Kolona aut ale naznačila mnohé: Eurobike 2008 byl VELIKÝ, větší než cokoliv dříve: extra testovací den se stanovým městečkem a se třemi bikovými a jedním silničním okruhem v bezmála 80 km vzdáleném předhůří Alp, v samotném areálu výstaviště jedenáct hal plus vzducholodní hangár, dvanáctá v plné, ani samotnou akcí nepřerušené výstavbě, výstavní plochy i na nádvoří komplexu s dirtovou drahou pro sobotní klání… Díky existenci tří novinářských center jsme se nezvykle třeba s některými kolegy od pera napříč rozlehlým areálem ani nepotkali. A spousty lidí: návštěvníci, více či méně oděné hostesky, reportéři, domácí rodinky s dětmi, Italové nejen z italského pavilonu, asiaté nejen z taiwanského pavilonu, celkem na 40 000 odborníků (novináři a obchodníci) a 20 000 nadšenců při jediném veřejném dnu. Našinec v tom bludišti také nejednou zaslechne mateřštinu, že už mu to časem ani nepřijde. Teenageři na dirtových kolech se motají snad všude pod nohama – až se jeden diví, když z nejednoho obchodníka vypadne informace o ústupu skokanských kol. Proudy světla vylévané na hlavu nutí leckoho vzít si dokonce čepici, všichni se ale svorně pod tím šajnem potí. A hudba – punk, rock, punk-rock, hip hop, čím hlasitěji, tím lépe. Zkrátka ještě větší, ještě šťavnatější, ještě více XXXL hamburger.
Rozmístění expozic zůstává již několik let více méně shodné, rychle si tak lze udělat obrázek, kdo si polepšil, kdo stagnuje, kdo jde – a jak dravě – kupředu. Všude každopádně útočily na návštěvníkovy smysly přinejmenším nové barvy, když ne rovnou prezentace konstrukčních premiér. Jednoznačným trendem je ladění kol a komponentů, ale i oblečení a doplňků do bíla, ale třeba Kona a ještě více Norco vystavily zcela nový pohled na grafický design, něco mezi anodizací a disko skopičinami let osmdesátých. Hodnocení byla rozporná.
Nového bylo k vidění mnoho. Poctivý referent prolézal haly kobercově tři dny a jistě by další čas využil. Pokojná evoluce se překrývá se skokovými inovacemi, vedle postávají revoluční výrobky. Tlak sezonního cyklu na přítomnost pozměněného je takový, že produkt se dvěma svíčkami na dortu – nehledě na aktuální kvalitu – se zdá být nemilosrdně odsouván do lapidária. „Inovuje se jen pro inovace, značky mění konstrukce, jen aby vytvořily novinky hodné pozornosti," glosoval situaci v kolařské branži sarkasticky konstruktér Tony Ellsworth na svém stánku.
Američané letos vůbec veletrh vzali po čase vážněji a dodali mu skutečný punc mezinárodnosti proti minulým, silně evropským ročníkům – angličtina lidí z mateřských center byla slyšet u většiny zaoceánských značek.
Terén: klišé o revoluci, tentokráte uvěřitelněji
Jistě lze s Mr. Ellsworthem v lecčem souhlasit. Eurobike nicméně bikerům přinesl vedle laciného, rychleobčerstvovacího namletého pozlátka také gurmánské zážitky. Řemeslná, designérská i inženýrská zdatnost potěší i po hodinách na nohou mezi tuctovými biky a nafouklými bublinami. Terénu pořád vládne celoodpružené kolo: XC fully se 130 nebo 150 mm zdvihové kapacity stály na čestném místě většiny expozic. Trail biky ani endura si přitom nedělají nárok na diktaturu, respektují vedle sebe hardtaily i sportovní 100mm sourozence.
Překvapivě vítězná se v Evropě zdají 26" kola. Velké obruče snad proti posledním ročníkům Eurobiku snad i ustoupily. 29" je předně americká záležitost, evropští distributoři amerických značek tak nejednou vyráběná kola nevystavili. Přítomnost 29" komponentů a doplňků u každé důležité značky ale jasně potvrzuje celosvětový trend.
29" full Niner WFO se 150 mm zdvihu pak byl jednou z velkých premiér veletrhu – nepsali jsme náhodou nedávno, že velká kola jen v aplikaci pro nižší zdvih? Zatímco Niner se ale krčil tiše na stánku American Classic, další z podstatných novinek nebylo možno díky masivní podpůrné kampani minout: Sram debutoval s převodovkou klik namísto trojpřevodníku a přesmykače, s TruVativem Hammerschmidt. Své variace téhož zařízení předvedly rovněž Bionicon spolu s Nicolaiem a do třetice i švýcarský Schlumpf.
