Úvod » Články k časopisu » Zamíří k nám biková elita?

Zamíří k nám biková elita?

V příštích čtyřech letech se možná tuzemský mountainbikový fanoušek dočká série špičkových mezinárodních MTB podniků. Dokážeme ale být po deseti a více letech od doby posledního mistrovství Evropy horských kol na našem území pořadatelsky na evropské či dokonce světové úrovni? A zvládnou čeští organizátoři připravit dostatečně náročné tratě a zázemí pro podniky podobného významu?

Bude tomu už deset let, co se v české kotlině jel naposledy opravdu velký mezinárodní závod horských kol. Pro tuto chvíli záměrně opomeneme podniky zařazené do některé z kategorií UCI, protože řeč je o závodech, kde by se udělovaly tituly mistrů planety či kontinentu. Domácí scénu totiž čeká série hned několika špičkových mezinárodních MTB událostí, a to během poměrně krátké doby.

V porovnání s cyklokrosem, v jehož kalendáři Světového poháru i mistrovských závodů má Tábor své pevné místo, vypadají horská kola jako chudý příbuzný. Mistrovství Evropy horských kol se u nás sice konalo „již" dvakrát, ale bylo tomu tak v druhé půlce devadesátých let a v obou případech hostil tuto akci Špindlerův Mlýn. Poprvé se zde konalo ME ve všech disciplínách v roce 1995 a ačkoliv se setkalo s mohutným diváckým ohlasem, skončilo finančními ztrátami. Světový pohár v tehdy již olympijském cross-country se v Česku jel v roce 1997 opět ve „Špindlu" a rok poté přivítalo totéž krkonošské středisko sjezdaře na mistrovství starého kontinentu. Nyní se však rýsuje jakési volné pokračování české pořadatelské činnosti na vrcholné úrovni – mistrovství Evropy v bikemaratonu, mistrovství světa horských kol a s tím související Světový pohár MTB. To vše po více než deseti letech půstu může přijít během pouhých čtyř let.

Čtyři roky, čtyři svátky!
snový pořadatelský kalendář českého MTB

  • 2009 Světový pohár
  • 2010 Světový pohár
  • 2011 Mistrovství světa
  • 2012 Mistrovství Evropy v bikemaratonu

„Evropa" potřetí, tentokrát v maratonu
Na Špindlerův Mlýn a někdejší slibně odstartovanou tradici mistrovství Evropy v Česku by historicky třetím ME horských kol na domácí půdě rádi navázali pořadatelé jarního Malevil Cupu. Však také již začátkem roku odeslali do švýcarského sídla UCI kandidaturu na pořádání mistrovství Evropy v bikemaratonu pro rok 2012.

„Byli jsme se před lety podívat na Světovém poháru v rakouském Bad Goisernu a v Polsku na mistrovství Evropy a řekli jsme si, že by určitě bylo v našich silách závod na takovou úroveň posunout," líčí za pořadatele Malevil Cupu Radek Patrák. „Když pak za námi na podzim loňského roku přišel Petr Marek a řekl nám, že by tu byla možnost uspořádat mistrovství Evropy, tak jsme příliš neváhali a rozhodli se do toho jít. Závodů Světového poháru se jede každý rok více, ale ME je každoročně jen jedno," dodává. Malevil Cup a potažmo české maratony obecně se takto mohou mnohem více zviditelnit. Jako předzvěst potenciálního úspěchu pořadatelského týmu pod vedením Radka Patráka se již letošní ročník populárního maratonu jel jako závod kategorie C3. „Malevil Cup je součástí evropského seriálu MarathonMan-Europe a pořádání podobného šampionátu tak bereme jako přirozený vývoj. Je to náš příspěvek k propagaci této oblíbené disciplíny," uvedl Radek Patrák.

