Úvod » Články k časopisu » VELO CAMP 2008 – Mezi svými

VELO CAMP 2008 – Mezi svými

Není mnoho příležitostí, při nichž se my, členové redakce, můžeme setkat se čtenáři, zajezdit si s nimi, posedět a povykládat. Stavíme sice svůj stánek na různých závodech a výstavách, ale rodinná atmosféra Velo Campu pomáhá již řadu let vzájemný vztah utužit. Zvlášť letos jsme se na prodloužený (čtyřdenní) víkend hodně těšili - vyráželi jsme totiž na nové místo, k Hracholuské přehradě, kde Velo camp ještě nikdy nerozbil své stany, tedy obrazně. Důvodů ale bylo více.

Věděli jsme, že po dobrém ohlasu na možnost testování kol z předchozích ročníků pro vás máme příjemné překvapení, a to 14 značek a celkem více než 200 kol! Stejně tak se rozrostly i řady účastníků, a to až na konečné číslo 342. V našem vydavatelství pro změnu přibyly nové tituly a my se tak těšili na vaše reakce, na reakce těch kritiků, na nichž nám nejvíce záleží – našich čtenářů. S organizací náročné akce nám opět pomohl Václav Pták a občanské sdružení Šerák, tedy parta osvědčená z minulých let. Už začátkem týdne bylo při pohledu na předpověď počasí jasné, že zkázu Velo Campu může přivodit snad jen pád kosmického tělesa do areálu rekreačního střediska Butov. A skutečně, ohlédneme-li se za právě uplynulým ročníkem, shodneme se, že byl výjimečný hlavně počasím – sluníčko se po celé čtyři dny neschovalo a vytvořilo tak ideální podmínky pro cyklistiku i pro získání prvního pořádného opálení.

Začínáme
Pomyslný slavnostní výstřel zazněl ve čtvrtek v 10:00 hod na „seřadišti", volném prostoru, kde se desítky bikerů rozdělily do péče traserů, aby stejně jako i v dalších dnech vyrazily na krátkou či dlouhou trať, tedy některou z výzev dlouhých od 40 do 100 km. Místní vůdci ze Stříbra zaslouží pochvalu – vzdali se závodních ambic a přiměřeným tempem provedli dav okolní krajinou. Trasy většinou kopírovaly cyklostezky vedené po polních a lesních cestách, takže adrenalinu chtivý biker mohl být trochu zklamán. Garanti okruhů raději vybrali terény sjízdné pro každého, ale kdo chtěl více, mohl se kdykoli odpojit.
Potíže vznikaly snad jen v hospodách, kde život ještě pulzoval v pomalejším zimním rytmu a po nenadálém příjezdu desítek cyklistů většinou obsluha rychle zkolabovala, případně záhy neměla čím uspokojit hlad a žízeň cyklistů. Navíc je v této oblasti řidší výskyt restauračních zařízení.

Zájem o fully i silničky
U stánků značek, jež poskytly účastníkům tu fantastickou možnost vtělit se do role testera a na vlastní kůži během čtyř dnů vyzkoušet a porovnat nejen produkty různých značek, ale také typů, se tvořily fronty a následně dlouhé pořadníky na nejžádanější modely. Kdo první den rozlepil oči později, exkluzivní kola již zpravidla neměl šanci vyzkoušet – poptávka davu byla veliká. Na dračku šly samozřejmě nejvíce fully a stále neokoukané a otazníky opředené devětadvacítky, ale zástupce jednotlivých značek zaskočil také zájem o silniční kola, pro která byly západočeské asfaltky ideálním terénem. Po čtvrtečním soumraku mohli zájemci vyzkoušet nová světla Blackburn System X8 a i v tomto případě předčil zájem bikerů možnosti dovozce.

Šumné večery
Na večery bylo připraveno několik zajímavých besed. Slíbovaný Pepa Dressler se sice z důvodu nemoci omluvil, ale nuda přesto nehrozila. Diskuse tradičně vyvolala prezentace organizace ČeMBA, kterou její předseda Tomáš Kvasnička zvládl natolik přesvědčivě, že mnoho účastníků dokáže ještě dnes, a třeba i pozpátku, vyjmenovat cíle tohoto sdružení. Zájemcům o nahlédnutí do tajů technologií zodpověděl dotazy Milan Duchek z Duratecu, který rozvíjí své světové nápady v nedalekém Městě Touškově. Druhý večer byl zasvěcen besedě s redakcí. Účast byla stejně jako předchozí den hojná, jenom dotazů bylo méně. Díky tomu jsme mohli rychleji přistoupit k očekávané premiéře DVD Czech Around, nedílné příloze prvního čísla nového časopisu MTB FreeRide. Škoda jen malé zrady techniky – trhaný obraz z dataprojektoru možná působil o něco dynamičtěji, ale divácký zážitek byl částečně nižší. Poslední rozlučkový večer byl zasvěcen živé hudbě rockového dua v obsazení klávesy a kytara. S předtočenými bicími dokázali pánové nad očekávání věrně reprodukovat nejrůznější hity populární hudby a kdo si chtěl skočit v kole, mohl se k nám přidat.