Velice slibně, na hony od experimentátorského blouznění, vypadá také řemenový pohon Carbon Drive pionýrovaný Nicolaiem a dalšími. Účinnost, odolnost a tichost takového provozu se zdá být přínosnější než u nových převodovek – vždyť cena Hammerschmidtu pro enduro se vyšplhá přes 15 000 korun.
Objevilo se sice něco vylepšení odpružení, odvážně zlomové momenty jsme však zaregistrovali dva: tlumič Magura se vzduchovým vakem inspirovaným automobilovým průmyslem a potom sice konvenčnější, ale stále radikální dvoukomorový tlumič Fox pro bike Gary Fisher Roscoe.
Silnice
Stejně jako v terénu i v silničářské sekci vládne bílá barva. Překvapením je jisté znovuobjevení ušlechtilé oceli. Rámů z ní vyrobených oproti jiným rokům o poznání přibylo, ale o nějaké reinkarnaci zatím nemůže být řeči. Spíše to vypadá jako další hledání alternativ k všudypřítomnému karbonu. Navíc se paradoxně jedná o jednu nejdražších záležitostí, tedy až po titanu, samozřejmě. Ale i tak je příjemné zjištění, že ocel se možná opět stane plnohodnotným materiálem pro výrobu rámů, navíc s velmi nízkou hmotností. Kompletní kola s pohybující se na hranici sedmi kilogramů jsou toho důkazem. Jen úzké trubky už jsou zřejmě navždy pryč – nové technologie dovolují tvarovat ocelové trubky a dát jim tak vizáž hliníkových. A teď aby se v tom jeden vyznal – skryt pod lakem tak nejen ocel, ale i titan trochu ztrácí tvář.
Jestliže již letos pomalu přebírají otěže vlády integrované sedlovky, lze po odhalení novinek 2009 konstatovat, že se nejednalo o nezdařený puč, ale o úspěšnou revoluci – integrace jasně vede. S tím také logicky přibylo speciálních zámků sedel určených právě pro tento systém. Současně se mění i tvar trubek, takže zatímco například plochý nebo kapkovitý profil sedlovek byl donedávna výsadou především časovkářských speciálů, nyní se jedná takřka o standard i u běžných silniček. Zapletená kola jsou jasným trendem, nově s upřesněním, že především modely s vysokými ráfky.
Něco na sebe
Na otázku, cože je současným trendem v oblečení? Popravdě řečeno úplně vše – technické materiály, důsledné odlišení závodních a sportovních kolekcí od těch pro rekreační a hobby cyklisty, stejně tak rozlišení mezi terénní a silniční jízdou, nekompromisní práce s detaily a snad všechny barvy, na které si vzpomenete. Neobjevilo se třeskutě revoluční vlákno, nic takového – jen membrány jsou zase o něco prodyšnější, střihy více anatomické (panely už se dávno nepočítají jen podle švů vedoucích vertikálním směrem odshora dolů), s nadsázkou by bylo možné říci, že kolik ještě poměrně nedávno bylo na dresu panelů, tolik na něm teď najdete materiálů či jejich struktur.
Eurobike číslem jedna
Časné zveřejňování informací o zásadních novinkách či přímo testovací kempy pro novináře možná Eurobiku vzaly pozlátko odhalení nejdůležitějších inovací pro novou sezonu, nicméně nic to nemění na jeho výsostném postavení největšího veletrhu a koncentraci všeho důležitého na jednom místě. K reportáži z veletrhu jsme přistupovali s vědomím již zveřejněných materiálů – elektronické Shimano Dura-Ace, jedenáct pastorků na kazetě Campagnola a mnoho dalšího (kolekce GT, Mongoose, Specialized, Cannondale, Bianchi, Pinarello, RockShox, Manitou atd.) jste již mohli najít na stránkách předchozích několika vydání Vela. Z více než dvou tisícovek fotografií jsme vybírali další důležité okamžiky, a to současně jako předkrm pro speciál Velo technika 2009 (vychází 29. 10. 2008), kde najdete vše podstatné v uceleném podání v kvalitě, na jakou jste zvyklí z předchozích let. Nenechte si ho ujít.
Text a foto: Š. Hájíček, R. Hronza, K. Kuchler, E. Pinkava, T. Taich a A. Vebr, Friedrichshafen, Německo
MNOHEM VÍCE Z EUROBIKU NAJDETE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ VELA.