Pro závody tohoto typu jsou pořadatelským manuálem evropské federace UEC nastaveny určité parametry tratě, což Malevil Cup splňuje. Bylo potřeba ale promyslet i další požadavky mezinárodní federace jako je kategorizace hotelů. Přesto ale vyplnění formulářů pro kandidaturu bylo dle Radka Patráka až překvapivě jednoduché. Nakonec české pořadatele předběhlo Rakousko, které získalo pořadatelství na rok 2011, ale pro rok 2012 je naděje pro Malevil Cup veliká. O přidělení pořadatelství rozhoduje sedmičlenný řídící výbor UEC, jehož členem je i prezident UEC a viceprezident UCI Vladimír Holeček. Výbor měl o pořadatelství ME 2012 rozhodovat koncem května, případně v listopadu. Vladimír Holeček tak ze své pozice jednoho ze čtyř nejvýše postavených mužů světové cyklistiky může českého kandidáta podpořit a rozhodnutí výboru podstatně ovlivnit. Kandidátů zatím mnoho není a Holeček tak dává Malevil Cupu poměrně dobré šance.

Je samozřejmé, že podobná akce si vyžádá nezanedbatelné finanční nároky. Samotná kandidatura nic nestojí, ale pokud bude skutečně českým pořadatelům termín „přiklepnut", bude potřeba zakoupit licenci a převést na účet federace dvanáct tisíc eur.

O duhové dresy možná v roce 2011
Čeští funkcionáři však míří ještě o stupínek výše, a to lze jediným směrem – uspořádat mistrovství světa! Splnil by se tak letitý sen českých bikerů a naplnil „životní úkol" otce česko-slovenského MTB Petra Marka. Některé z českých horských středisek by se mohlo stát centrem světového šampionátu ještě o rok dříve než maratonská „Evropa", tedy v roce 2011. Domácí svaz cyklistiky sice kandidoval na pořadatelství už vloni společně s Kanadou, Brazilií a Norskem (pro rok 2010), ale nakonec zástupci ČSC kandidaturu stáhli a podpořili kanadské pořadatele. Dle nepsaných pravidel sportovní diplomacie se proto nyní očekává, že Kanaďané se přikloní na naši stranu a tím pádem by po letošním italském Val di Sole, australské Cannbeře a kanadském Mont Sainte-Anne mohla přijít na řadu v roce 2011 opravdu Česká republika. Novou kandidaturu je třeba závazně podat do konce června a součástí administrativního kolotoče je samozřejmě také složení kauce v hodnotě deseti tisíc švýcarských franků (asi 150 tisíc korun), která je projevem vážného zájmu pořadatelství získat.

Češi však do té doby musí vyřešit ještě jiný zásadní problém, a to kde se vlastně šampionát pojede. Je potřeba zvolit takovou lokalitu, která by nabídla zajímavé tratě pro všechny čtyři disciplíny (cross-country, sjezd, fourcross i trial) a poskytla také vhodné zázemí pro stovky účastníků z celého světa, jejich doprovodné týmy a velké množství zástupců médií. O divácích ani nemluvě. Špindlerův Mlýn je již ve světě známým sportovním dějištěm a tak se zdá být logickou volbou. „S ohledem na podmínky správy Krkonošského národního parku a dalších podobných institucí by se ale musela poněkud modifikovat stávající sjezdová trať, která již mezinárodním požadavkům DH nevyhovuje, a to je v současné době asi jedinou překážkou," přiblížil Petr Marek, předseda komise MTB při ČSC.

V užším výběru do pozice potenciálního dějiště šampionátu figuruje vedle Špindlerova Mlýna také Liberec, který ale má podle Marka šance pořadatelství získat o něco nižší. „Liberecká sjezdová trať úplně neodpovídá požadavkům UCI, je příliš krátká a my jsme s délkou tratě už teď na hraně," pokračuje Petr Marek. Navíc se pod Ještědem nikdy žádná takto velká cyklistická akce nejela a například v letošním roce zde byl závod Českého poháru ve sjezdu úplně zrušen kvůli úpravám místního lyžařského areálu před blížícím se MS v klasickém lyžování. Přesto je ale Ještěd střediskem s velkým potenciálem a hraje pro něj například lepší dopravní dostupnost a zázemí velkého města s vybudovanou infrastrukturou. Podle Zdeňka Póla, který je členem komise MTB a domácím fourcrossovým patronem, ale vše záleží mimo jiné na podpoře areálu a města. Kraj, magistrát nebo město se v dnešní době vždy na podobných akcích podílí i finančně, protože samozřejmě mistrovství světa zviditelní celý region, a tak je otazníkem, jak se k podobnému podniku úřady postaví, což bude bezpochyby podmíněno i celkovým dojem lyžařského šampionátu v nadcházející zimě.

