tváří. Tohle je naděje. 

Kamil Hofman
Foto: Cor Vos