Úvod » Články k časopisu » Prorokem ve vlastní zemi

Prorokem ve vlastní zemi

současnost české odpružené scény

Podobně jako všude ve světě i v Čechách a na Moravě snaha po vyšším komfortu jízdy vyvěrala primárně z malých dílen a konstrukčních firem. Konec konců, bylo tu na co navazovat, všechny ty lauriny a klementy, oriony, čechie a spol. představují solidní odkaz, než v motorkovém průmyslu převzaly otěže větší značky. A je to i svým způsobem logické - cestu prošlapávají menší a flexibilní, aby pak plody jejich pionýrství při osvědčení trhali ti větší, opatrnější.

Původní česká biková odpružená scéna se tak zrodila na tratích DH soutěží, pod křídly malosériových producentů. Postupem času však sjezdovou slávu nahradilo sportovní XC, nejednou spíše licencovanými konstrukcemi než původní invencí. Existují však i čestné výjimky. Nicméně za hranicemi – a především za oceánem – se s novým tisíciletím začíná hrát na housle endura a zdvih se standardizuje na vyšších hodnotách. Přední domácí výrobci však – nehledě na slibný národní DH start a dědictví – kolikrát full ještě ani nemají v sestavě.

Současnost zářivá, celoodpružená?
Za poslední roky se však mnohé změnilo. Author doladil rozvrstvení své celoodpružené palety, Rock Machine rovněž nezahálel a inovoval takřka na všech frontách, Pell´s ke 100mm rychlíkovi přidal 150mm kliďase, Kellys má řadu fullů v nabídce již déle, Superior přišel se závodním i vyjížďkovým fullem, opatrně se jedním vstupním modelem přidala Dema a 4Ever pak překvapil dokonce karbonovým sporťákem. A to nemluvíme o nejžhavější trailbikové novince od RB, modelu IQ, mladé značce na scéně kutící na virtuálním pérování – Coowa – a o novince Etalon. Dozrál čas na seriozní domácí diskusi o nuancích odpružené konstrukce rámu.
Celoodpružená současnost pod patronátem sv. Václava je především roztodivně a překvapujícím způsobem pestrá. Nevyjmenujete vlastně jediný systém, který by tu nebyl zastoupen alespoň jedním exemplářem. Některé značky jako RB přitom zůstávají věrné jedné koncepci dlouhodobě, jiné hledají optimální řešení dynamickým přechodem mezi tábory jako Rock Machine či Author.

Podobně je tomu i s kategoriemi. Většina výrobců je rozkročena pevně nad cross-countryovým teritoriem. 100mm sporťáky, stejně jako 130 či 150mm stroje vyšší zdvihové kapacity, taková je nejfrekventovanější realita. Freeride a sjezd leží přece jen již dále od běžné nabídky, nicméně někdejší kořeny tuzemské FS produkce stále poctivě zalévají takový Race Bike, Rock Machine anebo plejáda garážových výrobců a kutilů jako Benest nebo Dudák, či Jakos a bratři Čižinští, kteří si vyrábějí kola a odpružení čistě jen pro vlastní spotřebu a potřebu.
Lze přitom očekávat, že obecné drobné evropské zpoždění za Amerikou v přijetí a rozšíření fullů bude stále více umazáváno. Trend je prostě jednoznačný a slova stěžejních hráčů na šachovnici to jen potvrzují. Například Petr Lavička za Superioru sice nevidí v souvislosti s kurzem koruny další snižování cen fullů pod hranici nějakých 30 000 korun jako kdoví jak reálné, nicméně vstup značky na celoodpružený trh právě nyní vnímá jako nikterak náhodný: „Ano, rozhodně se do budoucna bude jednat o důležitý segment trhu," říká. Jednoznačně však spíše právě s XC příchutí. To si dobře uvědomují i u 4Everu, kde sice reprezentace a testování v podobě špičkového domácího sjezdaře Adama Vágnera má dle Radima Brože svůj jasný přínos, nicméně spíše pro enduro a freeride, kde se skupina zákazníků začíná pomalu rozšiřovat, než přímo pro sjezd. „Deset až dvacet prodaných sjezdových kol za rok vývoj prostě nezaplatí."