Nezastupitelnou roli hrají samozřejmě finance i zde, protože kaucí s žádostí o kandidaturu to nekončí. Petr Marek odhaduje celkové náklady MS na přibližně 15 – 18 milionů korun, ačkoliv pro srovnání jen letošní SP v Offenburgu přišel pořadatele na 210 tisíc Euro, a to se závodilo jen v XC. Zaplatit by podnik měli sponzoři a počítá se také se státními zdroji v podobě příspěvků kraje a města. Mistrovství světa je ale tak veliká šance zviditelnit Českou republiku ve světě, že by bylo škoda, aby akci zhatil právě nedostatek financí nebo nějaký technický problém. Jak uvedl Vladimír Holeček, na Českém svazu cyklistiky nyní je, aby sehnal silného partnera a finanční krytí pro uspořádání šampionátu.

Světový pohár jako podmínka světového šampionátu
Každý český fanda horské cyklistiky samozřejmě mistrovství světa na domácí půdě uvítá. Je ale známo, že pořadatelství akce takového významu nezíská zcela nový podnik, ale pouze prověřený, a platí proto pravidlo, že šampionát může pořádat jen to dějiště, kde se dříve jel závod Světového poháru. Nelze samozřejmě předpokládat, že by UCI stačilo pořádání SP na českém území v roce 1997, a tak by se zřejmě Špindlerův Mlýn (nebo Liberec) stal dějištěm trojzávodu SP v roce 2010, nebo dokonce už i o rok dříve. „Souběžně s kandidaturou na MS podáme i kandidaturu na pořádání Světového poháru," prozradil Petr Marek. Možnost, že by jednou ze zastávek světového mountainbikové kolotoče byla česká kotlina již v příští sezoně tak existuje, ale zda to bude v silách českých pořadatelů zvládnout tak rychle, to si už Petr Marek netroufá odhadnout.

Světový pohár přece jen vyžaduje poměrně náročné přípravy a než jej šít horkou jehlou, už by bylo asi lepší práce o rok pozdržet a o to poctivěji k nim přistupovat. Vždyť takové závody slouží i jako jakási generálka mistrovství světa, kde už by měly být „vychytány" všechny chyby a průběh by neměl být rušen žádnými pořadatelskými excesy.

Co to obnáší?
Že vrcholné podniky světového významu čeští pořadatelé umí zorganizovat, dokazují velké závody v běhu na lyžích, sjezdu nebo i – kolu blíže – světové cyklokrosy či navrátivší se Xterra Global Tour v Hluboké nad Vltavou. V oblasti horských kol už je to ale nějaký pátek, co se u nás na podobné úrovni něco podobného konalo, pomineme-li skvěle, ovšem opět s finančními potížemi uspořádaný a velkému diváckému zájmu se těšící, předloňský Seat 4X Masters.
Zorganizovat však podnik složený ze soutěží tří různých disciplín (XC, DH, 4X) je mimořádně náročné. S rokem 1995 se současné nároky nedají ani přinejmenším srovnávat. Nejde teď jen o to navázat na devadesátá léta, ale zda dokážeme udržet krok s pořadateli z jiných zemí světa ve smyslu náročnosti tratí, zázemí nebo publicity.

Co se tratí týče, za těch deset let je vše jinak. Špindlerovská sjezdová trať má sice odpovídající délku, ale technickou náročností už zdaleka nestačí. „Už při ME 1998 měli přední závodníci velké výhrady a třeba dlouholetá světová jednička Anne-Caroline Chaussonová se podivovala, proč se závodí o tituly na dráze o šíři jednoho metru, kde jedou všichni stejně a na níž se musí ze dvou třetin šlapat," upozorňuje mistr republiky v DH a dlouholetý účastník světových soutěží Adam Vágner. „Věřím, že v areálu Svatého Petra u Špindlerova Mlýna je zcela určitě dostatek možností postavit konkurenceschopnou trať na úrovni Světového poháru a máme pro to i schopné odborníky. Bude samozřejmě také záležet na umístění dráhy, jejího začlenění do lesního terénu, tedy nejen na ploše sjezdovky, a pak samozřejmě na samotné stavbě."