Domů ne!
V neděli se i přesto, že za námi byly náročné čtyři dny, chtělo domů málokomu. Někdo si ještě na chvilku půjčil kola, někdo se jenom rozvalil na sluncem zalité louce a sledoval odjezd kamarádů ze vzdálených koutů země. Do oběda se ale areál téměř vyprázdnil – další pracovní týden byl již hrozivě blízko a únava se pár dní nahromadila stejně neúprosně jako špinavé dresy. Přesto se v tvářích odjíždějících zrcadlila spokojenost a odhodlání příští rok nechybět. Pokud se nepotkáme v sedle někdy dříve, těšíme se na shledanou příští rok!

Karel Kuchler
Foto: Velo


ECHO
Velo Camp 2008

Cyklistické setkání na břehu Hracholuské přehrady přilákalo účastníky ze všech koutů České republiky a již tradičně nechyběli ani hosté ze Slovenska. Několik odjíždějících jsme letos zastavili „na kus řeči". Naše otázka přitom byla prostá:
Proč na Camp přijeli, jak se jim zde líbilo a co by změnili pro příští rok?

Pavel Polívka, Brandýs nad Labem
„Na Velo Campu jsem poprvé a jsem spokojený. Vím, že úroveň ubytování je daná okolnostmi, takže nemohu čekat luxusní hotel. Okolí mého bydliště horské cyklistice příliš nepřeje, a proto vítám jakoukoli možnost navštívit nové místo. Zdejší terény se mi líbí – své si tu najdou nároční bikeři i turisté. Uvažuji, že se k Hracholuské přehradě vrátím na dovolenou s rodinou."

Daniela Skotnicová, Praha
„Na Velo Camp jsem přijela s kamarádkou. Na žádné akci s tak vysokou koncentrací cyklistů jsem ještě nebyla, takže to byla premiéra. A myslím, že úspěšná. Nezmění na tom nic ani spartánské ubytování v socialisticky vyhlížejících chatkách, které mi připomněly pionýrský tábor, ani stravování, které bylo spíš pro lesníky než pro sportovce. Ale o tom tahle akce není. Horší ubytování vyvážilo krásné prostředí Hracholuské přehrady. Všechny navržené trasy, které jsem během čtyř dní stihla projet, byly rozmanité. Zvláště vydařená byla trasa vedoucí přes šest brodů (možná jich bylo i víc), kde jsem si užila svoje první letošní koupání. Skvělá byla prezentace ČeMBA (už se nenechám jednoduše vyhodit z lesa) i závěrečný večer. Přesto, že v sále převládala spíše mužská část, se taneční parket hemžil vlnícími se páry až do pozdních nočních hodin. Škoda, že takových akcí nebývá víc. Už teď se těším na příští rok."

Václav Stiegler, Plzeň
„Bydlím sice nedaleko, ale oblast v okolí přehrady příliš neznám. Také se tu mohu projet s větším kolektivem – moji přátelé na kole nejezdí, a tak příležitost vyjet s ostatními a probrat své zážitky u piva je pro mě nevšední. Tento Velo Camp je již můj třetí, tudíž mohu srovnávat. Obtížnost zdejšího terénu není vysoká, občas bych uvítal i náročnější pasáže, ale možná je to přijatelnější varianta, než jet 100 km po velmi náročné trase – to bych asi nepřežil. Oproti minulým ročníkům bylo také podstatně lepší počasí. Celkově hodnotím Hracholusky velmi vysoko."

Břetislav Anft, Neratovice
„Účastnil jsem se již campu v Jeseníkách a loni u Želivky a jednoznačně největší rozdíl vidím v počasí, které letos vyšlo bezvadně. Také tady teče teplá voda i večer, což při takovémto počtu lidí nebývalo zvykem. Jezdil jsem po doporučených trasách a jejich délka i náročnost mi zcela vyhovovala – nejsem zrovna technický typ. Skvělé je tradičně testování kol – zajímavé stroje jsem ale vyzkoušel již loni, letos jsem s výjimkou jednoho dne na stroji Kona zůstal věrný tomu svému."

Ján Čepec, Bratislava
„Letošní Velo Camp byl už náš čtvrtý – na první jsme jeli ze zvědavosti, ty ostatní jsme absolvovali proto, že akce tohoto druhu u nás na Slovensku chybí. Letos nás mile překvapila kvalita ubytování, krásné okolí, čisté lesy i teplá voda ve sprchách. Horší to bylo se stravou, hlavně se snídaněmi, které byly oproti předchozím rokům odfláknuté. Kamarádi testovali kola GT a Specialized a byli s nimi velmi spokojení – přece jen testovat kola, která se právě začala prodávat, se nepoštěstí každý den. Trasy byly velmi zajímavé, vedené krásným prostředím a hlavně ta, na níž bylo osm brodů, v nás zanechala silný dojem. Byla to velmi podařená akce, které se rádi zúčastníme i v budoucnu, i když nejvíc se nám líbil Velo Camp 2006 ve Zlatých horách, v Jeseníkách. Pro příště navrhujeme vydat mapky s lepším rozlišením, protože opozdilci měli problém se v kopiích zorientovat. Škoda, že se na místě neprodávaly turistické mapy okolí, jako tomu bylo na Želivce nebo ve Zlatých horách."