Úvod » Články k časopisu » DOMÁCÍ PRŮKOPNÍCI NOVÝCH TV ČASŮ MTB XC?

DOMÁCÍ PRŮKOPNÍCI NOVÝCH TV ČASŮ MTB XC?

To se prostě muselo stát! Jako na potvoru jsem první jarní dny tohoto roku, a že byly opravdu mimořádně krásné, proležel v posteli. Znáte to – rýmička, dlouho neléčená a hýčkaná, do toho střevní viróza, trochu víc práce a mladický zápal v duchu „vypotím to na kole, přece nebudu doma, když je tak krásně…" A je to. Horečka, bolí klouby a srdce – venku řičí ptáci, zelenají se první lístky a slunce začíná mít sílu. Každou chvíli někdo projede na kole – „au".

Krátím si hodiny nicnedělání děláním alespoň něčeho, surfuji na internetu, plánuji dovolenou a zjišťuji možnosti stránek youtube. Prý je tam úplně všechno. No, všechno tedy ne, ale zajímavého obrovská spousta. Připomněl jsem si posledních deset minut většiny mistrovství světa na silnici, přičemž ta starší mě zajímala víc než ta, jež jsou stále v mé paměti. Některé záběry jsem neviděl nikdy, jak také, Eurosport tehdy nebyl a my kombinovali jen dva programy na starém Rubínu. Už jsem si nepamatoval, že Fondriest přišel k titulu trochu jak slepý k houslím, že Bugno vyhrál dvakrát za sebou, jak blízko byl medaili Steve Bauer a jak lilo, když poprvé vyhrál Lance. Prožíval jsem to, jako by se rozhodovalo v té chvíli, což mohlo být, pravda, i následkem zvýšené teploty.

A protože nedám dopustit také na horská kola, našel jsem závody mistrovství světa MTB. Kouzlo dramatu se ale najednou vypařilo. Většinou osamoceně jezdící závodníci v dlouhých záběrech a trhaných prostřizích jezdili po lesích, aby se najednou ocitli v cíli. Nejzajímavější jsou záběry nejstarší, například svěťáky z roku 1992 nebo ještě starší závody americké (při slalomu, předchůdci 4X, se dokonce běhalo do kopce), pár starých sjezdů (například vítězství Mylese Rockwella) a nějaké umělecké sestřihy či nahrané scény s bikery. Ale závody XC? Nula! Nezajímavé. Přenosy z olympiád připomínají atmosféru regionálního orienťáku. Pompéznost silnice, drama do posledních vteřin, kulisy davů a majestátních hor tu prostě nejsou a nesporná velikost sportovních výkonů se vytratila kdesi v kabelech přenosových vozů. Televizní technika je k horským kolům nemilosrdná a krutá.

Když však vzpomenu na neuvěřitelná snímání všech disciplín na letošní zimní olympiádě, říkám si, že to přece musí jít! Vědí to i pořadatelé Merida Bike Vysočina, kteří se stávají pionýry téměř ve světovém měřítku v pořádání akce, která by mohla pro horská kola znamenat budoucnost, což platí i o jejich spolupráci s televizí, o stavbě nového okruhu pro XC (snadno snímatelného kamerami v každé vteřině závodu), o propagaci nové disciplíny a podobně. Jejich příkladu by si měl vzít mountainbikový svět, jinak se také může stát, že po dalším nezajímavém závodě cross country na olympiádě v Londýně horská kola vypadnou z programu OH. Po shlédnutí toho, jak si televize s horskými koly stále nerozumí, bych se ani nedivil.