Kudy by podle pořadatelů DH trať ve Svatém Petru přesně vedla, není ještě zcela jasné – modifikovat stávající nebo vytvořit zcela novou? Obě varianty mají na odpovědných postech své zástupce i odpůrce. Místo pro zcela novou trať by se ve Svatém Petru koneckonců našlo, mají zde mimo jiné vzniknout i nové lyžařské sjezdovky.

I v Česku lze postavit odpovídající XC trať, což dokázali například pořadatelé v České Kamenici, jejichž závod si jezdci velmi pochvalovali. Vždyť i José Antonio Hermida, přední světový závodník, který už přece jen něco zažil a má zcela konkrétní představy o tom, jak má trať závodu SP vypadat, ji směle pojmenoval jako trať světového charakteru. S fourcrossovou dráhou je zrovna ve Špindlerově Mlýně problém. Závod Českého poháru se zde sice před několika lety pravidelně pořádal, ale v současné době vlastně trať neexistuje (alespoň ne v původním rozsahu). Každoročně musela větší část z ní ustoupit zimnímu využití svahu a rolbování a její nové a nové budování přišlo vždy na velké peníze. Otazníkem tedy zůstává, zda postavit trať pro 4X na tomto místě znovu, nebo zvolit pro její stavbu jinou lokalitu. Černá sjezdovka se podle Zdeňka Póla k tomuto účelu příliš nehodí, protože je až přehnaně prudká. „Samozřejmě by se na černé sjezdovce dala trať postavit, ale je na to už potřeba poněkud náročnější a nákladnější technika, takže mnohem lepší se z tohoto pohledu jeví prostor mezi červenou a černou sjezdovkou pod U-rampou," uvádí.
Areál Svatého Petra je podle Zdeňka Póla využitelný z toho pohledu, že by nabídnul zázemí pro všechny disciplíny, což je z hlediska diváků neocenitelný fakt. Návrh, že by se fourcrossová trať postavila ve Vrchlabí, které o to velmi stálo, tedy manažer Michala Prokopa příliš neuznává: „Stačí, aby byly tratě od sebe vzdáleny pouhý kilometr a už si mezi sebou disciplíny navzájem a zcela zbytečně berou diváky. Na Svatém Petru by se dal dojezd jednotlivých disciplín postavit na jednom místě, ve světě to tak běžně chodí," vysvětluje Zdeněk Pól.

Kolik lidí může do centra mistrovství světa dorazit, je vždy těžko odhadnutelné, ale odvíjí se od toho poměrně zásadní věc. Branami dějiště závodů může po zkušenostech z jiných podobných podniků denně projít několik tisíc až desetitisíce návštěvníků. Pokud budeme brát v potaz Špindlerův Mlýn, tak ubytovací kapacity tohoto tradičního horského střediska nejsou neomezené a pro diváky nebo závodníky by tak přicházelo v úvahu denní dojíždějí do dějiště šampionátu k velké radosti majitelů ubytovacích kapacit v širokém okolí. Nic, na co by ovšem oblíbený ski resort nebyl zvyklý.

Často je jako problém cyklistiky zmiňována nedostatečná medializace. I té by uspořádání velkého podniku jistě pomohlo – Mistrovství světa přiláká reportéry z různých koutů světa, lze počítat i s přenosy televizí včetně Eurosportu a česká média by si jistě nenechala něco takového ujít. V zemi, kde na kole jezdí několik milionů obyvatel, by se snad cyklistika dostala alespoň na určitou dobu na úroveň, jakou si zasluhuje. Přesto budou muset pořadatelé postupovat opatrně. I negativní reklama je sice reklama, ale nezbývá než doufat, že si případné mistrovství světa horských kol v Česku vydobude mediální publicitu jinou cestou, než pořadatelskými kopanci po vzoru běžeckého lyžování na Pražském hradě.