Vývojářské kutění domorodců
V českém prostředí nalezneme všechny fenomény, jak je známe z mezinárodního bikebusinessu. Sviští tu kilo- a megabity v nejnovějších softwarových programech, v nichž se virtuálně projektují rámy a jejich detaily, simulují trajektorie zdvihu, zkoušejí různé velikosti. Stejně tak se ale také sází na jistotu v podobě výběru hotové konstrukce z katalogu, většinou dálněvýchodní továrny jako Kinesis, Hodaka či Fairley a dalších.
Brněnský Pell´s je typickým zástupcem společností provádějících vlastní vývoj. Majitel firmy a konstruktér Libor Petřvalský popisuje proces zrodu nového typu rámu následovně: „Nejprve si řekneme, jaké bude určení rámu, a stanovíme požadavky, které na něj budou kladeny. Z toho vyplývají základní preferované vlastnosti. U rámů pro XC to bude váha a přenos síly, u All Mountain univerzálnost a u FR odolnost a pružení. Potom následuje fáze výběru několika vhodných konstrukčních řešení, analýza výhod a nevýhod jednotlivých typů na základě vlastních i zprostředkovaných zkušeností. Jakmile se rozhodneme pro finální podobu rámu, začíná asi nesložitější fáze – konstrukční. Vybíráme vhodné profily trubek, ladí se geometrie, simuluje se chování různých variant řešení pružení. Při konstrukci vycházíme jak z vlastních zkušeností, ale i spolupráce s malou, ale velmi odborně erudovanou firmou specializovanou na výzkum a vývoj, jejíž přínos bývá největší právě při ladění finálních výrobních výkresů. Hodně také vycházíme ze zkušeností továrny, s kterou spolupracujeme a která je jednou z nejrespektovanějších v oboru. Ta také zajišťuje prvotní, předvýrobní zátěžové testy. Tyto neděláme jen na počet cyklů stanovený normou, ale vždy až do destrukce, abychom ještě před finální výrobou odhalili potenciální rizika. Výsledkem tohoto procesu je výroba prototypů, které jsou podrobeny praktickému testování. Po odstranění případných nedostatků a doladění celé konstrukce nastává fáze finalizace designu a sériové výroby." Obdobně by zněl popis z úst (či klávesnice) konstruktérů Race Bike, Coowa a dalších.
Takový postup je samozřejmě delší a obtížnější než katalogový výběr, vysvětluje rovněž také, proč je následně třeba delší i doba používání rámů. Na druhou stranu i onen katalogový výběr chce své – možností je hodně a vybrat správně vyžaduje také jisté zkušenosti. I zde přitom dochází k testování a eventuálnímu doladění dané konstrukce v detailech na míru zákazníkovi. Stejně jako při in-house vývoji je třeba správně vybrat tlumič, vždyť na jeho volbě a eventuálním specifickém naladění silně závisí finální vyznění jízdní charakteristiky. Radek Lončák z Rock Machine k tomu říká: „Historie fullů Rock Machine je opravdu dlouhá. Šli jsme zprvu cestou vlastního vývoje, skončili jsme s ním však v roce 2000. Zjistili jsme, že je efektivnější využít know-how standardních zahraničních výrobců a s nimi pak jen diskutovat drobné detaily. Rock Machine dnes používá již hotové, výrobcem testované produkty, které pak případně upravujeme na základě našich prodejních zkušeností a zkušeností týmových jezdců z různých zemí. Získáváme tak velmi dobré portfolio údajů, které předáváme i našim výrobcům rámů. Nepovažujeme to však za vlastní vývoj."

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU SPOLU S ROZHOVORY A DALŠÍMI ZAJÍMAVOSTMI
NAJDETE V BŘEZNOVÉM VELU.