Tak trochu jiný kalendář

28.2.2017

Král české cyklistiky roku 2006 stihl vystoupit ze stínu sportovních gigantů ještě než olympijský oheň nad Pekingem vůbec vzplál. Během šesti let v barvách domácí značky Author získal na horském kole všechny dostupné tituly a všechny znovu obhájil. Životem v pedálech se baví i živí. Nyní Prokop přichází s projektem, který se nesnaží ohromit a tím spíše stojí za pozornost.
Jeden rok života nejúspěšnějšího českého bikera a bikrosaře zachytil fotograf Rob Trnka v sérii dvanácti jedinečných snímků kalendáře michal.prokop09. Syrové, černobílé fotografie, citlivě zpracované grafikem Janem Mocňákem, nenabízí atraktivní scenérie, ani šílené triky. Už vůbec tu nejde o sebestředné pózování a ani nostalgické ohlédnutí za olympijským rokem. Nebylo záměrem ohromit seznamem exotických destinací. Měsíc po měsíci můžeme sledovat „jen obyčejný rok" profesionálního sportovce. Koktejl nechutné dřiny s navoněným prostředím velkých závodů; hotelové samoty s životem před objektivem.
Využili jsme toho, že autorem snímků kalendáře michal.prokop09 je spolupracovník naší redakce a muž mající lví podíl na vizuální podobě speciálního vydání MTB FreeRide a požádali jsme Roba Trnku o náhled za kulisy spolupráce s jedním z nejlepších bikerů světa.

„Bylo to překvapení, když se mi začátkem roku ozval Michalův manažer a nabídl mi práci na projektu se zdánlivě prostým zadáním – ukázat skutečného Michala Prokopa se vším, co k němu a jeho životu patří. Zdeněk měl připravený seznam témat, co měsíc, to činnost typická pro dané období. Černobílé fotky, žádné pózování. Zbytek je prý na mně a to já rád! Michala jsem znal jen ze stránek časopisů a obrazovky počítače. Koho mám čekat, namyšlenou fiflenu nebo pohodáře? Odpověď jsem dostal už zakrátko, v Kodani. MP je profík. Tečka. A vtipálek. Zvlášť na můj účet. Vykřičník…

V Dánsku jsme zvládli hned dvě témata a do ciziny jsem s Michalem cestoval ještě dvakrát. Cestou za fourcrossem do skotského Fort William jsem na mnichovském letišti pořídil záběr pro téma „Michal na cestách". Zdaleka největší kalup jsem pak zažil při focení na dráze v nizozemském Altmaaru. „Budeš na to mít tak dvě hodiny a když už tam budeš, zkus ještě něco natočit pro Borce na konec." Tak to bude fičák. A byl! A to dráhový trénink v kalendáři Michal původně ani nechtěl mít, ale se jeho manažerem jsme ho přehlasovali. Snad nic tak jednoznačně nevypovídá o tom, jaká dřina je s jeho výsledky spojena, než právě tohle lednové téma. V té době vrcholila příprava na olympiádu a i když by měl nárok na pořádnou nervozitu, čekal na mě na letišti s cedulkou jako nějaký delegát CK Světlé zítřky.

Podzim Michal často tráví na freestylové dvacítce. Zvolili jsme Milevsko. Z tamní Vápenky pochází i titulní fotka Michala roztírajícího si prach do dlaní. Když dirt, tak dirt, žádné rukavice. Fotili jsme v Dlouhánově království, dílně shopu 93 95. Musel jsem i do posilovny! Já a činky… leda jako zajímavé kulisy! Provedli jsme i nájezd na nemocnici. Nikoli jako pokračování mé návštěvy posilovny. Bohužel, skoro tak často, jako se Dlouhán věnoval Michalovým bikům, MUDr. Kebrle ve Vysokém nad Jizerou ladil zápěstí pochroumané během předolympijské kvalifikace.

Došlo i na posezonní party. Žádná předčasná oslava dokončeného díla. Naopak, má černá noční můra. Večírek s pražskou partou bikrosařů, modelky a uprostřed já s foťákem. A viděl jsem věci!´Kdepak slečno, nejsem z Blesku, já tu fotím sportovce…´
Když Honza Mocňák poslal první návrh zpracování mých fotek, věděl jsem, že tohle je ta správná cesta. Pak přicházely další a další listy kalendáře a já jen kroutil hlavou, jak mohl člověk, kterého jsem nikdy nepotkal, tak dokonale vystihnout můj záměr. Třináct fotek. Devět měsíců práce. Jeden kalendář, pět set výtisků, z nichž jeden může být i váš."

(r)

Cena exkluzivního kalendáře michal.prokop09 ve formátu A2 byla stanovena na 350 Kč, přičemž celý výtěžek z prodeje je určen pro Fond sportovců při Nadaci Terezy Maxové! Objednávky adresujte na email: kalendar@polis.cz.

Menu