Po vzoru Xterry v Hluboké
Jak už bylo výše zmíněno, do České republiky se po roční pauze vrací světová série v terénním triatlonu Xterra Global Tour. Hluboká nad Vltavou už tedy atmosféru Světového poháru zažila a to dokonce v mnohem méně vzdálené historii, než je tomu u SP horských kol. V lecčems tedy mohou být zkušenosti Michala Pilouška, který hlubockou Xterru vede, nápomocny i pořadatelům potenciálního SP a MS horských kol v Česku. Vždyť Hluboká nad Vltavou je považována za špičku mezi závody celého seriálu Xterra, závodníci se sem rádi vrací a pro letošek počítají pořadatelé se startem většího počtu zahraničních účastníků. V čem tedy tkví tento pořadatelský úspěch?

Uspořádat závod nejvyšší světové kategorie samozřejmě nelze bez osobních zkušeností a Michalu Pilouškovi v tomto hodně pomohla především přímá účast na havajském Ironmanovi a Xterra, která se jezdí o týden později na sousedním ostrově Maui. Nejenže poznal atmosféru a fungování těchto triatlonových svátků, ale upozornil na sebe i výbornými výsledky když skončil 14. v závodě Xterra na ostrově Maui a celkově třetí v kombinaci Ironmana a Xterry, tzv. Havajského double. Tím upoutal pozornost amerických pořadatelů a právě zde začalo vyjednávání o závodu seriálu Xterra ve východní Evropě. Osobním vztahům Piloušek přikládá dodnes velký význam a dost možná by se bez nich Hluboká nad Vltavou nikdy nestala východoevropskou perlou seriálu.

Základem všeho je podle Michala Pilouška výběr vhodné a atraktivní lokality, její znalost a znalost lidí v ní. I zde však platí výše zmíněný význam osobních vazeb na úrovni státní správy. Narazit na úředníka s pochopením pro sport může věci výrazně ulehčit, ale že by měly úřady k podobným akcím zrovna vřelý vztah, o tom se příliš mluvit nedá.

I v případě Xterra Czech jsme se pro srovnání nemohli nezeptat na finanční podmínky. Jen licence Xterra přijde na patnáct tisíc dolarů a pořadatel musí garantovat prize-money v hodnotě patnácti tisíc Euro. Podle Michala Pilouška činí celkový rozpočet celé akce včetně všech poplatků přibližně pět milionů korun.

Hudba budoucnosti: World Cup na Vysočině?
Obdobu francouzského Roc d´Azur zřejmě zažije již letos v září Vysočina. Během dvou dnů posledního víkendu v září se zde chystají hned tři závody zahrnující jak otevřený maraton pro veřejnost, tak i sprint a cross-country s nabitou světovou konkurencí. Oba posledně jmenované závody jsou dotovány částkou pěti tisíc eur a očekává se proto příjezd několika hvězd světového mountainbikingu. Pod taktovkou Merida Biking Teamu, Brněnského cyklistického klubu a Lyžařského klubu v Novém Městě na Moravě, jež má na kontě řadu ročníků skvěle hodnocené Zlaté lyže, tak vznikne celovíkendová akce s nemalými plány do budoucna. Projekt Merida Bike Vysočina získal patronát hejtmana Kraje Vysočina a závodní dění budou mít pod svým dohledem televizní kamery kanálu ČT4 Sport, který poskytne divákům i přímý přenos. Pořadatelské ambice opravdu sahají vysoko a již nyní se počítá s tím, že by se zde časem rozdělovaly body do Světového poháru nebo medaile mistrům světa. Zajímavé také je, že organizátoři jdou vlastní cestou mimo obvyklou strukturu Českého poháru MTB, což nemusí být na škodu.

Že i v českých luzích a hájích může vzniknout akce nadnárodního významu neustále dokazují pořadatelé různých sportovních odvětví. Horská kola v tomto ale poměrně dlouhou dobu pokulhávala a zdá se, že nyní by Česká republika mohla letitý odstup velmi razantně dohnat. Čtyři roky a v nich rozdělování duhových trikotů, evropských medailí i bodů Světového poháru. Jen krásný sen? Doufejme, že ne a že český fanoušek konečně nebude muset za diváckými zážitky cestovat tak daleko.

Tomáš Gladiš, Kamil Hofman
Foto: Jan Němec (mtbs.cz) a archiv