Úvod » Články k časopisu » DĚKUJI VÁM

DĚKUJI VÁM

Loni v létě mi na stole zazvonil telefon a v něm se představil jistý pán z Moravy. Dobrý den, rád čtu Velo, miluju ježdění na kole, ale také focení. Chystám se na závod Okolo Tater a měl bych pro vás námět na téma. Zmíněné téma jsme nakonec během chvíle rozvinuli, upravili, dohodli se na další možné spolupráci. Jejím prvním výsledkem byla reportáž z 220kilometrové extáze maratonu vedoucího okolo Vysokých Tater, nedlouho poté následovala pěkná reportáž, kterou mám schovanou v šuplíku a připravenou vám ji už brzy předložit na stránkách Vela.

Několikrát jsme si poté zavolali, abychom si posledním telefonátem dohodli schůzku v redakci. Opět jsme probrali řadu možných témat, zhodnotili Velo, vypili kávu. Dostal jsem úžasný dar – láhev valašské slivovice s návodem k léčebnému použití a současně také předběžnými (možná spíše předpokládanými) výsledky jejího testu právě naším časopisem. Ochota zavolat a podělit se o své postřehy, skvělý nápad s lahví, čas potřebný k návštěvě i třeba k vytvoření originálních etiket ke slivovici: Proč vlastně, ptám se sám sebe.

Okamžitě si odpovídám: pojí nás stejná vášeň, která maže jakékoliv rozdíly, ať už věkové, výkonnostní, vzdálenostní či odlišné spojení s časopisem a jiné. Láska ke kolu a radost z jízdy na něm. Prostředníkem, jehož pomocí ji sdílíme, díky němuž se známe a minimálně jednou měsíčně potkáváme, je Velo, a je úplně jedno, na které jeho straně kdo z nás je. Byť pro mne a kolegy je zaměstnáním a současně zábavou, a pro vás, doufám, zdrojem zábavy a informací, je to dílo nás všech. Vlastně tedy není divu, že je naším společným zájmem, aby byl co nejlepší, aby nás všechny bavil a naplňoval.

Tyto řádky nejsou poděkováním pouze jedinému člověku (to už jsem zvládl po telefonu), jehož jsem bez jeho svolení „jen“ využil k poděkování vám všem, našim čtenářům a vlastně i kolegům na společné cestě. V současné době je zapomínáno na slova díků i uznání, a toho bych se nerad dopustil. Proč o tom píši nyní, má své opodstatnění. V jubilejním březnovém čísle, stém v naší historii, jsme uveřejnili anketu, jejímž prostřednictvím jste mohli ovlivnit podobu Vela, vytknout mu nedostatky, pochválit přednosti, upozornit na chybějící. Umístili jsme ji i na webové stránky s pevným termínem, do něhož bylo možné hlasovat. Váš zájem a snaha podílet se s námi na tvorbě časopisu byla největší v historii podobných anket týkajících se Vela. Anketu jsme na stránkách nechali o celé tři týdny déle, neboť další a další čtenáři posílali své postřehy.

Snad každý den jsem si procházel odpovědi a hltal vámi vyskládaná slova. Bylo mezi nimi také hodně dotazů, jejichž vyřízení nám chvilku potrvá. Některé podněty jsme hned zařadili do přípravy dalších čísel. 

Rád bych vám tedy nyní ještě jednou a za celou redakci poděkoval. Moc si vašich názorů, podnětů, chvály i kritiky vážíme. Rádi bychom zvládli odpovědět na všechny dotazy, ale nezlobte se, že to nebude hned (když to potrvá až moc dlouho, zkontaktujte kohokoliv z nás na našich mailech). Díky ale patří i těm z vás, kdo bez jakéhokoli kontaktu (ať už jde o anketu, telefon či mail) s námi Velo sdílíte. Ke slovům připojuji i toto a všechna další čísla Vela jako vyjádření našeho vděku. Doufám, že se vám budou líbit.

Přeji příjemnou sezonu!